Lidé ve Varšavě si po mnoha letech znovu užívají koksu. Nebojte, nikdo v polské metropoli hromadně nešňupe bílý prášek. To jen radnice rozmístila po městě takzvané koksovníky, opravdovou polskou raritu. Jde o koše naplněné zapáleným koksem, které stojí na náměstích a zastávkách městské hromadné dopravy. V silných mrazech se opravdu hodí.

Jaké bylo být dítětem za železnou oponou? Pokud jste rodiče a víte to, tak byste to možná mohli někdy povyprávět svým dětem. V Maďarsku se teď vrací k tomu, s čím si děti hrály za dob socialismu, tedy tehdy, kdy si totalitní režim zahrával s jejich rodiči. Tuto dobu totiž připomnělo budapešťské dopravní a technické muzeum se zajímavou expozicí. Československé hračky přitom byly u maďarských dětí mimořádně oblíbené a na tvářích návštěvníků i dnes vyvolávaly zasněné a někdy i slzavé pohledy.

Kouzelné pláže, bílý písek, v centru země navíc starodávný chrámový komplex Angkor Wat. Taková je Kambodža. Podle cestovních kanceláří je jednou z nejpopulárnějších asijských turistických destinací současnosti. Jaká je tato nejchudší asijská země ve skutečnosti? S jakými problémy se dnes potýká?

Narodili se v Africe, ale nikdy neviděli divoká zvířata. To platí pro velkou část obyvatel černého kontinentu. Sloni, lvi nebo žirafy dnes žijí především v národních parcích. Jejich návštěva je drahá, pro většinu Afričanů zcela nedostupná. Právě na nich však do značné míry závisí, jestli se nesmírné přírodní bohatství podaří uchovat i do budoucna.

Zatímco Asie vstoupila nedávno do roku Draka, Slováci začali „rok Gorily“. Asi tušíte, že nejde o astrologii, ale o korupci. Gorila, tedy dokument, který má dokazovat propojení slovenských politiků s finanční skupinou Penta, rozhýbala na Slovensku skutečně mnoho věcí. Například změnila státní znak, podpořila konzumaci ovoce a zaplnila slovenská náměstí. Vedlejší efekty, jako je výměna zkorumpovaných politiků, se ovšem zatím neočekávají.

Ve slovinské Planici můžete teď spíš než klapavý zvuk dopadajících skokanských lyží slyšet řev buldozerů a hukot domíchávačů. Známý skokanský areál se brzy rozroste o další můstky různých výšek a zimní sportoviště.

Někdo ji miluje připravenou na jakýkoli způsob, někdo ji pro její mírně nahořklou chuť nesnáší. Pro Belgičany je tato zelenina nezbytnou součástí národní kuchyně. Čekanka listová je populární jak u frankofonních Valonů, tak u jejich nizozemsky mluvících spoluobčanů Vlámů. Průměrný Belgičan spořádá ročně šest kilogramů této zvláštní rostliny. Ať už v podobě salátu, polévky, nebo celých čekankových puků zapečených se sýrem.