Větru ani dešti lidé neporoučejí, ale v jedné evropské zemi se jim aspoň daří krotit moře. Řeč je o Nizozemsku. Zpravodaj Českého rozhlasu v zemích Beneluxu, Vít Pohanka, se vypravil na návštěvu projektu Delta - systému staveb, které chrání jihozápad země. Jak se na místě přesvědčil, dílo je to úctyhodné, ukazující, že lidé by se měli naučit s přírodou spíše žít, než proti ní bojovat.
Procházíte-li se po pobřeží Severního moře v nizozemské provincii Zeeland, narazíte na nejrůznější hráze a vodní stavby. Pokud potřebujete nějak překonat východní ústí řeky Schelde - tzv. Oosterschelde - naskytne se vám impozantní pohled. Silnice tady vede po úzké hrázi, na které se k nebi tyčí desítky železobetonových konstrukcí. Jsou to zařízení ovládající obří stavidla. Běžně propouštějí sladkou vodu z řeky do moře a při přílivu naopak slanou do vnitrozemí. Pokud je ale třeba, mohou se uzavřít, aby se například při bouři mořská voda nenahrnula do vnitrozemí a nezaplavila přilehlé poldery - tedy území pod úrovní mořské hladiny, chráněná dalšími valy a náspy.
Při pohledu na zařízení, kterým se souhrnně říká Delta projekt, se jedinec může cítit malý a bezvýznamný. Je to na první pohled dílo desítek tisíc lidí a budovalo se desítky let. Asi žádný národ na světě nemá tak dlouhé a bohaté zkušenosti s věčným bojem s mořem jako Holanďané. Polovina Nizozemska leží níže než mořská hladina a v posledních stoletích se jeho obyvatelé snažili doslova vyrvat každou píď půdy z jeho dosahu. Přesto před pěti desítkami let moře zdejší obyvatele tragicky překvapilo.
Ted Sluijter je zaměstnancem společnosti, která Delta projekt představuje veřejnosti. "V roce 1953 postihly jihozápad Nizozemska obrovské záplavy. Moře, vzedmuté bouří, zalilo všechny ostrovy v této části země," popisuje Ted řádění živlů v únoru zmíněného roku. Zahynuly skoro dvě tisícovky lidí, tisíce domů byly zničeny a utopilo se na padesát tisíc kusů dobytka. Živelní pohroma byla důvodem k zahájení práce na projektu, který by zlepšil zabezpečení obyvatel především v oblasti Zeelandu. Parlament urychleně schválil záměr a prostředky na projekt Delta. Na jeho konkrétním provedení začala pracovat zvláštní komise. Se stavbou - nebo spíš se stavbami - se začalo v roce 1954, a protože plánovaný rozsah projektu neměl na světě obdoby, učili se stavitelé za pochodu.
Začali malými přehradami a získané zkušenosti využili při stavbě větších hrází. Nejprve stavěli z písku, který pokrývali jílem. Postupem času přišli na to, že by se velké vodní plochy daly nejlépe přehradit obrovskými plovoucími kvádry z betonu. V průběhu desetiletí se ale začalo měnit veřejné mínění. Lidé chtěli, aby se bral větší ohled na životní prostředí a zachování původní flóry a fauny - Zeelandu je například významným shromaždištěm stěhovavých ptáků. I takové věci museli mít postupem času projektanti na paměti.
"I bariéra, na které stojíme, je velmi zvláštní," říká Ted. Původně to měla být jednoduchá nepropustná hráz. Ale právě kvůli ohledům na životní prostředí projektanti návrh změnili,. Dnes je to systém třiašedesáti obrovských vrat, z nichž každá jsou asi čtyřicet metrů široká a dvanáct metrů dlouhá. Prakticky neustále jsou otevřená, aby režim přílivu i odlivu a ekologický systém zůstaly zachovány. Pokud by ale meteorologové předpovídali podmínky podobné těm, jako v roce 1953, stačí zmáčknout knoflík a hráz se zavře.
Tedův výklad i okolní konstrukce působí přesvědčivě. Ale stejně ve mně hlodá pochybnost. Klima se globálně mění, otepluje. I velmi konzervativní odhady klimatologů mluví o tom, že se hladina moře zvedne v příštích čtyřech desetiletích řádově o desítky centimetrů. Dá se tenhle souboj s mořem dlouhodobě vůbec vyhrát? Bez ohledu na to, jak dokonale může Delta projekt působit dnes, nebude za několik desítek let zastaralý? "Všechna technická řešení mají své hranice. My, Nizozemci, jsme s mořem vždycky bojovali, je to takový hrdý národní mýtus. Ale přitom je to hloupé, je mnohem lepší se snažit pochopit, jak příroda pracuje a využít toho. Musíme s ní spolupracovat, a ne bojovat," říká nakonec Ted. Nizozemci budou podle něj muset nakonec pochopit, že se větru a dešti, nebo v jejich případě moři a řekám, navždy poručit nedá.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
