4. března  2011 v 11:10  rubrika: Vaše příběhy

Jezdinský? - Znali jsme je po hlase...

Karel Jezdinský

Karel Jezdinský

Když jsem v roce 1978 nastoupil jako mladý technik do nového zaměstnání, parta mých spolupracovníků byla obrazem rozvrstvení tehdejší společnosti: několik kovaných komunistů, o něco více oportunistických členů KSČ, dva tři věřící, pár nebojácných kritiků režimu a velká většina opatrných, kteří si své názory raději nechávali pro sebe.

To jsem ale tenkrát ještě nevěděl a jen obtížně se orientoval "kdo je kdo". Nikdo nenosil své názory napsané na čele a zvláště před novým člověkem se všichni měli pro jistotu na pozoru. Nebylo divu, režim kolem sebe zběsile kopal, podepisovaly se petice odsuzující "ztroskotance a zaprodance" a spolupracovníci StB čiperně donášeli. 

Na jedné z mých prvních odpoledních směn jsem jednou v podvečer bez klepání vstoupil do dílny určené pro opravy počítačových dílů, kde mí kolegové občas načerno opravovali spoluzaměstnancům jejich rozhlasové a televizní přijímače. Také tentokrát tam nad jedním rozdělaným rádiem seděli tři a oprava se zřejmě podařila, protože z něj vcelku čistě a bez rušení hlaholily Události a názory. Asi jsem nové kolegy svým nenadálým příchodem polekal, protože sebou škubli a viděl jsem bezděčný pohyb ruky směrem k vypínači. Nakonec to ale nechali hrát, nejspíš si řekli, že beztak nepoznám, jakou stanici mají zrovna puštěnou a po chvilce nenápadně přeladili jinam. 

Já už jsem byl v té době zvyklý kromě hudebních pořadů s Rozinou, Ĺudem z New Yorku nebo Honzou Doubou doma poslouchat také politické komentáře, takže jsem nejlepší komentátory té doby - Slávu Volného a Karla Jezdinského - rozeznával po hlase. Díky tomu jsem i z té jediné zaslechnuté věty poznal, kdo ji četl, a jen tak mimochodem jsem tiše prohodil: Jezdinský? V tu ránu napětí povolilo, navzájem jsme se na sebe spiklenecky usmáli a kamarádi ocenili, že taky poznávám jejich oblíbeného Karla po hlase. A bylo jasno, a tak to taky zůstalo až dodnes. 

Autor:  Pavel Šrubař
 

Nové články v rubrice

  • 13. června  2011 v 10:39       rubrika: Vaše příběhy

    Hudební odpoledne

    Vyrůstal jsem v západních Čechách, a když jsem si jako žák základní školy postavil své první rádio (krystalku), uslyšel jsem české vysílání dvou stanic - Svobodné Evropy a večer Hlasu Ameriky. Vysílač Českého rozhlasu...

     
  • 4. května  2011 v 22:12       rubrika: Vaše příběhy

    Český básník Jiří Kolář

    Bylo to v září 1974, kdy Svobodná Evropa vysílala jubilejní medailon k 70. narozeninám velkého českého básníka Jiřího Koláře.

     
  • 8. května  2011 v 22:04       rubrika: Vaše příběhy

    Poslech na ubytovně

    V 70. letech byla Svobodná Evropa ještě rušena a v Praze a okolí byl její poslech prakticky nemožný. Poslouchali jsme tedy alespoň vysílání Hlasu Ameriky. Kuriózní ovšem v té době bylo, v jakém prostředí k poslechu...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas