28. dubna  2011 v 11:04  rubrika: Konference

Konference k 60. výročí zahájení českého vysílání Rádia Svobodná Evropa

Hlavní sál, Valdštejnský palác - Foto: Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported,  V. Groulík

Hlavní sál, Valdštejnský palácFoto: Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, V. Groulík

V Senátu Parlamentu ČR se uskutečnila jednodenní konference, jejíž tři sekce obsáhly jak historický pohled na roli RFE, tak hodnocení ze strany jeho samotných aktivních představitelů.

Termín a místo konání:
5. května 2011, Hlavní sál, Senát PČR
 

PROGRAM KONFERENCE: 

9.00 – 9.30 Úvodní slovo 

Iveta Radičová, předsedkyně vlády Slovenské republiky 

Iveta Radičová

Petr Nečas, předseda vlády České republiky 

Petr Nečas

Přemysl Sobotka, 1. místopředseda Senátu PČR 

Přemysl Sobotka

Peter Duhan, prozatímní ředitel Českého rozhlasu 

Peter Duhan

John O´Sullivan, viceprezident RFE/RL
 

Joh O'Sullivan

9.30 – 10.30 HISTORICKÉ OHLÉDNUTÍ: Část I.
Moderátor: Mgr. Zdeněk Hazdra 

  • Úvodní konferenční blok se zaměří na historickou reflexi působnosti Rádia Svobodná Evropa. V jeho rámci vystoupí přední čeští historici, kteří ve svých příspěvcích budou hledat odpovědi na otázky související s podmínkami vzniku RFE, se zasazením jeho činnosti do kontextu dobových událostí světové i domácí československé politiky a s celkovým kritickým zhodnocením významu RFE nejen pro historiografii, ale pro celou společnost.

9.30 – 9.45 Rádio Svobodná Evropa jako problém pro historika:
Prof. PhDr. Vilém Prečan, CSc. (Československé dokumentační středisko)  

Prof. Vilém Prečan je český historik zabývající se moderními českými, resp. československými dějinami, zvláště obdobím let 1938–1948 a 1968–1969 a též problematikou opozičních hnutí v Československu v 70. a 80. letech 20. století. Podílel se na vydání sborníku dokumentů Sedm pražských dnů, 21.–27. 8. 1968, za což byl komunistickým režimem pronásledován. Roku 1976 emigroval do SRN, kde založil a vedl Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v Scheinfeldu-Schwarzenbergu. Po návratu z emigrace se stal prvním ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny ČSAV, resp. AV ČR v Praze. Dne 28. října 1998 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. 

Prof. Vilém Prečan

  • Dimenze a souvislosti zkoumání: etapy studené války; etapy vývoje v Československu;  kontext vztahů poúnorového a posrpnového exilu a česko-slovenského konfliktu; RFE jako proměnlivý faktor vnitřního vývoje v Československu; RFE jako objekt zájmu a vlivu komunistické tajné služby; místo RFE v propagandě komunistické moci; skryté politické konflikty v československém oddělení RFE.

9.45 – 10.00 K vnitřní situaci v Rádiu Svobodná Evropa v 50. letech:
Doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr. (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Ústav pro studium totalitních režimů)  

Doc. Jiří Pernes je vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, částečně pracovně zakotven také v Ústavu pro studium totalitních režimů. Věnuje se dějinám Československa po roce 1945 a také dějinám československého demokratického exilu po roce 1948. 

  • Příspěvek se zabývá vývojem československé redakce Rádia Svobodná Evropa v 50. a 60. letech 20. století v oblasti organizační, personální i ideově-programové se snahou o postižení širších souvislostí – vztahů k Radě svobodného Československa a dalším skupinám čs. demokratického exilu po roce 1948, kontaktů s posluchači ve vlasti, spolupráce s Národním výborem pro svobodnou Evropu atd.

Doc. Jiří Pernes, PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D.

10.00 – 10.15 Rádio Svobodná Evropa v mezinárodně politickém kontextu v 70. a 80. letech:
PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D. (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)  

Dr. Oldřich Tůma vystudoval historii a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své vědecké práci se zabývá zejména českými a československými dějinami po roce 1945, dějinami středovýchodní Evropy a studené války. Před rokem 1989 vystřídal různá zaměstnání mimo akademickou sféru. Ke své původní profesi se vrátil po listopadu 1989. Od roku 1998 působí jako ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. 

  • Příspěvek se bude věnovat vlivu vysílání RFE na vnitropolitickou situaci a na veřejné mínění v Československu v období normalizace, sledovanosti vysílání, vztahu a spolupráci opozičních skupin s RFE a také mezinárodním jednáním, jež vedly k zastavení rušení vysílání RFE do Československa.

10.15 – 10.30 diskuze
 

10.50 – 11.50 HISTORICKÉ OHLÉDNUTÍ: Část II. 

10.50 – 11.05 Případ kapitána Minaříka jako příklad zpravodajského přístupu Československa k RFE:
PhDr. Jan Kalous, Ph.D. 

Dr. Jan Kalous je absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1999–2007 pracoval jako dokumentarista Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Od roku 2008 působí jako historik v Ústavu pro studium totalitních režimů, od září 2010 pak ve funkci 1. náměstka ředitele Ústavu. 

  • Příspěvek je zaměřen na využití spolupracovníka regionální součásti Státní bezpečnosti Pavla Minaříka (Ulyxes, Pley) vysazeného po okupaci v srpnu 1968 správou rozvědky (I. správa ministerstva vnitra) do tzv. ideodiverzní centrály - Rádia Svobodná Evropa (RFE). Objekt „Alfa“ patřil po celou dobu svého působení mezi klíčové subjekty státobezpečnostního i zpravodajského zájmu východoevropského bezpečnostního aparátu. Příklad konkrétního tajného spolupracovníka nám umožní analyzovat pracovní metody čs. Státní bezpečnosti v zahraničí a také roli jednotlivce v kontextu bezpečnostní praxe řízené a koordinované sovětskou I. hlavní správou KGB v první polovině sedmdesátých let minulého století. V neposlední řadě bude zmíněna i dezinformační a propagandistická akce realizovaná v souvislosti s jeho stažením zpět do ČSSR.

11.05 – 11.20 Letákové operace Svobodné Evropy pro Československo:
PhDr. Prokop Tomek (Vojenský historický ústav)  

Dr. Prokop Tomek je absolventem studia historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1996–2007 byl pracovníkem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Nyní působí ve Vojenském historickém ústavu v Praze. Je autorem řady knih a studií věnovaných různým tématům z období komunistické totality. V poslední době se věnuje zejména problematice druhého a třetího odboje. 

  • Kromě rozhlasového vysílání vydával Národní výbor pro Svobodnou Evropu i tištěné materiály určené jak veřejnosti na západě, tak zejména za „železnou oponou“.  Ve vypjaté době studené války zvolila Svobodná Evropa jako prostředek distribuce  malé balony. V letech 1951–1956 se stalo cílem letákových operací i území Československa. Letákové projekty byly zpravidla propojeny s vysíláním a jejich účel spočíval nejen v poskytování svobodných informací, ale i v povzbuzování předpokládaného latentního odporu v nejširších vrstvách společnosti.

11.20 – 11.35 Výbor pro svobodnou Evropu a americká protikomunistická propaganda:
Mgr. Pavel Paleček, Ph.D. 

Dr. Pavel Paleček, historik, studoval moderní dějiny na Masarykově univerzitě v Brně a na Columbia University v USA. Absolvoval stáže mj. na Max Planck Institutu v Berlíně. Autor pěti knih a řady televizních dokumentů, zabývá se dějinami komunistické perzekuce a dějinami přírodních věd. 

PhDr. Jan Kalous, Ph.D., PhDr. Prokop Tomek a Mgr. Pavel Paleček, Ph.D.

  • Pavel Paleček ve svém příspěvku popisuje složitý vývoj amerického psychologického boje proti komunismu v první polovině studené války, s čímž souvisí i vznik Výboru pro svobodnou Evropu. Mezi představitele Výboru financovaného CIA patřili např. Dwight Eisenhower, Allen Dulles a mnoho dalších významných Američanů. Výbor sponzoroval a řídil stovky antikomunistických institucí: mimo jiné Rádio Svobodná Evropa. Autor čerpá především z pramenů získaných studiem v amerických a evropských archivech a využívá informace z rozhovorů s bývalými pracovníky Výboru pro svobodnou Evropu.

11.35 – 12.00 diskuze
 

Ross Johnson

13.00 – 14.00 LIDÉ RÁDIA SVOBODNÁ EVROPA
Moderátor: Ivana Denčevová 

13.00 – 13.15 Rádio Svobodná Evropa - Partnerství mezi Američany, Čechy a Slováky:
Ross Johnson (vědecký pracovník a doktor politických věd Hooverova institutu a Centra pro vědu Woodrow Wilsona, poradce prezidenta RFE/RL) 

13.15 – 13.30 Vývojové etapy Rádia Svobodná Evropa:
Pavel Pecháček (novinář, bývalý ředitel československé redakce Rádia Svobodná Evropa)   

Pavel Pecháček

13.30 – 13.45 Programová rozmanitost Rádia Svobodná Evropa:
Olga Kopecká-Valeská (novinářka, bývalá ředitelka české redakce Rádia Svobodná Evropa) 

Olga Kopecká-Valeská

13.45 – 14.00 Současnost Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda:
Akbar Ayazi (náměstek ředitele RFE/RL pro vysílání do Afghánistánu, Iráku, Iránu a Pákistánu) 

Akbar Ayazi

14.00 – 14.30 diskuze
 

14.30–14.50 K VÝZNAMU RÁDIA SVOBODNÁ EVROPA
Moderátor: doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D. 

  • V závěrečném diskusním panelu se setkají osobnosti společenského a kulturního života, které se zamyslí nad odkazem Rádia Svobodná Evropa pro soudobou společnost, nad hodnotou svobody slova v dnešním světě a rovněž zavzpomínají na své vlastní „doteky“ se „Svobodkou“ před listopadem 1989.

Pozvání přijali:
Petr Pithart, místopředseda Senátu PČR
Jiří Stránský, bývalý politický vězeň, spisovatel a scénárista
Karel Hvížďala, novinář a spisovatel
Václav Malý, pomocný biskup pražský a někdejší spoluzakladatel Občanského fóra 

Závěrečná diskuse


Zvětšit mapu
Autor:  Zdeněk Hazdra
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace