15. února  2011 v 10:53  rubrika: Řekli o RFE

Daniel Kroupa: Poslech s "rádiem disident"

Daniel Kroupa - vysokoškolský pedagog - Foto: Jan Rosenauer

Daniel Kroupa - vysokoškolský pedagogFoto: Jan Rosenauer

Na gauči u rádia sedí můj tatínek a napjatě poslouchá, takže ani nevnímá, že jsem přišel do místnosti. Stará philipska mrká magickým okem a já vůbec nerozumím, co se to z amplionu ozývá za řeči.

Něco jsem ale asi přece jen zaslechl, protože jsem položil otázku: "Tati, co je to ta Svobodná Evropa?" Teprve teď přišla reakce, a to pěkně prudká. Tatínek rychle vypnul rádio, posadil mě na gauč, postavil se a se zdviženým ukazovákem povídá: "Teď dávej pozor a opakuj po mě, aby sis to pěkně zapamatoval: Svobodná Evropa je štvavá stanice, kterou můj tatínek zásadně neposlouchá!" Zapamatoval jsem si to, od poloviny padesátých let do dneška. 

O necelých deset let později jsem chtěl být radioamatérem a po úspěšné stavbě několika krystalek jsem se šel přihlásit do radioklubu Svazarmu v Bubenči. Dostalo se mi doma poučení: „Dávej si tam pozor, abys něco neřekl, jsou tam samí kovaný.“ (myšleno komunisti). Sestoupil jsem po schůdkách z ulice do místnosti plné přístrojů (včetně vysílaček) a z reproduktorů burácí vysílání Svobodné Evropy. Ačkoli byla již dosti rušená, radioamatéři měli rámovou směrovou anténu, která zajistila čistý signál. „Chlapci, ztlumte to trochu, vždyť je to slyšet až na ulici prosil plačtivě předseda Milan, jinak jistě dobře prověřený soudruh. Když se tam pravidelně nadávalo na komunisty, nikdy neprotestoval, a pokud vím, nikdo nikoho neudal. 

V polovině osmdesátých let se na trhu objevil citlivý sovětský radiopřijímač s mnoha pásmy krátkých vln, který lidé přezdívali "rádio disident", protože sloužil zejména pro poslech zahraničních stanic. Koupil jsem ho a občas někde naladil i Svobodnou Evropu. 

Doma ve Střešovicích to nešlo tak dobře jako u Bratinků v Bubenči. Pavel se na mě vždycky zlobil, když zjistil, že jsem zase neposlouchal nějaký zajímavý pořad. „Já ti teda předvedu, že to jde i u vás“ pravil a začal s naladěným a zarušeným rádiem chodit po bytě. Když zjistil, že to nikde nejde chytit čistě, vylezl na židli a pak i na stůl. Když natáhnul ruku s přístrojem až ke stropu ozvalo se chrčivé a těžko srozumitelné vysílání kýžené stanice. A vítězoslavné volání Pavla: „Vidíš, já jsem ti říkal, že se to s tím dá chytit všude!“ O pár měsíců rušičky vypnuli. O dalších pár už rušitelé nevládli. 

Autor:  Daniel Kroupa
 

Nové články v rubrice

  • 20. dubna  2011 v 12:36       rubrika: Řekli o RFE

    Iveta Radičová: Obdobie „normalizácie"

    Zvláštne, ako mnohé reálie a slová, ktoré ich označovali, v našich končinách starnú. Padajú do zabudnutia. Dnes už napríklad málokto z mladej generácie vie, čo označovalo slovo „normalizácia“.

     
  • 14. dubna  2011 v 14:16       rubrika: Řekli o RFE

    Jiří Stránský: Lágrem celá republika

    V čase, kdy RSE začala vysílat, se můj otec vrátil z tábora nucených prací a – aby se nemohl stýkat s ostatními třídními nepřáteli pracujícího lidu vedeného KSČ (teď mají název ještě obohacený o písmeno M) – musel na...

     
  • 1. dubna  2011 v 12:33       rubrika: Řekli o RFE

    Milan Uhde: Jamné nad Orlicí jako ostrůvek svobody

    Vysílání Svobodné Evropy jsem nejprve dlouho znal jen z pověstí. Brno, kde jsem bydlil, bylo dokonale „pokryto“ rušičkou, jejíž zařízení navíc trčelo k obloze dvě stanice trolejbusu od našeho domku.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas