České vojáky v Jordánsku potkal malý kulturní šok
Před třemi týdny odletěli s velkou slávou z Prahy do Jordánska, aby tam pomáhali s likvidací minových polí, která zemědělcům brání ve využívání úrodné půdy. Řeč je o devíti českých vojácích, kteří už se zabydleli na základně Karáma v údolí posvátného Jordánu. Každý den vyrážejí do terénu s unikátním odminovacím strojem Božena 5. Jak ovšem snášejí nezvyklé prostředí?
Božena je dálkově ovládaný odminovací stroj. Rotující kovové cepy mlátí do země a tím likvidují miny ukryté třeba až v hloubce několika desítek centimetrů. Jak se však českým vojákům žije, když se vrátí od téhle hlučné a prašné práce na základnu?
Velitel jednotky major Vladimír Záškodný vysvětluje, že jeho tým dostal k dispozici od jordánské armády celkem 12 místností. „Každý voják má svůj pokoj se sociálním zařízením pro sebe,“ přiblížil a nahlížím do jednoho z pokojů. Překvapilo mě, jak je uklizeno.
„Mám rád pořádek,“ vysvětluje mi pořádkumilovný štábní rotmistr Tomáš Návrat, který působil už ve vojenské misi v Kosovu. „Podmínky jsou tu celkem dobré. Když jsme byli v Kosovu, tak jsme byli ubytovaní po třech na jednom pokoji, tady máme každý svůj pro sebe. Když jsme si trochu uklidili, tak už je to dobré,“ pochvaluje si rotmistr.
„Velitel má na pokoji televizi, ale není tu satelit, takže tu není pokrytí českým signálem. Prý tu mají nějaké ruské nebo místní programy. Zprávy z domova tedy bohužel nemáme,“ doplňuje vzápětí Tomáš Návrat. Podobně vypadá spojení s okolním světem. Tomáš má sice ve své ubikaci notebook, ale bez internetového připojení.
„Internetové připojení se řeší, abychom měli nějakou komunikaci s rodinou nebo ostatními příslušníky v České republice. Zatím komunikujeme pouze přes telefon, ale je to časově omezené,“ podotýká.
Vojáci z olomoucké a rakovnické ženijní jednotky mají v údolí Jordánu působit tři měsíce. Z Prahy ovšem může přijít rozkaz, aby tu zůstali celý půlrok. Jordánské království je na podobné mise připravené. Jak říká plukovník Ismáíl Šammarí, i čeští vojáci mají za sebou kulturní přípravu ve speciálním středisku jordánské armády.
„Ve středisku procházejí výcvikem všichni jordánští vojáci, kteří vyjíždějí na zahraniční mise, třeba do Afghánistánu. Školí se v mezinárodním právu a tak dále. Zrovna tak se tam zahraniční vojáci učí místní kultuře a zvykům, když přijíždějí na misi do Jordánska,“ přibližuje plukovník.
Jak se ovšem zdá, ne všechny civilizační rozdíly už se podařilo překonat. Z náznaků českých vojáků se dá vytušit, že jim úplně nejde pod nos jednotvárná strava, kterou sdílejí se svými jordánskými kolegy. Tedy neustále dokola rýže s masem. A jak říká poručík Radim Holuša, zkraje bylo obtížné dostat k tomu i příbory.
„Měli jsme problém přesvědčit jordánskou stranu, že budeme potřebovat nádobí, protože podle jejich kulturních zvyklostí, jak nám bylo vysvětleno na prvotním brífinku, se jí rukama a především se používá pravá ruka, která je pro ně čistá a posvátná. Levá ruka patří k ostatním nečistým věcem,“ dodává poručík.
