Sabina Remundová - herečka
21. prosinec 2011
Tandem
Jan Rosák přivítal v rozhlasovém studiu Tandemu herečku a dceru Ivy Janžurové - Sabinu Remundovou. Prozradila, jak to vypadá v současné době s její kariérou, ale třeba i na jakou dobu velmi ráda vzpomíná.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den. Z Tandemu vás všechny zdraví Jan Rosák. Řeknu vám milí posluchači, že děti slavných rodičů to nikdy nemají jednoduché. Syn slavného fotbalisty je fanoušky na hřišti pořád porovnáván s otcem. Málo, kdy se divákům zavděčí. Syn spisovatele musí psát romány stejně skvěle jako otec. Dcera herečky musí být hodně jiná než její matka, aby byla úspěšná. Přesto některé děti dokáží být svým rodičům rovnocennými partnery. Tak je tomu určitě i v případě herečky Sabiny Remundové, kterou tímto u nás vítám a zdravím. Dobrý den.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den. Zdravím vás i vaše posluchače.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já za ně děkuji. Vy jste měla ovšem štěstí na rodiče, samozřejmě dvojnásobné. Otec i matka jsou výrazné osobnosti českého filmu i divadla. A jestli tedy vaše divadelní kariéra je opravdu přímočará, tak to prozradíme posluchačům až po písničce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lecos prozradila Sabina Remundová při své poslední návštěvě na Tandemu, ovšem od té doby už uplynulo hezkých pár dní, dokonce měsíců i let. Takže jednat už ty informace mohly trochu zapadnout a mezitím se urodily nové. Takže jak je to z tou kariérou vaší? Je pořád přímočará nebo má nějaké zákruty, zádrhele, slepé uličky?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No já se přiznám, že já mám teď. Moje hlavní kariéra je kariéra matky, a to se asi nezměnilo od té doby co jsem tu byla naposled a já všude hrdě hlásím, že jsem šťastná, že to tak je a že přesto, že ze všech stran se mě všichni ptají, kdy budeš něco dalšího hrát, a kdy už něco napíšeš, a kdy zase budeš něco režírovat, tak já pořád statečně hájím to, že je důležité, abych se věnovala nejvíc svým dvěma malým dětem, Adince a Vincentovi, kteří jsou v první a druhé třídě. A to všechno ostatní, a tedy tím ostatním míním tu svou kariéru, to je skutečně až na druhém místě a já si za tím stojím, že je to tak správně, protože doba je složitá a svět je tak pestrý a otevřený do všech stran a možností a všech dobrých i špatných směrů, že já si myslím, že musím svým dvěma malým dětem být velmi pevnou oporou a jistotou. A teprve až potom si můžu dovolit svojí vlastní kariéru. Takže nějaká práce tam je, ale není jí třeba tolik, jak by se dalo očekávat a já toho nelituji, že to tak je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dá to dřinu? Být dobrou matkou?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No určitě to je, je to těžká práce, protože když jsme se takhle s manželem dohodli nebo nedohodli. Nějak to vyplynulo. Tak samozřejmě je to tak, že můj muž velmi pracuje a prakticky veškerá tíha domácnosti a péče o děti spočívá na mých bedrech. Takže je to, je to těžký no a zároveň ještě to musí člověk, všechny ty úkoly zvládat s určitou lehkostí, aby ty svoje děti neotrávil už v takhle malým věku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jde o to, že někdy jaksi manželky, když. Teď jsem málem řekl, že jsou odsouzeny do role matek. Ale spíš jaksi, že na ně tahle, ten ten úděl jaksi připadne, tak jsou trošičku lítostivé, že se nemůžou věnovat dosti kariéře hlavně, když jsou tak invenčně nabité jako vy.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Děkuju za pochvalu, ale. No samozřejmě nebudu zastírat, že někdy jsou chvíle těžší, někdy jsou chvíle lehčí. Ale to štěstí asi vždycky převáží. Aspoň u mě teda vždycky převáží. Ale je to samozřejmě tak no. Někdy je to, někdy je mi to trošičku líto, že třeba nemůžu víc toho napsat a soustředit se víc jenom sama na sebe. Ale zase si říkám, tak strašně rychle to utíká a ty děti tak rychle rosou a už pomaličku se blíží z tý první druhý třídy k tý pubertě. To bude za chvilku. A pak už třeba zase nebudou tu maminku tolik potřebovat. Nebo budou jí potřebovat, ale zase trochu jinak a třeba se najde víc prostoru pro tu mojí práci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To určitě. Mezitím co jsme se tady neslyšeli na Tandemu, tak jsme vás viděli třeba v roli farské Toničky v Lidicích. To je samozřejmě jenom to, co je jaksi vidět na plátně. Jste mezitím pravděpodobně i divadlo nezanedbávala nebo úplně ano?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Divadlu jsem se věnovala především v naší rodinné divadelní společnosti. A tam jsem takovym velmi platným článkem, protože nás je velmi málo, do toho zainteresovaných, a já tam mám všechny možné úkoly. Od domlouvání představení přes organizaci, dopravu. Na místě všechno musim vyřídit a samozřejmě pak odehrát a zase vodšoférovat všechno zpátky domů. Poměrně se to dalo dobře skloubit s tou rodinou, takže to, to jsme tak jako s klidným svědomím zvládla. A musim říct, že mě to i baví a že jsou to nejhezčí, vlastně chvíle, když o tom tak v klidu někde přemejšlim. Nejhezčí chvíle toho setkávání i v rámci tý rodiny s rodičema, že moc ráda mám jedno představení, ve kterým jenom lehce na jevišti vypomáhám a jinak tam nehraji. A tam vlastně celé to představení sleduji z portálu a ty svoje rodiče pozoruju už, já nevim, po tisícikrát z toho portálu. A vždycky mě to znova a znova baví. A je to takový hezký, je tak vidět no na tom jevišti a pozorovat celej ten jejich život, vlastně smrsknutej do toho jednoho představení.
Soňa JINDROVÁ, redaktorka
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sabina Remundová před chvilkou, před písničkou prozradila, že velmi ráda je ve společnosti svých rodičů, hlavně tedy při představení, které hrají společně, v jejich rodinné divadelní společnosti. Ale copak takhle cestování společné? Taky to pořád ještě funguje nebo už cestujete spíš se svou vlastní rodinou? A jste vůbec cestovatelka vášnivá?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
To jste mě překvapil. Jestli máte na mysli, jako cestování za účelem rekreace teda?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spíš no.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
A spíš než to pracovní asi předpokládám. Tak naposledy jsme společně vyrazili loni. V sestavě teda maminka, moje maminka, tatínek, já, moje dvě děti a naše Libuška, což je velmi důležitá osoba v mé rodině. Já z legrace říkám, že je to taková moje skoro manželka, protože zastává to, často prázdné místo po manželovi, který stále pracuje. Je to taky. Musim se na chvilku u ní zastavit, protože součástí tich našich cestovních výprav, pravidelně. Libuška byla zdravotní sestřička v porodnici, Písecké porodnici, kde já jsem se narodila. A maminka, po několika měsících si nějakým způsobem, vyvázala z tý porodnice. A vlastně jí Libuška pomáhala s péčí o mě. A takovým krásným nádherným obloukem se zase dostala ke mě, když mě se narodily dvě děti a pomáhá do dneška mě s jejich výchovou a péčí a právě vždycky, když někam odjíždím za prací nebo, nebo je nějaká složitější situace. Nemoc dětí a podobně. Tak pomáhá mě velmi platně a já vždycky říkám, že to je taková, moje velký štěstí naše Libuška. Takže Libuška je od půl roka mé, mého mladšího dítěte Adinky, i součástí našich cestovních výprav. My jsme vlastně každoročně vyráželi někam k moři, protože děti maj takový ty různý nepříjemný civilizační nemoci, jako atopický exém a /nesrozumitelné/ alergičtí na něco. Tak jsme se snažili vyjet k moři a tam se nadýchat trochu vzduchu a vykoupat. A už od půl roka tý Adinky a Vincentek je o 19 měsíců starší, takže to byly opravdu malinký děti. Se mnou statečně absolvovala každoročně nejméně jednu výpravu k moři. Loni jsme teda v tomto osazenstvu, a ještě jsme přibrali babičku s dědečkem, vyrazili na Rhodos. Cestujeme rádi, ale já zase se nepouštím až tak daleko. I když láká mě se podívat třeba do Thajska nebo někam dál kousek. Já mám moc ráda moře teda. Musim říct, že každá cesta teda, musí k moři. A ne že bych se tam u něj válela celej den, ale jako ten, to moře mě fascinuje a moc ráda plavu. Takže vždycky je tam moře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, že to mělo být jaksi spíš o cestování rodiny a pak to nakonec byla pochvala vaší Libušce, což je hezké. Hezké vyznání to bylo. Ale ještě jste říkala jednu takovou věc důležitou. Že když jezdíte za prací, tak vy jste řidič výpravy?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
To jsme řidič.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řídíte ráda?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Řídím docela ráda. A nevadí mi ani řídit v noci. Dokonce si při řízení často i odpočinu. Ne že bych usnula, ale jako to je čas, kdy relaxuju. A my jezdíme i hodně na chalupu, a tak jako jsme i takový zahradníci a zemědělci, takový amatérští. Já jsem taková víkendová selka. A tam právě šoféruju. A vždycky, když je ten největší shon v tom přesunu. Všechno to do toho auta naskládat a všechno to krmivo. /nesrozumitelné/ všechny členy výpravy zajistit a voblečky a ponožky a botičky náhradní. Když to všechno do toho auta nanosim, naskládám. Tak už, už, už při tom, už při těch přípravách a tom zametání a uklízení, se hrozně těšim, že si sednu za ten volant a že si vodpočinu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jelikož Sabina Remudová je, jednak herečka, jednak autorka. Myslim tim publicistka taky režisérka. Tak, když se teď zeptám, která osobnost historie je ta, kterou obdivujete, a kdyby to bylo možné, tak by jste se s ní setkala a popovídala, i když třeba už to technicky, myslím prakticky, možné není. Tak to může být osobnost z nejrůznějších oborů z těch, které jsem uvedl. Třeba i z některých úplně jiných. Tak zkuste tak zapátrat v paměti. Kdo vás tak fascinuje?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No pátrám, pátrám v paměti a rozbíhají se mi myšlenky do všech stran, a kdo mi tak vytrnul na mysli. Já moc ráda vzpomínám na svoje vysokoškolská léta, protože to byla doba bezprostředně po revoluci v roce 89 a byla plná takové pozitivní energie a naděje a radostného očekávání. A i moje přijímací zkoušky na školu, a potom to celé studium bylo prosycené touhle nádhernou energií. A na prvním místě vzpomínám na svého drahého profesora, pana Jiřího Adamíru. To byl takovej, takovej důležitej člověk pro celý můj ročník vlastně. A velmi ráda vzpomínám i na jeho pohledy a na jeho, na jeho gesta, která byla tak jako nabitá. Ani to nedokážu přesně říct. Ale celou jeho asi zkušeností životní moudrostí. A on nás tak jako velmi, velmi zdravě směřoval k tomu herectví, protože to se těžko dá vyučovat. Ale vůbec asi i celému tomu životu, prostředí kulturním. A bylo to krásné inspirativní. A do dneška, když zemřel. Tak to bylo někdy v létě myslim. Tak jsme se s tehdejším mým milým dívali na oblohu a tam byla jedna taková velmi výrazně světélkující hvězda a já přesto, že těmhle, těmihle směry se nikdy neubírám a nějak se tomu nevěnuju, tak vždycky, když se v noci naskytne příležitost vidět oblohu plnou hvězd, tak se tím směrem dívám a vzpomenu si na něj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jinými slovy. Jiří Adamíra byl opravdu veliká hvězda. Sabina Remundová se přiznala, vlastně v podstatě už v úvodu, že její nejdůležitější role, kterou tedy tak chápe je teď role matky. A tudíž pochopitelně, co si budem povídat, kdo jste to milé dámy zažili, tak víte, že přitom vám zase až tak moc času na, věnovat se nějaké jiné aktivitě, soustředěně nezbývá. Ale přesto si myslím, že vzhledem k tomu, že Sabina je taky spisovatelka, že píše. Sice říkáte, že nejste publicistka hlavně, že píšete dialog je tudíž jaksi divadelní hry. Ale myslím si, že při tom jaksi maminkování vám na tohle času zbývá víc. A já se právě teď chci, tomu vašemu psaní, trošíčku víc věnovat. Protože jsem si někde přečetl, a to já vás budu citovat teď jo. Že vám říkali rodiče: ,,Sabinko hlavně nedávej nikomu nic číst svýho." /nesrozumitelné/ ti to ukradnou a seberou a opíšou. A teď prej váš tatínek /nesrozumitelné/. Je to tak?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No to je pravda. Já jsem ráda, že to je stále znova a znova zdůrazňováno. No už je to velmi dlouho. Já jsem ráda. Já jsem ovšem, jediná věc, která mě uklidňuje, že jsem už v tu chvíli, kdy došlo teda ke zcizení, takovému rodinnému zcizení, takže to je takové legrační. Tak už jsem si tak trošíčku dělala naději, že to tatínek nedopíše dřív než já. A zatím teda k tomu nedošlo ani na jedné frontě. Ale opravdu to tak bylo a od té doby už nečtu nic ani v rodině.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidíte to. Měli pravdu rodiče.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Měli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jinak. Teď prozradit můžete aspoň nám. Co třeba teď, zrovna je na vašem pracovním stole rozepsáno?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No já toho mám rozpracováno hodně. Hlavně teda stále vidim před očima maminku, která mi nepřetržitě připomíná, že musím pracovat, musím psát a musím psát pro ní. Takže v každém tom díle to ráda mířím k ní. A já píšu rovnou na tělo. Já si tam musim představovat už konkrétní herce a jsem ráda, že zatim se mi podařilo i při té realizaci tich dvou svých kousků, že se skutečně ty moje představy zhmotnily v konkrétních představitelích. Mám napsanej takovej seriál. A pak mám, už téměř dopsanou, jednu divadelní hru. A mám ještě spoustu námětů na takové filmové, svoje dílka a hledám pořád příležitost, kterej, kterej ten projekt dostane přednost. Ale zřejmě to bude teď ta divadelní hra. Protože tam jako, tam je to už na spadnutí, by se dalo říct.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Neprozrazujte nic konkrétního. Tatínek možná poslouchá. Pozor.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Ne ne ne. Přesně tak. Ale ještě jsem chtěla říct, že teď jsem to nedávno u nás na venkově, jak jsme dělali s maminkou takovou besedičku pro, pro tam spoluobyvatele, což bylo velmi milé. Takové netradiční setkání. Tak tam jsem zrovna v tom rozjímání dostala až k tomu, že čím je doba složitější a taková náročnější a vystresovanější, tak tím víc já cítím takovou vnitřní potřebu a jakoby takové jako poslání, jako posláníčko, aby to neznělo moc velkohubě, směřuje k tomu humoru. Takže vlastně veškeré ty žánry jsou, pokud né čistokrevná komedie, tak jako rozhodně s prvky komedie. Mě se líbí nejvíc takovej ten, jako až tragikomické rozpětí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to je, ale hrozně těžké psát. Říká se, že nejlehčí je psát vlastně tragédii, protože nemusíte se zamýšlet na pointami a podobně. A naopak psát humor je hrozně těžké. Cože, cože jste se na to takhle vrhla. Vždyť psát nějakou tragédii, kterých kolem je nás. To stačí opsat jenom noviny. Těch je. To je lehčí.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No je to, je to naprosto pravda. Ale já už jsem tak v tom nějak vyrostla, už jsem tak nějak do toho vrostla a je to moje vnitřní rozpoložení a přesvědčení, takže já ani jinak nemůžu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže Sabinu Remundovou uvidíme podepsanou zase pod nějakou srandou?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mých hostů, při jejich druhé návštěvě na Tandemu, se dost často ptávám na takové ty důležité životní milníky. U vás Sabino si myslím, že to je zcela na /nesrozumitelné/, že jsou jimi určitě vaši rodiče. Protože ti vám určitě pomohli minimálně ve startu vaší kariéry. Radou, příkladem. Stačí se na ně koukat. A vy jste se přiznala, že se na ně koukáte po tisící třeba z portálu, když hrají. A to je prostě, takovou příležitost jaksi sledovat takové umělce z blízka nemá zase jen tak někdo. Ale třeba se, ve vašem životě, těch milníků objevilo víc. Řekla jste, že je důležitá třeba postava Libušky, té dobré víly vaší rodiny, ale možná někdo zůstal skryt. Ještě v tom našem povídání se neobjevil. Zkuste zavzpomínat, kdo vám v životě takhle dobře pomohl a dal třeba dobrou radu.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
I když Libuška z naší rodiny odešla, protože měla sama rodinu, tak se objevila další veliká bytost, pro mě důležitá, a to byla Maryška na stejném postu, tedy chůvy by se dalo říct. A určitě velmi důležité bylo setkání s mým mužem. To určitě mě ovlivnilo naprosto, a po té naše dvě děti a to byly důležité a zásadní jako zlomy v mém životě. A já jsem takovej asi člověk, kterej je poměrně konzervativní, by se dalo říct. Nebo je takovej, jako stálý v mnoha věcech. Nemyslím, nemám teď zrovna přímo na mysli třeba manželství a takhle. Ale, ale nerada věci nějak radikálně měním. Ráda bydlím na stejném místě, mám ráda staré věci, ke kterým mám nějaký vztah. A protože mám takový, ne tak často vyslovovanej pocit, a ani sama před sebou, tak moc neuvažuju, ale teď když mě k tomu tady ženete /nesrozumitelné/. Že mám pocit, že stejně tou změnou a obměnou čehokoli zase dojdu k tomu, že zase bych mohla měnit a takhle bych mohla měnit pořád dokola všechno. A nic by se vlastně v zásadě nezměnilo. Takže já zůstávám taková konstantní a nejsem takovej jako divočák v tich životních situacích různých. Ale určitě setkání s mým mužem bylo velmi, velmi důležité. Je to vlastně můj spolužák z vysoké školy. Jmenuje se Adam Pitra. On studoval scénografii. V současné době se věnuje, nejen divadlu, je šéfem, je výpravy Městských divadel pražských, ale působí i v činoherním klubu. Teď v divadle Hybernii a ještě v dalších divadelních společnostech. Ale zároveň se věnuje i architektuře filmové. Tak kromě toho, že to je teda velmi vytížený muž, tak je to i takovej jako ryzí charakter. A tak jsem ho poznala. Je to takový jako. Dneska se takových lidí moc nevidí a některá prostředí mu, v kterých se on pohybuje, pracovní tím myslím, mu příliš nesvědčí. Protože on je takový jako rytíř, by se dalo říct. Ale velmi svérázný a já ho mám právě za tyhle skryté jeho kvality, ale ryzí a velmi silné, ráda do dneška.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Do dneška. To jste řekla hezky. Dá se říct, že jste měla v životě opravdu kliku. /nesrozumitelné/
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No zatím, zatím to tak beru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sabina Remundová je herečka, píše, režíruje. Je matkou, teď hlavně, dvou malých krásných dětí. Čili myslím to vytížení je dost veliké. Ale co vás čeká teď třeba v nejbližších dnech, týdnech, měsících tak do konce roku?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No ještě jsem zapomněla říct, že vlastně to být herečkou je v současné chvíli pro mě snažší než být autorkou. Protože tam je to přece jenom jako časově náročnější a ještě organizačně a tak. Takže věnovat se těm dílčím hereckým výkonům je pro mě jednodušší. A tak vlastně to i vychází prakticky, protože teď mám před sebou, dalo by se říct 3 příležitosti herecké. První bude v divadle Kalich, kde mám zkoušet ve hře nizozemského autora Franka Houtappelse. Nevím jestli jsem to správně vyslovila, protože to jméno je pro mě oříškem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu zní velice česky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
/nesrozumitelné/ ta hra se jmenuje Vorvaň. A je to taková moc hezká příležitost pro mě. Představení má režírovat slovenský pan režisér Jakub Nvota. A dokonce se na jevišti setkám s maminkou. V roli mé sestry vystoupí, nebo má vystoupit doufám, moje spolužačka Barbora Munzarová a dalším článkem bude Miroslav Vladyka. Tak to se moc těším. Bude to, bude to doufám velmi pěkná, pro mě herecká příležitost. Role je to krásná. Nebudu víc prozrazovat. Přijďte se podívat do. Premiéra má být 4. dubna v divadle Kalich.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vorvaň?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Vorvaň. Další příležitostí, na kterou se moc těšim, to je spolupráce s Alicí Nellis. Dostala jsem jí roli zase ve filmu, tak to se moc těším. Také nebudu prozrazovat detaily, ale s Alicí cokoli, kdykoli, jakkoli. I když jde o menší role třeba někdy, tak, tak jako pro mě setkání s ní jsou taky /nesrozumitelné/.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
/nesrozumitelné/ vybrala do Lidic?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, ano. A musím říct, že Alice je taky velmi důležitým člověkem v mým životě, a tak se s ní. I když se s ní nevídám, protože, často, protože jsme obě zaneprázdněné, tak na ní pořád myslím a vždycky mi příde do hlavy a jsem moc ráda, že se takhle pracovně můžeme setkávat. No a pak mám ještě na takové časné léto přislíbenou nějako spolupráci s dalším z mých spolužáků, s Ondrou Sokolem. A to se taky moc těšim, protože to je velmi talentovaný režisér, tak tam ještě vůbec přesně nevim o co půjde, ale už taky očekávám, že to bude velmi příjemné setkání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je přesně takhle, když se potkáte s nějakým hercem nebo herečkou. Tak to mám ještě hrát v tomhletom, ale nemůžu říct co to je. Potom by tady byl jeden film, ale to nemůžu říct o čem je a pak ještě budu hrát něco, ale to nesmim říct zase s kým hraju. Prostě herci neradi prozrazují, protože by se to zakřiklo.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Tak, tak.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Já doufám, že se nám to nepovedlo. Nic z těch úžasných příležitostí zakřiknout, a že se všechno Sabině Remundové, na co sáhne, co popadne do rukou, co pohladí a podobně, povede. Takže já vám přeju samozřejmě ať se daří. Díky a nashledanou.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Já vám taky děkuji moc za pozvání. A děkuji a přeji krásné /nesrozumitelné/ časy.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den. Z Tandemu vás všechny zdraví Jan Rosák. Řeknu vám milí posluchači, že děti slavných rodičů to nikdy nemají jednoduché. Syn slavného fotbalisty je fanoušky na hřišti pořád porovnáván s otcem. Málo, kdy se divákům zavděčí. Syn spisovatele musí psát romány stejně skvěle jako otec. Dcera herečky musí být hodně jiná než její matka, aby byla úspěšná. Přesto některé děti dokáží být svým rodičům rovnocennými partnery. Tak je tomu určitě i v případě herečky Sabiny Remundové, kterou tímto u nás vítám a zdravím. Dobrý den.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den. Zdravím vás i vaše posluchače.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já za ně děkuji. Vy jste měla ovšem štěstí na rodiče, samozřejmě dvojnásobné. Otec i matka jsou výrazné osobnosti českého filmu i divadla. A jestli tedy vaše divadelní kariéra je opravdu přímočará, tak to prozradíme posluchačům až po písničce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lecos prozradila Sabina Remundová při své poslední návštěvě na Tandemu, ovšem od té doby už uplynulo hezkých pár dní, dokonce měsíců i let. Takže jednat už ty informace mohly trochu zapadnout a mezitím se urodily nové. Takže jak je to z tou kariérou vaší? Je pořád přímočará nebo má nějaké zákruty, zádrhele, slepé uličky?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No já se přiznám, že já mám teď. Moje hlavní kariéra je kariéra matky, a to se asi nezměnilo od té doby co jsem tu byla naposled a já všude hrdě hlásím, že jsem šťastná, že to tak je a že přesto, že ze všech stran se mě všichni ptají, kdy budeš něco dalšího hrát, a kdy už něco napíšeš, a kdy zase budeš něco režírovat, tak já pořád statečně hájím to, že je důležité, abych se věnovala nejvíc svým dvěma malým dětem, Adince a Vincentovi, kteří jsou v první a druhé třídě. A to všechno ostatní, a tedy tím ostatním míním tu svou kariéru, to je skutečně až na druhém místě a já si za tím stojím, že je to tak správně, protože doba je složitá a svět je tak pestrý a otevřený do všech stran a možností a všech dobrých i špatných směrů, že já si myslím, že musím svým dvěma malým dětem být velmi pevnou oporou a jistotou. A teprve až potom si můžu dovolit svojí vlastní kariéru. Takže nějaká práce tam je, ale není jí třeba tolik, jak by se dalo očekávat a já toho nelituji, že to tak je.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dá to dřinu? Být dobrou matkou?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No určitě to je, je to těžká práce, protože když jsme se takhle s manželem dohodli nebo nedohodli. Nějak to vyplynulo. Tak samozřejmě je to tak, že můj muž velmi pracuje a prakticky veškerá tíha domácnosti a péče o děti spočívá na mých bedrech. Takže je to, je to těžký no a zároveň ještě to musí člověk, všechny ty úkoly zvládat s určitou lehkostí, aby ty svoje děti neotrávil už v takhle malým věku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No jde o to, že někdy jaksi manželky, když. Teď jsem málem řekl, že jsou odsouzeny do role matek. Ale spíš jaksi, že na ně tahle, ten ten úděl jaksi připadne, tak jsou trošičku lítostivé, že se nemůžou věnovat dosti kariéře hlavně, když jsou tak invenčně nabité jako vy.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Děkuju za pochvalu, ale. No samozřejmě nebudu zastírat, že někdy jsou chvíle těžší, někdy jsou chvíle lehčí. Ale to štěstí asi vždycky převáží. Aspoň u mě teda vždycky převáží. Ale je to samozřejmě tak no. Někdy je to, někdy je mi to trošičku líto, že třeba nemůžu víc toho napsat a soustředit se víc jenom sama na sebe. Ale zase si říkám, tak strašně rychle to utíká a ty děti tak rychle rosou a už pomaličku se blíží z tý první druhý třídy k tý pubertě. To bude za chvilku. A pak už třeba zase nebudou tu maminku tolik potřebovat. Nebo budou jí potřebovat, ale zase trochu jinak a třeba se najde víc prostoru pro tu mojí práci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To určitě. Mezitím co jsme se tady neslyšeli na Tandemu, tak jsme vás viděli třeba v roli farské Toničky v Lidicích. To je samozřejmě jenom to, co je jaksi vidět na plátně. Jste mezitím pravděpodobně i divadlo nezanedbávala nebo úplně ano?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Divadlu jsem se věnovala především v naší rodinné divadelní společnosti. A tam jsem takovym velmi platným článkem, protože nás je velmi málo, do toho zainteresovaných, a já tam mám všechny možné úkoly. Od domlouvání představení přes organizaci, dopravu. Na místě všechno musim vyřídit a samozřejmě pak odehrát a zase vodšoférovat všechno zpátky domů. Poměrně se to dalo dobře skloubit s tou rodinou, takže to, to jsme tak jako s klidným svědomím zvládla. A musim říct, že mě to i baví a že jsou to nejhezčí, vlastně chvíle, když o tom tak v klidu někde přemejšlim. Nejhezčí chvíle toho setkávání i v rámci tý rodiny s rodičema, že moc ráda mám jedno představení, ve kterým jenom lehce na jevišti vypomáhám a jinak tam nehraji. A tam vlastně celé to představení sleduji z portálu a ty svoje rodiče pozoruju už, já nevim, po tisícikrát z toho portálu. A vždycky mě to znova a znova baví. A je to takový hezký, je tak vidět no na tom jevišti a pozorovat celej ten jejich život, vlastně smrsknutej do toho jednoho představení.
Soňa JINDROVÁ, redaktorka
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sabina Remundová před chvilkou, před písničkou prozradila, že velmi ráda je ve společnosti svých rodičů, hlavně tedy při představení, které hrají společně, v jejich rodinné divadelní společnosti. Ale copak takhle cestování společné? Taky to pořád ještě funguje nebo už cestujete spíš se svou vlastní rodinou? A jste vůbec cestovatelka vášnivá?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
To jste mě překvapil. Jestli máte na mysli, jako cestování za účelem rekreace teda?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spíš no.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
A spíš než to pracovní asi předpokládám. Tak naposledy jsme společně vyrazili loni. V sestavě teda maminka, moje maminka, tatínek, já, moje dvě děti a naše Libuška, což je velmi důležitá osoba v mé rodině. Já z legrace říkám, že je to taková moje skoro manželka, protože zastává to, často prázdné místo po manželovi, který stále pracuje. Je to taky. Musim se na chvilku u ní zastavit, protože součástí tich našich cestovních výprav, pravidelně. Libuška byla zdravotní sestřička v porodnici, Písecké porodnici, kde já jsem se narodila. A maminka, po několika měsících si nějakým způsobem, vyvázala z tý porodnice. A vlastně jí Libuška pomáhala s péčí o mě. A takovým krásným nádherným obloukem se zase dostala ke mě, když mě se narodily dvě děti a pomáhá do dneška mě s jejich výchovou a péčí a právě vždycky, když někam odjíždím za prací nebo, nebo je nějaká složitější situace. Nemoc dětí a podobně. Tak pomáhá mě velmi platně a já vždycky říkám, že to je taková, moje velký štěstí naše Libuška. Takže Libuška je od půl roka mé, mého mladšího dítěte Adinky, i součástí našich cestovních výprav. My jsme vlastně každoročně vyráželi někam k moři, protože děti maj takový ty různý nepříjemný civilizační nemoci, jako atopický exém a /nesrozumitelné/ alergičtí na něco. Tak jsme se snažili vyjet k moři a tam se nadýchat trochu vzduchu a vykoupat. A už od půl roka tý Adinky a Vincentek je o 19 měsíců starší, takže to byly opravdu malinký děti. Se mnou statečně absolvovala každoročně nejméně jednu výpravu k moři. Loni jsme teda v tomto osazenstvu, a ještě jsme přibrali babičku s dědečkem, vyrazili na Rhodos. Cestujeme rádi, ale já zase se nepouštím až tak daleko. I když láká mě se podívat třeba do Thajska nebo někam dál kousek. Já mám moc ráda moře teda. Musim říct, že každá cesta teda, musí k moři. A ne že bych se tam u něj válela celej den, ale jako ten, to moře mě fascinuje a moc ráda plavu. Takže vždycky je tam moře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hezký, že to mělo být jaksi spíš o cestování rodiny a pak to nakonec byla pochvala vaší Libušce, což je hezké. Hezké vyznání to bylo. Ale ještě jste říkala jednu takovou věc důležitou. Že když jezdíte za prací, tak vy jste řidič výpravy?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
To jsme řidič.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řídíte ráda?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Řídím docela ráda. A nevadí mi ani řídit v noci. Dokonce si při řízení často i odpočinu. Ne že bych usnula, ale jako to je čas, kdy relaxuju. A my jezdíme i hodně na chalupu, a tak jako jsme i takový zahradníci a zemědělci, takový amatérští. Já jsem taková víkendová selka. A tam právě šoféruju. A vždycky, když je ten největší shon v tom přesunu. Všechno to do toho auta naskládat a všechno to krmivo. /nesrozumitelné/ všechny členy výpravy zajistit a voblečky a ponožky a botičky náhradní. Když to všechno do toho auta nanosim, naskládám. Tak už, už, už při tom, už při těch přípravách a tom zametání a uklízení, se hrozně těšim, že si sednu za ten volant a že si vodpočinu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jelikož Sabina Remudová je, jednak herečka, jednak autorka. Myslim tim publicistka taky režisérka. Tak, když se teď zeptám, která osobnost historie je ta, kterou obdivujete, a kdyby to bylo možné, tak by jste se s ní setkala a popovídala, i když třeba už to technicky, myslím prakticky, možné není. Tak to může být osobnost z nejrůznějších oborů z těch, které jsem uvedl. Třeba i z některých úplně jiných. Tak zkuste tak zapátrat v paměti. Kdo vás tak fascinuje?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No pátrám, pátrám v paměti a rozbíhají se mi myšlenky do všech stran, a kdo mi tak vytrnul na mysli. Já moc ráda vzpomínám na svoje vysokoškolská léta, protože to byla doba bezprostředně po revoluci v roce 89 a byla plná takové pozitivní energie a naděje a radostného očekávání. A i moje přijímací zkoušky na školu, a potom to celé studium bylo prosycené touhle nádhernou energií. A na prvním místě vzpomínám na svého drahého profesora, pana Jiřího Adamíru. To byl takovej, takovej důležitej člověk pro celý můj ročník vlastně. A velmi ráda vzpomínám i na jeho pohledy a na jeho, na jeho gesta, která byla tak jako nabitá. Ani to nedokážu přesně říct. Ale celou jeho asi zkušeností životní moudrostí. A on nás tak jako velmi, velmi zdravě směřoval k tomu herectví, protože to se těžko dá vyučovat. Ale vůbec asi i celému tomu životu, prostředí kulturním. A bylo to krásné inspirativní. A do dneška, když zemřel. Tak to bylo někdy v létě myslim. Tak jsme se s tehdejším mým milým dívali na oblohu a tam byla jedna taková velmi výrazně světélkující hvězda a já přesto, že těmhle, těmihle směry se nikdy neubírám a nějak se tomu nevěnuju, tak vždycky, když se v noci naskytne příležitost vidět oblohu plnou hvězd, tak se tím směrem dívám a vzpomenu si na něj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jinými slovy. Jiří Adamíra byl opravdu veliká hvězda. Sabina Remundová se přiznala, vlastně v podstatě už v úvodu, že její nejdůležitější role, kterou tedy tak chápe je teď role matky. A tudíž pochopitelně, co si budem povídat, kdo jste to milé dámy zažili, tak víte, že přitom vám zase až tak moc času na, věnovat se nějaké jiné aktivitě, soustředěně nezbývá. Ale přesto si myslím, že vzhledem k tomu, že Sabina je taky spisovatelka, že píše. Sice říkáte, že nejste publicistka hlavně, že píšete dialog je tudíž jaksi divadelní hry. Ale myslím si, že při tom jaksi maminkování vám na tohle času zbývá víc. A já se právě teď chci, tomu vašemu psaní, trošíčku víc věnovat. Protože jsem si někde přečetl, a to já vás budu citovat teď jo. Že vám říkali rodiče: ,,Sabinko hlavně nedávej nikomu nic číst svýho." /nesrozumitelné/ ti to ukradnou a seberou a opíšou. A teď prej váš tatínek /nesrozumitelné/. Je to tak?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No to je pravda. Já jsem ráda, že to je stále znova a znova zdůrazňováno. No už je to velmi dlouho. Já jsem ráda. Já jsem ovšem, jediná věc, která mě uklidňuje, že jsem už v tu chvíli, kdy došlo teda ke zcizení, takovému rodinnému zcizení, takže to je takové legrační. Tak už jsem si tak trošíčku dělala naději, že to tatínek nedopíše dřív než já. A zatím teda k tomu nedošlo ani na jedné frontě. Ale opravdu to tak bylo a od té doby už nečtu nic ani v rodině.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vidíte to. Měli pravdu rodiče.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Měli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jinak. Teď prozradit můžete aspoň nám. Co třeba teď, zrovna je na vašem pracovním stole rozepsáno?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No já toho mám rozpracováno hodně. Hlavně teda stále vidim před očima maminku, která mi nepřetržitě připomíná, že musím pracovat, musím psát a musím psát pro ní. Takže v každém tom díle to ráda mířím k ní. A já píšu rovnou na tělo. Já si tam musim představovat už konkrétní herce a jsem ráda, že zatim se mi podařilo i při té realizaci tich dvou svých kousků, že se skutečně ty moje představy zhmotnily v konkrétních představitelích. Mám napsanej takovej seriál. A pak mám, už téměř dopsanou, jednu divadelní hru. A mám ještě spoustu námětů na takové filmové, svoje dílka a hledám pořád příležitost, kterej, kterej ten projekt dostane přednost. Ale zřejmě to bude teď ta divadelní hra. Protože tam jako, tam je to už na spadnutí, by se dalo říct.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Neprozrazujte nic konkrétního. Tatínek možná poslouchá. Pozor.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Ne ne ne. Přesně tak. Ale ještě jsem chtěla říct, že teď jsem to nedávno u nás na venkově, jak jsme dělali s maminkou takovou besedičku pro, pro tam spoluobyvatele, což bylo velmi milé. Takové netradiční setkání. Tak tam jsem zrovna v tom rozjímání dostala až k tomu, že čím je doba složitější a taková náročnější a vystresovanější, tak tím víc já cítím takovou vnitřní potřebu a jakoby takové jako poslání, jako posláníčko, aby to neznělo moc velkohubě, směřuje k tomu humoru. Takže vlastně veškeré ty žánry jsou, pokud né čistokrevná komedie, tak jako rozhodně s prvky komedie. Mě se líbí nejvíc takovej ten, jako až tragikomické rozpětí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to je, ale hrozně těžké psát. Říká se, že nejlehčí je psát vlastně tragédii, protože nemusíte se zamýšlet na pointami a podobně. A naopak psát humor je hrozně těžké. Cože, cože jste se na to takhle vrhla. Vždyť psát nějakou tragédii, kterých kolem je nás. To stačí opsat jenom noviny. Těch je. To je lehčí.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No je to, je to naprosto pravda. Ale já už jsem tak v tom nějak vyrostla, už jsem tak nějak do toho vrostla a je to moje vnitřní rozpoložení a přesvědčení, takže já ani jinak nemůžu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže Sabinu Remundovou uvidíme podepsanou zase pod nějakou srandou?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mých hostů, při jejich druhé návštěvě na Tandemu, se dost často ptávám na takové ty důležité životní milníky. U vás Sabino si myslím, že to je zcela na /nesrozumitelné/, že jsou jimi určitě vaši rodiče. Protože ti vám určitě pomohli minimálně ve startu vaší kariéry. Radou, příkladem. Stačí se na ně koukat. A vy jste se přiznala, že se na ně koukáte po tisící třeba z portálu, když hrají. A to je prostě, takovou příležitost jaksi sledovat takové umělce z blízka nemá zase jen tak někdo. Ale třeba se, ve vašem životě, těch milníků objevilo víc. Řekla jste, že je důležitá třeba postava Libušky, té dobré víly vaší rodiny, ale možná někdo zůstal skryt. Ještě v tom našem povídání se neobjevil. Zkuste zavzpomínat, kdo vám v životě takhle dobře pomohl a dal třeba dobrou radu.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
I když Libuška z naší rodiny odešla, protože měla sama rodinu, tak se objevila další veliká bytost, pro mě důležitá, a to byla Maryška na stejném postu, tedy chůvy by se dalo říct. A určitě velmi důležité bylo setkání s mým mužem. To určitě mě ovlivnilo naprosto, a po té naše dvě děti a to byly důležité a zásadní jako zlomy v mém životě. A já jsem takovej asi člověk, kterej je poměrně konzervativní, by se dalo říct. Nebo je takovej, jako stálý v mnoha věcech. Nemyslím, nemám teď zrovna přímo na mysli třeba manželství a takhle. Ale, ale nerada věci nějak radikálně měním. Ráda bydlím na stejném místě, mám ráda staré věci, ke kterým mám nějaký vztah. A protože mám takový, ne tak často vyslovovanej pocit, a ani sama před sebou, tak moc neuvažuju, ale teď když mě k tomu tady ženete /nesrozumitelné/. Že mám pocit, že stejně tou změnou a obměnou čehokoli zase dojdu k tomu, že zase bych mohla měnit a takhle bych mohla měnit pořád dokola všechno. A nic by se vlastně v zásadě nezměnilo. Takže já zůstávám taková konstantní a nejsem takovej jako divočák v tich životních situacích různých. Ale určitě setkání s mým mužem bylo velmi, velmi důležité. Je to vlastně můj spolužák z vysoké školy. Jmenuje se Adam Pitra. On studoval scénografii. V současné době se věnuje, nejen divadlu, je šéfem, je výpravy Městských divadel pražských, ale působí i v činoherním klubu. Teď v divadle Hybernii a ještě v dalších divadelních společnostech. Ale zároveň se věnuje i architektuře filmové. Tak kromě toho, že to je teda velmi vytížený muž, tak je to i takovej jako ryzí charakter. A tak jsem ho poznala. Je to takový jako. Dneska se takových lidí moc nevidí a některá prostředí mu, v kterých se on pohybuje, pracovní tím myslím, mu příliš nesvědčí. Protože on je takový jako rytíř, by se dalo říct. Ale velmi svérázný a já ho mám právě za tyhle skryté jeho kvality, ale ryzí a velmi silné, ráda do dneška.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Do dneška. To jste řekla hezky. Dá se říct, že jste měla v životě opravdu kliku. /nesrozumitelné/
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No zatím, zatím to tak beru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sabina Remundová je herečka, píše, režíruje. Je matkou, teď hlavně, dvou malých krásných dětí. Čili myslím to vytížení je dost veliké. Ale co vás čeká teď třeba v nejbližších dnech, týdnech, měsících tak do konce roku?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
No ještě jsem zapomněla říct, že vlastně to být herečkou je v současné chvíli pro mě snažší než být autorkou. Protože tam je to přece jenom jako časově náročnější a ještě organizačně a tak. Takže věnovat se těm dílčím hereckým výkonům je pro mě jednodušší. A tak vlastně to i vychází prakticky, protože teď mám před sebou, dalo by se říct 3 příležitosti herecké. První bude v divadle Kalich, kde mám zkoušet ve hře nizozemského autora Franka Houtappelse. Nevím jestli jsem to správně vyslovila, protože to jméno je pro mě oříškem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu zní velice česky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
/nesrozumitelné/ ta hra se jmenuje Vorvaň. A je to taková moc hezká příležitost pro mě. Představení má režírovat slovenský pan režisér Jakub Nvota. A dokonce se na jevišti setkám s maminkou. V roli mé sestry vystoupí, nebo má vystoupit doufám, moje spolužačka Barbora Munzarová a dalším článkem bude Miroslav Vladyka. Tak to se moc těším. Bude to, bude to doufám velmi pěkná, pro mě herecká příležitost. Role je to krásná. Nebudu víc prozrazovat. Přijďte se podívat do. Premiéra má být 4. dubna v divadle Kalich.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vorvaň?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Vorvaň. Další příležitostí, na kterou se moc těšim, to je spolupráce s Alicí Nellis. Dostala jsem jí roli zase ve filmu, tak to se moc těším. Také nebudu prozrazovat detaily, ale s Alicí cokoli, kdykoli, jakkoli. I když jde o menší role třeba někdy, tak, tak jako pro mě setkání s ní jsou taky /nesrozumitelné/.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
/nesrozumitelné/ vybrala do Lidic?
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, ano. A musím říct, že Alice je taky velmi důležitým člověkem v mým životě, a tak se s ní. I když se s ní nevídám, protože, často, protože jsme obě zaneprázdněné, tak na ní pořád myslím a vždycky mi příde do hlavy a jsem moc ráda, že se takhle pracovně můžeme setkávat. No a pak mám ještě na takové časné léto přislíbenou nějako spolupráci s dalším z mých spolužáků, s Ondrou Sokolem. A to se taky moc těšim, protože to je velmi talentovaný režisér, tak tam ještě vůbec přesně nevim o co půjde, ale už taky očekávám, že to bude velmi příjemné setkání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je přesně takhle, když se potkáte s nějakým hercem nebo herečkou. Tak to mám ještě hrát v tomhletom, ale nemůžu říct co to je. Potom by tady byl jeden film, ale to nemůžu říct o čem je a pak ještě budu hrát něco, ale to nesmim říct zase s kým hraju. Prostě herci neradi prozrazují, protože by se to zakřiklo.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Tak, tak.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Já doufám, že se nám to nepovedlo. Nic z těch úžasných příležitostí zakřiknout, a že se všechno Sabině Remundové, na co sáhne, co popadne do rukou, co pohladí a podobně, povede. Takže já vám přeju samozřejmě ať se daří. Díky a nashledanou.
Sabina REMUNDOVÁ, herečka
--------------------
Já vám taky děkuji moc za pozvání. A děkuji a přeji krásné /nesrozumitelné/ časy.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 18. července 2012.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
