Zelenině nestačí jen řádek v zemi. Jak se na jaře postarat o novou výsadbu?

Při nové výsadbě je potřeba rostlinám pomoci a zalévat je - Foto: CC0 Public domain

Při nové výsadbě je potřeba rostlinám pomoci a zalévat jeFoto: CC0 Public domain

Mají zahrádky dostatek vláhy pro růst rostlin, když sleze sníh a téměř nezaprší? Pro trvalky, keře a ovocné stromy rostoucí na stálém místě ještě ano. Nové výsadby je ale třeba zalévat stejně jako výsevy. A potřebují vody dostatek.

Při nové výsadbě nestačí udělat díru do země, nalít do ní vodu a do bahýnka vysadit stromek. Musíte ho pravidelně, zpravidla o víkendu, zalévat. To znamená dát mu asi 10 litrů vody. 

Když máte vysazených pět stromků, možná to vyjde tak, že dáte každému pětinu konve. Voda se vsákne a nádobu můžete znovu doplnit. Postupně si vláha najde cestu až do hloubky ke kořenům. Až se vsákne celá dávka, povrch zkypřete. A máte na týden vystaráno. 

U výsevů je to horší. Kdo stihl vysít jemná semena, mezi které patří mrkev, petržel, cibule, kopr, mák nebo vodnice, má po oschnutí půdy porosty pěkně vyřádkované a zalévat je může s větším odstupem. 

Kdo nesel do poloviny března a ještě třeba před výsevem půdu obrátil, je na tom hůře. Porušila se totiž kapilarita půdy. Voda načechranou vrstvou nevzlíná, a tak se musí dodat horem. Teprve asi po třech týdnech se slehne tak, že se propojí kapiláry s podzemní vodou. 

Čtěte také: Výživa v sáčku jarním cibulovinám život neprodlouží. Naopak rychleji zestárnou

Právě jmenované druhy zeleniny potřebují například spolu s vysetými trávníky trvale vlhkou půdu, mají totiž drobná semena. Pokud neprší, musí se zalévat častěji, aby vrchní vrstva půdy neproschla. Pokud k tomu dojde, zaschnou i klíčící nebo rašící rostlinky. A pokud něco vzejde, bude porost řídký a s mezerami, za což si můžeme sami nedostatečným zaléváním. 

Když do vysévaného osiva karotky přidáte trochu ředkviček, usnadníte si jednocení i kypření řádku - Foto: Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář

Když do vysévaného osiva karotky přidáte trochu ředkviček, usnadníte si jednocení i kypření řádkuFoto: Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář

U mrkve a petržele je doba klíčení delší - někdy i tři týdny, proto je třeba mezi zaléváním půdu také nakypřit, načechrat, aby na zalitém záhoně nevznikl půdní škraloup. 

Aby bylo vidět, kde jsou řádky, přidáváme do osiva mrkve i pár semínek ředkviček, protože začnou klíčit už po několika dnech a nad zemí se objeví už za týden. Ředkvičky tolik vody nepotřebují, a tak vás třeba napadne, proč rostou ředkvičky a ne mrkev. Ředkvička se o sebe dokáže postarat sama, mrkev a petržel ne. Plodiny s většími semeny odolávají více, ostatně je také sejeme hlouběji. 

Autor:  Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář

Nové články v rubrice

Středočeský kraj
  Srážky: přeháňky, D4-34,5
  Stav vozovky: nebezpečí námrazy, Bělá pod Bezdězem
  Stav vozovky: nebezpečí námrazy, D1-27,8

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace