Už 170 let znějí nad Banskem zvony z věže kostela sv. Trojice. Křesťanství má v Bulharsku samozřejmě mnohem starší kořeny, nadvláda muslimských Turků ale výraznější rozvoj neumožňovala. Bansko si i přesto dokázalo své zvláštní postavení udržet po dlouhá staletí. Stopy tu zanechali Thrákové, Římané, Byzantinci i Slované. Zbytky pevností, megalitické stavby, středověká kolonie, kostely, kaple - návštěvník městečka ležícího na úpatí majestátního Pirinu může obdivovat opravdu mnoho.
Drtivá většina turistů sem ale v současnosti přijíždí kvůli zimním radovánkám. Na okolních svazích vyrostlo moderní lyžařské středisko srovnatelné s alpskými. Nejvyšší sjezdovky začínají ve 2 600 metrech a prakticky bez čekání si můžete projet na 65 kilometrech značených sjezdovek. "Je nejlepší v Bulharsku, a jak se o Bansku vyjádřil známý italský lyžař Alberto Tomba, nejmodernější v celé jihovýchodní Evropě. Kabinková lanovka vás vyveze přímo z Banska do samotného areálu, kde jsou sjezdovky všech kategorií, zejména pro náročnější lyžaře," říká čtyřicetiletý Alexander Pavlov.
Ti, kdo hledají ještě více adrenalinu, mohou vystoupit až na 2 746 metrů vysoký vrchol Todorky a spustit se dolů do údolí. Přiznám se, že mi pohled na několik odvážlivců s lyžemi připevněnými na zádech a pohybujících se na okraji skalnatého hřebenu, až bral dech. To mne více zaujala možnost zalétat si s padákem. Bohužel, do konce mého pobytu bylo obsazeno. Samozřejmě Brity! Podobně jako si třeba jižní Čechy nebo Krkonoše oblíbili Holanďané, Bansko se stalo populární destinací pro obyvatele Spojeného království. Jezdí sem staří i mladí, školy tu tráví jarní prázdniny a teenageři, stejně jako v Praze, pořádají spanilé jízdy po barech. Bulharsko je levné pro našince, o Britech ani nemluvě.
Bansko, v němž nyní žije na 12 tisíc obyvatel, ale není populární jen kvůli lyžování. Díky určité izolovanosti v době vlády Osmanské říše se dodnes dochovaly desítky kamenných domů s dřevěnými nástavbami, které sloužily i jako malé pevnosti. Ve většině z nich byly vybudovány mechany, typické hospůdky s neopakovatelnou atmosférou, výbornou kuchyní a červeným vínem.
U hořícího krbu je často slyšet čeština, většina anglických turistů zřejmě dosud nepřekonala určitý ostych a zůstává v hotelích. Zajímavé ale je, když se u jednoho stolu sejdou pouze místní. Izolovanost Bulharska v době nadvlády Turků byla tak výrazná, že v městečku vzniklo zvláštní nářečí, kterému ostatní Bulhaři vůbec nerozumějí. Horká rakije, šopský salát, melnické víno, velká polena v krbu. Teplo se příjemně rozlévá po těle, a když hudebníci spustí zamilovanou píseň, tak i po duši. Pro ty, kteří teplo vyloženě vyhledávají, mám ještě jeden tip - v 6 kilometrů vzdálené vesnici Dobrinište vyvěrá sedmnáct horkých minerálních pramenů.
Hlavní ulička protínající historický střed Banska nese stejný název jako pohoří a národní park tyčící se nad městem do téměř třítisícové výšky - Pirin. Malé obchůdky, mechany, hromady dřeva, které je nutné co nejrychleji složit, prodejci medu, palačinek i ovčích kožešin - lákadel je víc než dost. Naproti kostelu stojí rodný dům obdivovatele Jana Ámose Komenského a patriarchy bulharské vzdělanosti Neofita Rilského. Kousek od domku babičky prodávají ručně pletené ponožky, vesty, čepice i barevné koberce. Samy zachumlané do kožešin, s postupujícím večerem totiž pěkně přituhuje. Na obloze, tvořící přirozenou střechu této přírodní katedrály, se objevily první hvězdy, uličky postupně utichají a na kopcích rolby upravují sjezdovky pro další den.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
