Na pulty knihkupců se dostává nová knížka naší kolegyně a spolupracovnice Pavly Jazairiové. Tentokrát jde o pozvání do Španělska na zvláštní putování. Po "cestě hvězdy" už od středověku lidé v zástupech směřovali až na kraj země, do galicijského Santiaga de Compostela.
Bylo to ve středověku, na konci 9. století. Francký císař Karel Veliký měl sen. Viděl v něm apoštola Jakuba, který ho vyzval, aby následoval hvězdy. Ty ho dovedou k světcově hrobu. Karel Veliký tehdy shromáždil veliké vojsko a při cestě za Jakubovým hrobem osvobozoval Španělsko od Maurů, kteří v té době na Iberském poloostrově vládli.
Pověst o Karlových skutcích líčí tzv. Turpinova kronika. Vypráví, jak císař došel do Compostely a obnovil tam zničenou baziliku, jak v doprovodu svých rytířů překročil Pyreneje podruhé, o strašných bitvách, kde po jeho boku stál sám sv. Jakub. Ve skutečnosti se nalezení údajného Jakubova hrobu císař Karel nedožil. Apoštolovy ostatky, ležel-li v hrobě skutečně Jakub, objevil jistý poustevník Pelagius. Ve snu se mu zjevili andělé a vzápětí zpozoroval zvláštní zář. Pod hustým trnitým houštím pak našel mramorové klenutí a hrob.
Svatý Jakub stál po boku křesťanských rytířů v boji proti Maurům až do vítězného konce. Ten sv. Jakub, kterému pověst připisuje, že do Španělska přinesl Kristovo učení. Za jeho ostatky se putovalo z celé Evropy, cesta za Jakubem se po Jeruzalémě a Římě stala třetí nejvýznamnější křesťanskou poutí.
Odejít - vzdát se majetku, rodiny, přátel, opustit domov, vydat se na cestu. Člověk je na této zemi cizincem, jen prochází. Jako když pták vyletí ze tmy, prolétne osvětlenou místností a opět vyletí ven. Odejít znamená přijmout lidský úděl. Pouť je podobenstvím života - poutník kráčí a na ničem neulpívá. Míjí dobré i zlé, cestu nezná, jako nezná budoucnost.
Cesta byla nebezpečná. Na poutníky útočili Mauři, u břehů Galicie přistávaly lodě krutých normandských rytířů, na cestách číhali loupežníci i divoká zvěř. Poutníci se brodili prudkými řekami, neměli, kam hlavu složit. Přesto jich přibývalo. Chodili, protože složili slib, protože doufali, že jim Jakub pomůže. Chodili i zločinci, aby si odpykali trest. Postupně podél cesty vznikaly poutnické ubytovny, stavěly se mosty, kláštery, vyrostla nová města propojená silnicemi. Rozvíjel se obchod a veškerý život, který s sebou nese hmotná i duchovní výměna.
A proč do Santiaga za Jakubem chodí lidé dnes? Při žádosti o poutnický průkaz uvádíte svůj důvod: náboženský, duchovní, kulturní, turistický, sportovní. Cesta je krásná, navíc lemovaná pozoruhodnými stavbami - od roku 1987, na základě rozhodnutí Rady Evropy, se svatojakubská pouť stala chráněnou kulturní evropskou památkou.
Do Compostely vede mnoho cest, všechny vtékají do té hlavní, tzv. francouzské, "cesty za hvězdou", kterou jsme putovali i my. Přes Pyreneje, španělskou Navarru, Rioju, Kastilii a Galicii až do Santiaga. Ušli jsme asi osm set kilometrů. Potkali jsme mnoho lidí, kteří tudy šli už podruhé nebo potřetí - proč? Asi se nemohli cesty nabažit. Nemyslím, že bych se vydala po vlastních stopách, příště bych putovala jinými svatojakubskými cestami. Poznávat Evropu a její - i moje - kulturní dědictví.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
