4. května  2011 v 22:12  rubrika: Vaše příběhy

Český básník Jiří Kolář

Básně psané perem (Ilustrační foto Matt) - Foto: Fotobanka stock.xchng

Básně psané perem (Ilustrační foto Matt)Foto: Fotobanka stock.xchng

Bylo to v září 1974, kdy Svobodná Evropa vysílala jubilejní medailon k 70. narozeninám velkého českého básníka Jiřího Koláře.

Básník, který si prodloužil pobyt v západní Evropě se nemohl bez trestu vrátit do své vlasti. A tak se mlčelo okolo jeho díla ať slovesného či výtvarného. Že se nevrátil bylo užitečné pro význam českého i evropského umění. Jeho hmotné starosti pominuly poskytnutím trvalého pobytu Francouzské vlády. Dílo Jiřího Koláře košatilo a zájem o něj vzrůstal ve světových galeriích i u sběratelů. Udržoval korespondenčně styk se svou ženou a několika přáteli. Neoficiální zájem o jeho tvorbu v jeho vlasti nepolevoval a bylo možno v Německu i Francii najít jeho knihy nebo si i koupit reprodukce jeho koláží. 

Já sám jsem Jiřího Koláře považoval za jednu z hvězd mého kulturního nebe. V roce 1969 jsem inscenoval scénické provedení výběru z jeho básnického díla včetně projekce jeho koláží a fotografií z ateliéru i soukromí. Pořad Jiří Kolář - báseň koláž. Jako herec recituji texty J. Koláře při různých příležitostech a zvláště vernisážích do dnešních dnů. 

K 70. narozeninám Jiřího Koláře ohlásila Svobodná Evropa den uvedení pořadu k tomuto výročí v němž hlavní slovo měl Jan Vladislav. Žel, v ten den mě čekala dvě představení až v dalekém Kyjově. Trápi1 jsem se tím krátce, ale vyřešil to po domluvě s mým alternantem tak, že bych odehrál představení odpoledne a on večer. Jednalo se o vděčnou roli Tuláka v operetě R. Piskáčka. Na zájezd jsem se vybavil tranzistorákem z Polska, který méně zachycoval české rušičky a také malým magnetofonem. 

Po odpoledním představení Tuláka jsem místo na jevišti zaujal místo na mužském WC, patřící hledišti a tam jsem si rádio a magneťák nainstaloval. Největší obavy jsem měl, že někdo i jen s potřebou pisoáru přijde a já budu muset záznam vypnout. Vše proběhlo zdárně a nikdo pořad Svobodné Evropy o českém básníkovi nepřekazil. A tak mám vlastně unikátní dokument z rozhlasové stanice, která dlouhá léta byla mým Hajajou před usnutím. Po roce 1989 jsem si dlouho zvykal usínat bez své Svobodné Evropy. 

Autor:   Emanuel Křenek, Opava
 

Nové články v rubrice

  • 13. června  2011 v 10:39       rubrika: Vaše příběhy

    Hudební odpoledne

    Vyrůstal jsem v západních Čechách, a když jsem si jako žák základní školy postavil své první rádio (krystalku), uslyšel jsem české vysílání dvou stanic - Svobodné Evropy a večer Hlasu Ameriky. Vysílač Českého rozhlasu...

     
  • 8. května  2011 v 22:04       rubrika: Vaše příběhy

    Poslech na ubytovně

    V 70. letech byla Svobodná Evropa ještě rušena a v Praze a okolí byl její poslech prakticky nemožný. Poslouchali jsme tedy alespoň vysílání Hlasu Ameriky. Kuriózní ovšem v té době bylo, v jakém prostředí k poslechu...

     
  • 8. května  2011 v 22:12       rubrika: Vaše příběhy

    Tachovský Glenn Miller

    Město Tachov je okresní město v Plzeňském kraji a do Německa je to jen pár kilometrů. V padesátých letech tu býval život dost složitý.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas