Asparágus je retro. Z bytů ho vyhnala naše láska k teplu
V pokoji i na zahradě můžeme pěstovat asparágus. Dřív jsme jím ozvláštňovali kytice, dnes nás těší spíš na talíři, jako oblíbená lahůdka. Třeba s holandskou omáčkou.
Pokojový asparágus, Asparagus densiflorus Spengeri nebo Meyeri je rostlina vhodná do prostorů chladných. V zimě mu stačí teploty mezi 5 až 10 stupni. Při vyšších teplotách nové výhony narůstají do délky až 1 a půl metru, jsou řídké a rostlina zabírá mnoho prostoru.
Asparágus se dobře vyjímá například nahoře na skříni, v závěsu pod stropem, v rohu mezi okny. Rozdíl mezi jmenovanými je v hustotě lístečků (správně botanicky fylokladií). Ty má odrůda Meyeri (Meyers) hustší než častěji pěstovaná varieta Sprengeri. Připomíná liščí ohon nebo velkou štětku na čištění lahví. Hezký je mnohem jemnější Asparagus plumosus. Anebo Asparagus falcatus s širokými lístky. Objevují se i další druhy.
„Jako venkovní se u nás prakticky pěstuje jen Asparagus officinalis,“ vysvětluje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. „Mnoho lidí považuje ten svůj ‚špargl‘, který dává v létě do kytic, za odlišný od toho, který se pěstuje na sklizeň výhonů. Ale tak to není. Když asparágusu připravíte lůžko, tvořené z 50 % hnojem, vytvoříte nad rostlinou kopeček z kypré zeminy, můžete z něj příští rok na jaře sklízet tu dobrotu. Sklízí se maximálně do svátku svatého Ivana 25. června. Pak se asparágus (chřest) znovu přihnojí, pořádně zalije a nechá se až do konce sezony nabírat síly na příští rok.“
Jako jedlé se dříve konzumovaly ve Středomoří i další druhy, např. Asparagus acutifolius. U nás byly klasické chřestovny v Ivančicích, dnes se tradice přesunula do Čech, do okolí Mělníka.
„Druhové jméno našeho jediného venku rostoucího asparagusu, officinalis,“ doplňuje Ivan Dvořák, „tedy lékařský, vychází z toho, že je močopudný. Čistí prý organizmus od různých látek (říká se zejména toxických), je to chutná málo kalorická zelenina. Co všechno lze z chřestu připravit, je možné vidět třeba na květnových Chřestových slavnostech v Ivančicích, rodišti známého herce Vladimíra Menšíka.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
