Obyvatelé Istanbulu žijí v obavách ze zemětřesení. Podle vědců není otázkou, zda vůbec, ale kdy silné otřesy tuto tureckou megapoli zasáhnou. Podle některých seismologů by očekávané zemětřesení mohlo zabít až 100 000 lidí. A obyvatelé Istanbulu dodnes nezapomněli na tragické události před necelými deseti lety.
"Takhle dramaticky vypadala křivka zemětřesení z roku 1999," ukazuje mi děsivě vypadající čáry profesor Mustafa Aktar ze seismologického centra v Istanbulu. Právě zde se scházejí všechny informace. Po 24 hodin bdí u počítačů služba analyzující všechny dostupné grafy, křivky, satelitní snímky. "Když se něco děje, okamžitě se spojíme se specialisty. V Turecku máme na 150 seismologických stanic, varování vládě je otázkou vteřin."
"Ty pocity byly velmi silné. Vše v pokoji začalo jezdit zleva doprava a zpět. Bylo to v noci, postel putovala po pokoji, otřásal se celý dům. Lidé začali utíkat ven. Vypadla elektřina, nefungovaly telefony, mobily, neměli jsme kontakt s příbuznými. Bylo to hrozné. Lidé si pouštěli rádio, chtěli vědět, co se děje. Ale zprávy přicházely až postupně," vzpomíná na události před 9 lety pan Káraly, majitel jedné cestovní kanceláře. "Pamatuji, že jsme zůstali venku v parku tři dny. Báli jsme se vrátit domů, do uzavřených prostor. Postupně jsme se dozvídali, kolik obětí si zemětřesení vyžádalo. Dodnes si vybavuji ten hrozný pocit, který se nás tehdy zmocnil."
Představa blížící se přírodní pohromy je pro pana Káralyho noční můrou. Znepokojení vědců roste, podle profesora Aktra je celé Turecko jednou z nejaktivnějších seismických oblastí. Leží na největším tektonickém zlomu. "Víme, že velký otřes přijde a bude velmi blízko Istanbulu. V roce 1999 zemřelo na 20 000 lidí, protože byla zasažena silně obydlená oblast. Teď se čeká, že ohnisko bude ještě blíž, nějakých šestnáct kilometrů od města. Nejhorší scénář mluví dokonce o otřesech o síle 7,6 stupně Richterovy škály. Jde o šestnáctimilionovou aglomeraci, takže může jít o katastrofu apokalyptických rozměrů."
Možná podobnou zemětřesení z roku 1509. Záplavy a týden trvající otřesy byly tak ničivé, že dobové kroniky mluví o malém posledním soudu. V zemi se otevíraly praskliny, městské zdi se hroutily, zřítily se i všechny minarety. Nejproslulejší stavba, chrám Hagia Sofia, poškodily otřesy hned několikrát. "Moderní stavby, výškové budovy, mosty, tunel pod Bosporem, jsou konstruovány s ohledem na otřesy. Počítá se s riziky, platí pro ně nejpřísnější předpisy. Problémem jsou budovy ze 60. a 70. let. U nich se nedodržovaly technologie, zemětřesení nemohou odolat. My, vědci, máme vždy pocit, že vláda navzdory velkému riziku, nedělá dost. Náklady na rekonstrukci budov v nejohroženějších oblastech jsou ale tak finančně náročné, že se na nich nemůže podílet jen vláda a státní rozpočet, aby to k něčemu vedlo, musí se na tom podílet celá společnost," říká Mustafa Aktar.
Uznávaný seismolog mne provází po místnosti, která je jakýmsi mozkem celého centra. Přístroje kolem nás dnes neregistrují žádné znepokojivé jevy. "Podívejte se na tuhle křivku, něco kolem tří stupňů. Odehrává se to na jihovýchodě Turecka, ale jde o velmi malé otřesy." Vědci po celém světě usilovně pracují na tom, aby prognózy byly co nejpřesnější. "Bohužel zatím nikde, ani u nás, ve Spojených státech nebo v Japonsku, nejsme schopni říct, kdy den D nastane. Jenom víme, že přijde, ale i to je dobré vědět," soudí profesor Aktar.
Ptáte-li se místních, strach ze zemětřesení přizná každý. Co se s tím ale dá dělat? Zrovna tak nás může porazit auto nebo potkat nějaká vážná choroba, dodávají. A přestěhovat se? Vždyť Istanbul je zdrojem více než poloviny turecké ekonomiky, ročně sem směřují desetitisíce chudých venkovanů. A jejich domovem jsou často ubohé příbytky, postavené bez jakéhokoliv stavebního povolení.
