Polské město Poznaň je známé hlavně díky svým veletrhům, které je několikrát do roka změní v centrum strojírenství, potravinářství nebo automobilového průmyslu. Poznaň je ale také místem, které pamatuje zrození prvního polského státu. I proto se region, jehož je Poznaň centrem, jmenuje Velkopolsko. Odtud v 10. století vládl své říši kníže Měšek z rodu Piastovců. S naším varšavským zpravodajem Pavlem Novákem se vydáme v Poznani na místa pamatující historii trochu mladší a snad vás přesvědčíme, že Poznaň stojí za poznání.
Harmonikář na poznaňském Starém Rynku zalitém chladným podzimním slunkem vyhrává písničky, které si kdysi zpívali polští i němečtí obyvatelé města. Čeká na pravé poledne, až na náměstí začne každodenní představení, na které se chodí dívat jak rodilí Poznaňané, tak obchodníci, kteří přijeli na veletrh, a turisté.
Hodiny na radniční věži uprostřed náměstí odbíjejí dvanáctou a pohledy davu stojícího pod věží se upírají na malá vrátka nad ciferníkem. Ty se otevírají a v nich se objevují figury dvou kozlíků, kteří se postaví proti sobě a dvanáctkrát do sebe trknou. Celá podívaná trvá necelé tři minuty. Kozlíci - neboli Koziolki - se na poznaňském rynku objevili v polovině 16. století, kdy si městští radní objednali přestavbu radnice a vymínili si, že na věži nad hodinami musí být umístěn zábavný stroj. Měl znázorňovat dva trhající se kozly. Legend o původu "koziolků" je několik. Jedna pověst vypráví příhodu o starostově hostině pro krále. "Kuchař měl na slavnost připravit jehněčí pečeni. Přivedl na dvůr kůzlata, ale ta mu utekla nahoru na věž. Když je tam starosta s králem uviděli, rozesmáli se a darovali kozlíkům život. Událost se pak rozhodli zvěčnit na radničním orloji," vypráví jednu z legend autor průvodce Poznaní Janusz Pazder.
Kozlíci se na věži dotrkali a trubač dohrál do čtyř světových stran znělku Poznaně. Na východě zvuk trubky dolehl za řeku Wartu ke katedrále, kde jsou pochováni kníže Měšek a jeho syn Boleslav Chrabrý - tvůrci středověkého polského státu. Na západě melodie dolétla k císařskému zámku. Ten je o mnoho mladší než barokní katedrála, i když při pohledu na něj si řeknete: Kde se tady uprostřed města vzal středověký hrad?
Zvenku připomínají zdi ze zčernalého pískovce opravdu starou románskou pevnost, ale když vejdete dovnitř, ocitnete se ve 30. letech minulého století. Zámek totiž není starý ani 100 let. Nechal jej postavit pruský císař Vilém II. v roce 1910. Když se Poznaň dostala na konci 18. století při dělení Polska pod správu Pruska, stalo se město východní výspou německé říše. Císař zámek navštívil všeho všudy jen třikrát. Po první světové válce se Poznaň stala opět polským městem. Když ji o 20 let později znovu obsadili Němci, rozhodli se zámek zcela přestavět. Měl být jedním ze sídel Adolfa Hitlera v dobyté části Evropy. Všechno, co připomínalo vilémovské Německo, muselo pryč. I bohatě zdobená osobní kaple císaře v zámecké věži. Z ní se stala Hitlerova pracovna.
"Postavili ji podle vzoru Hitlerova kabinetu v novém kancléřství v Berlíně. Tam už pracovna neexistuje, ale tady v zámku se její přesná kopie podivným řízením osudu zachovala," říká Joanna Przygońska z oddělení propagace kulturního centra, které dnes v bývalém císařském zámku je. Pracovna s velkým stolem potaženým červeným sametem, mramorovou podlahou, krbem a šedým mramorovým obložením stěn působí poněkud ponurým dojmem. Hitler do ní tady v Poznani ale nikdy nevstoupil. Válka skončila jinak, než si on představoval.
Přesto se ale čas od času ještě dnes Adolf Hitler v poznaňském zámku objevuje. To když si jeho pracovnu vypůjčí filmaři pro natáčení historických snímků. Joanna Przygońska si vzpomíná na příhodu, kdy se jeden z herců namaskovaný jako Adolf Hitler objevil v bufetu v přízemí zámku v doprovodu dvou esesáků - samozřejmě také herců. "Když vešel do bufetu, všechno ztichlo a on řekl jen: 'Prosil bych dva koláče.' Zaplatil a tak jak přišel i odešel."
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
