Jak pěstovat baleríny neboli sloupovité jabloně?
Někteří z nás si do zahrady pořídili sloupovité jabloně. Říká se jim také sloupcovité, sloupové nebo baleríny, odborně nazývané kolumnární. Jsou štíhlého vzrůstu, což ušetří místo na zahradě, ale je to i efektní na pohled.
Sloupovité jabloně můžete pěstovat také ve větších nádobách na balkonech, lodžiích nebo terasách. V nádobách se dají úspěšně pěstovat stromky do stáří 5 let, pak je vhodnější vysadit je do volné půdy na zahradě nebo v okolí domu. V zahradě sloupovité stromky vysazujeme ve vzdálenosti 0,5 až 0,7 metru. Podle odrůdy a zvolené podnože. V dospělosti mohou dosáhnout výšky až 3 metry, jak upozorňuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Sloupovité jabloně mají nahuštěné pupeny jak na kmínku, tak i na postranních větvích. Zatímco normální jabloně mají pupeny například 2 až 3 centimetry od sebe, sloupovité jabloně mají na stejně dlouhém výhonu pupenů pět i deset.
„Sloupcovky“ se zdají být dík kompaktnímu růstu nenáročné, ale není tomu tak. Potřebují dobře připravené a vyhnojené stanoviště, pravidelnou péči. Pokud vám nekvetou, může to mít příčinu v nedostatečné péči, ve špatně volené podnoži, v nevhodném místě výsadby, může toho být více. Pokud strom kvete a neplodí, chybí mu opylovač. Samostatně pěstovaný strom nemá moc velkou naději, že bude plodit, i když bohatě kvete.
Sloupcovité jabloně mají sklon ke střídavé plodnosti. Pokud nezredukujete počet plodů a necháte jich na stromě velké množství, mohou následující rok úrodu úplně vynechat nebo bude jen velmi slabá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.