Jak vystrnadit krtka ze zahrady? Rozhrabávání krtinců nepomůže

Krtek obecný, menší černý hmyzožravec, žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby, jednak obytné, ale také okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky. „Krtek v zimě pospává, ale když nemrzne, zůstává částečně aktivní,“ říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. „Každý den probíhá své cesty pod zemí a vše, co se v nich objeví a je k snědku, sebere a sežere. Když v té tmě potká myš, ani ta mu neuteče. A když je potravy málo, dělá nové cesty.“

Možná by krtka ze zahrady vyhnalo, kdybychom mu pravidelně krtiny rozhrabávali. Ivan Dvořák si to nemyslí: „Kopeček je nejspíš větrací šachta se zeminou z důlního díla. To, že ji rozhrneme, krtka nijak nejitří. Vadila by mu kočka, nebo nějaký živější pes. Krtek nemá rád hluk. Soused má v trávníku vždycky pár větrníků z PET lahví. Zatluče do země roxor (betonářskou tyč) a nasadí větrník. Jak se větrník otáčí, klepe do železné tyčky a krtek se stěhuje pryč. Většinou ke mně.“ Od pobytu na zahradě by krtka mohlo odradit také pravidelné sekání.

Daleko horší je, když se na zahradě usadí hraboš nebo hryzec. Nory hryzců mají průměr až 10 cm a chodby jsou často vidět i podle vyvýšené zeminy. Vyhledávají zahrady v blízkosti vodních ploch nebo s vysokou hladinou podzemní vody.

Hryzci ožírají kořeny ovocných i okrasných dřevin, jsou schopni zlikvidovat všechny mladší keře a stromky. Zanechávají stopy zoubků. Hryzec prý nesnáší průvan. Někdy zabírají akustické odpuzovače hlodavců. Zkusit můžete pastičky na myši. Další metodou je vykuřování. Ivan Dvořák dodává: „Občas dávám do cestiček pod zemí zábavnou pyrotechniku. Hluk a kouř hryzce na čas vypudí.“