Tipy, čím osázet skalku, aby byla barevná od jara do podzimu
Skalky, osázené ve svahu rostlinami z určité destinace, to je „majstrštyk“ pro zkušené skalničkáře. Začátečníci budují suché zídky, kvetoucí zákoutí s kameny u cestiček, zahradních posezení nebo v předzhrádkách. Ať má skalka přírodní či moderní ráz, platí pro její osázení stále stejná pravidla, radí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Do skalek se nejvíc hodí bohatě kvetoucí trvalky nízkého vzrůstu, které tvoří trsy nebo polštáře. Při výběru přemýšlejte o tom, kam rostlinu ve skalce umístíte, jaké má požadavky na světlo, půdu a zálivku. Vybírejte, kombinujte a rozvrhněte rostliny do skalky také podle vzrůstu, olistění, barvy i doby květu. Měli byste mít jasno v tom, do jaké velikosti budou skalničky v budoucnu dorůstat.
Skalka kvetoucí od jara do zimy
Drobné cibuloviny rozsadíme do skalky nepravidelně, aby ji svým časným jarním kvetením oživily. V létě kvete na skalce zpravidla jen málo druhů skalniček. Můžeme ji proto oživit některými nízkými letničkami. Ty zakryjí holá místa po odkvetlých a „zatažených“ cibulovinách. Ve skalce se uplatní i vřesy, některé druhy kvetou už v lednu až březnu, jiné v létě a na podzim.
Okrasné trávy jsou ozdobné po celý rok, proto je využíváme v kombinaci s různými trvalkami a zakrslými jehličnany. Měli byste ale vybrat takové druhy trav, které přes zimu nevymrzají.
Prvními rostlinami, na jaře kvetoucími jsou nejspíše lýkovce, čemeřice. Tradiční jsou cibuloviny a hlíznaté rostliny - krokusy, bledule, sněženky, kosatečky, kosatce, modřence, ladoňky a ladoničky. Po nich, nebo zároveň s nimi kvetou i botanické narcisy, tulipány, hyacinty. Ty zatáhnou do země a mohou je nahradit suchomilné rostliny, například levandule. Spolu s cibulovinami kvetou například plazivé plaménky, výrazně žluté tařice. Mě osobně se líbí i drobné růže, zimovzdorné kaktusy, z letniček šruchy, letní floxíky, kosmatce, gazánie, sluncovky. Koncem léta rozkvétají různé nízké vytrvalé astry, chryzantémky, podzimní krokusy, ocúny. Na podzim kvete šafrán, který můžete použít jako koření do kuchyně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
