Chcete mít neprůhledný živý plot po celý rok? Ideálním řešením jsou jehličnany

Stejně jako u listnáčů, o kterých jsme psali minule, se musíte rozhodnout, jak vysoký plot požadujete. U jehličnanů nejrychleji roste kříženec, cypřišovec (Cupressocyparis leylandii). Po zakořenění má roční přírůstky přes 1 metr, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. Snáší tvarování, stejně jako porosty tvořené smrkem ztepilým (efektu plotu docílíte až po delší době).

Smrku pichlavému se vyhněte, v současnosti ho u nás často ohrožují choroby. Použít můžete cypřišky, jalovce. Vhodná je jedle kavkazská, v nižších polohách jedlovec nebo tis (vhodný do stínu, ale pozor, je jedovatý). Do živých plotů nepoužívejte borovice.

Túje patří na pietní místa

Pokud jde o túje, považuji je za rostliny vhodné pro místa piety. Téměř každý druhý živý plot je u nás z tvarovaných tújí, mám pak pocit, že v lidech je spousta pokory. U vlastních příbytků si připomínají, že i když čas tráví honbou za penězi, nakonec se sami v prach obrátí.

Vzdálenost výsadby

Smrky sázíme na 50 až 60 cm, nejlépe do trojsponu, řežeme je individuálně, než se porost zapojí. Smrky trpívají v uzavřených, vlhkých polohách reznutím jehlic, houbovou chorobou, sypavkou.

Další jehličnany sázíme podle druhu. Pokud se rozrůstají do šířky 80 cm, měla by rozteč být asi 70 až 80 cm. U odrůd štíhlých vždy maximálně na vzdálenost jejich konečné šířky. Mírně je individuálně korigujeme (ořezáváme z boku, shora), od druhého roku až do zapojení porostu. Bez tohoto řezu budou rostliny takzvaně měkké, zimní vítr se sněhem je snadno rozláme.

Hořčík do půdy

Jehličnany i neopadavé listnáče jsou citlivé na nedostatek hořčíku v půdě. Projevuje se hnědnutí jehlic. Hnojíme s příměsí hořčíku, do půdy, na jaře také postřikem. Druhým důvodem je výsadba nevhodného druhu či odrůdy v daném místě: trpí pak nedostatkem vody v zimě nebo houbovými chorobami a mrazy (některé druhy introdukovaných jalovců, třeba jalovec čínský).