27. ledna  2011 v 16:01  rubrika: Historie

Historie RFE

Hlavní vchod RFE/RL - Foto: Archiv RFE

Hlavní vchod RFE/RLFoto: Archiv RFE

Rádio Svobodná Evropa (RFE) zahájilo své pravidelné vysílání 1. května 1951 z Mnichova a jako první se z éteru ozvala slova: „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa." Přípravy na zahájení vysílání začaly už v roce 1949, kdy v USA vznikla Národní rada pro svobodnou Evropu.

Při plánování vysílání pak důležitou roli hrála i československá exilová organizace Rada svobodného Československa a československé vysílání bylo považováno za první výrazný úspěch exilové politiky. První podobu československého vysílání Rádia Svobodná Evropa formovali v New Yorku Ferdinand Peroutka, Julius Firt, Miroslav Kohák, Michal Múdry-Šebík a Zdeněk Eliáš. V Mnichově se výraznou postavou stal Pavel Tigrid, který byl ale v roce 1952 z redakce propuštěn. 

V prvním období vysílání se stanice zaměřila především na analýzu politické situace v Československu a na její kritiku. Známé jsou především komentáře Ferdinanda Peroutky nebo Jaroslava Stránského. Důležitou roli ve vysílání hrály i informace o životě na Západě a také např. katolické a evangelické mše. Programové schéma se začalo měnit od šedesátých let, kdy se začalo vysílat v blocích, více se do něj zapojovaly programy pro mládež a důležité místo měla soudobá západní hudba (Kompas) nebo Panorama zajímavostí. Výrazná změna v personálním obsazení přišla po srpnové okupaci v roce 1968. Tehdejší ředitel československé sekce Jaroslav Pecháček se snažil získat nové emigranty a ve vysílání se objevili např. Sláva Volný, Karel Kryl, Josef Jedlička, Karel Jezdinský, Olga Valeská a další. 

V prvních letech po zahájení vysílání byla důležitá i tzv. balonová akce, kdy byly do vzdušného prostoru pomocí igelitových balonů napouštěných horkým vzduchem posílány letáky s informacemi namířenými proti komunistickému režimu. 

Dějiny RFE jsou rovněž spjaty se zvýšeným úsilím tajných služeb komunistického bloku proniknout do jejich struktur. Asi nejznámější československou špionážní aférou je působení Pavla Minaříka, který po svém propuštění v roce 1976 vystoupil v Československé televizi jako agent StB. Československá redakce byla pak vážně poškozena v roce 1981, kdy došlo k pumovému atentátu na RFE. Po pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě vysílání RFE do těchto postkomunistických zemí pokračovalo i nadále. V roce 1994 se díky iniciativě Václava Havla RFE přestěhovalo do Prahy. Na podzim roku 1995 se československá redakce připojila k Českému rozhlasu a vznikl tak Český rozhlas 6 / Rádio Svobodná Evropa. V září 2002 Kongres USA rozhodl o zastavení financování českého vysílání RFE, které tedy 30. září 2002 po jedenapadesáti letech skončilo. Jeho nástupcem se stal Český rozhlas 6, kam přešla i část zaměstnanců. 

Autor:  Petra Zia Sluková
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas