Představujeme kavárníka Kavárny POTMĚ Jana Hegra

13. květen 2015

Jan Hegr je ostříleným spolupracovníkem Světlušky a v Kavárně POTMĚ je jako doma. Jak se se Světluškou seznámil a čemu se věnuje, když zrovna nepřipravuje černočernou kávu prozradil v krátkém rozhovoru.

Kdy u tebe Honzo poprvé zasvítila Světluška?

Se Světluškou spolupracuji od roku 2007, takže se začínám obávat, že mi bude někam vyraženo inventární číslo. Prvotní motivací mi byla vize nenáročné brigády při studiu. Prozření přišlo záhy, a ačkoli se očekávaná nenáročnost nekonala, navázal jsem úzký vztah s projektem, který má podle mě smysl.

Jak se ti v Kavárně POTMĚ pracuje?

Zprvu jsem zastával pouze post průvodce - trochu i z obavy, že bych coby číšník brzy nabízel ovocnou kávu a heřmánkový džus -, ale časem si situace vyžádala "kavárníky" univerzální. Budu-li tedy mít tu čest Vás obsluhovat, s radostí Vám donesu Condurango, to většinou nezvořu.

Co nějaká veselá historka „ze tmy“?

Mám-li zavzpomínat na nějakou absurdní scénu, které jsem byl svědkem, vybaví se mi například pán, který se pokoušel vyfotografovat tmu - s bleskem prosím.

Mluvil jsi o studiu a zbývá ti čas na nějaké koníčky?

Zmiňované studium probíhalo na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a zakončil jsem jej řádně. Ve volném čase krom klasických kulturních zájmů mám širokou paletu koníčků shrnutelných oblibou sportu a přírody.

Ze sportu za vypíchnutí stojí patrně fotbal (kopu za Avoy MU Brno), běh (půlmaraton pod 2 hodiny a hodlám se zlepšovat), běžky a windsurfing. A rád poslouchám tenis, protože má prostě nádhernej zvuk, a navíc se dá velice slušně sledovat i bez komentáře.

Přírodu pak mám rád v nejširším slova smyslu. Nejvíc z důvodů akustických se zajímám o ornitologii. Na přírodních zákonech stojí můj velký kůň radioamatérství – éter rozvlňuji pod značkou OK1TE – a konečně i má profese, vždyť Fakulta informatiky se odštěpila od Fakulty přírodovědecké.

autor: Barbora Mocová
Spustit audio