Zelenině nestačí jen řádek v zemi. Jak se na jaře postarat o novou výsadbu?

17. květen 2017

Mají zahrádky dostatek vláhy pro růst rostlin, když sleze sníh a téměř nezaprší? Pro trvalky, keře a ovocné stromy rostoucí na stálém místě ještě ano. Nové výsadby je ale třeba zalévat stejně jako výsevy. A potřebují vody dostatek.

Při nové výsadbě nestačí udělat díru do země, nalít do ní vodu a do bahýnka vysadit stromek. Musíte ho pravidelně, zpravidla o víkendu, zalévat. To znamená dát mu asi 10 litrů vody.

Když máte vysazených pět stromků, možná to vyjde tak, že dáte každému pětinu konve. Voda se vsákne a nádobu můžete znovu doplnit. Postupně si vláha najde cestu až do hloubky ke kořenům. Až se vsákne celá dávka, povrch zkypřete. A máte na týden vystaráno.

U výsevů je to horší. Kdo stihl vysít jemná semena, mezi které patří mrkev, petržel, cibule, kopr, mák nebo vodnice, má po oschnutí půdy porosty pěkně vyřádkované a zalévat je může s větším odstupem.

Kdo nesel do poloviny března a ještě třeba před výsevem půdu obrátil, je na tom hůře. Porušila se totiž kapilarita půdy. Voda načechranou vrstvou nevzlíná, a tak se musí dodat horem. Teprve asi po třech týdnech se slehne tak, že se propojí kapiláry s podzemní vodou.

Čtěte také

Právě jmenované druhy zeleniny potřebují například spolu s vysetými trávníky trvale vlhkou půdu, mají totiž drobná semena. Pokud neprší, musí se zalévat častěji, aby vrchní vrstva půdy neproschla. Pokud k tomu dojde, zaschnou i klíčící nebo rašící rostlinky. A pokud něco vzejde, bude porost řídký a s mezerami, za což si můžeme sami nedostatečným zaléváním.

U mrkve a petržele je doba klíčení delší - někdy i tři týdny, proto je třeba mezi zaléváním půdu také nakypřit, načechrat, aby na zalitém záhoně nevznikl půdní škraloup.

Když do vysévaného osiva karotky přidáte trochu ředkviček, usnadníte si jednocení i kypření řádku

Aby bylo vidět, kde jsou řádky, přidáváme do osiva mrkve i pár semínek ředkviček, protože začnou klíčit už po několika dnech a nad zemí se objeví už za týden. Ředkvičky tolik vody nepotřebují, a tak vás třeba napadne, proč rostou ředkvičky a ne mrkev. Ředkvička se o sebe dokáže postarat sama, mrkev a petržel ne. Plodiny s většími semeny odolávají více, ostatně je také sejeme hlouběji.

autor: Ivan Dvořák, časopis Zahrádkář
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka