Kapitán Pavel Minařík - zprávař a agent STB

Po svém návratu pro něj STB uspořádala tiskovou konferenci, kde vysvětloval jak se vetřel do přízně zaměstnanců stanice a prezentoval na ní veřejnosti jejich zlotřilé pohnutky.

„Díky jejich upovídanosti, jejich chlubivosti, neopatrnému zacházení s těmito vzácnými dokumenty, jsem měl možnost s řadou z nich se seznámit. Co spojuje tyto lidi, je to touha po penězích, které dostávají od Američanů, je to ztráta všech iluzí, jsou to kariéristé, jsou to lidé, kteří ztratili vlasti.“

Historik Prokop Tomek tvrdí, že část veřejnosti Minaříka blahořečila, ale našli se i lidé, kteří posílali na ministerstvo vnitra dopisy s tím, že se pouze chopil příležitosti jako emigrant.

„Ve skutečnosti ten Minařík takový význam neměl, protože to byl přece jenom hlasatel, nebyl to ani redaktor, nebyl to nikdo z vedení, nějaké významné informace o plánech stanice vlastně získat nemohl. Nebyl to tak významný špion za jakého ho označovali.“

Z historických pramenů ale vyplývá, že byl do Svobodné Evropy od začátku nasazen. To si myslí i redaktorka Svobodné Evropy Lída Rakušanová. Podle ní byl kapitán Minařík u každé exilové aktivity a byl nezvykle snaživý.

„Mně tou snaživostí byl protivný, já jsem k němu pojala takovou přirozenou nedůvěru a například, když nám přišel pomáhat s expedicí jednoho exilového kalendáře, ale já jsem se ho o pomoc neprosila, tak jsem ho vyhodila.“

Rakušanová nesouhlasí s tím, že by byl jako informátor bezcenný. Pomáhal totiž s memoáry Julia Firta, který býval zástupcem šéfredaktora Svobodné Evropy. Minařík se tak dostal k registru lidí, se kterými dlouholetý exulant dopisoval.

„To mělo pro STB obrovskou cenu a ty lidi, kteří tehdy žili v Československu, mohli být akutně ohroženi v tom smyslu, že v té chvíli na ně STB něco měla a mohla je zlomit na spolupráci.“

Jak bylo řečeno. Minařík vyvolal jak negativní tak i velmi kladné reakce. S pochvalnou písní přispěchal i Josef Laufer.

Laufer se songem Dopis Svobodné Evropě vystoupil na Festivalu politické písně a byla zařazena i na gramofonovou desku „Písničky pro Hvězdu“.

„Dnes po 35 letech je to pro mě opravdu už folklor, člověk se opravdu někdy netrefí.“ To je dva roky starý komentář Josefa Laufra. Atentát byl nakonec skutečně vykonán v roce 81, ultralevicovou skupinou Ruka světové revoluce a to na objednávku totalitních režimů. Pavel Minařík nebyl za nedokonaný pokus nikdy odsouzen. Odseděl si ale přes rok za pojistný podvod, proces je znovu otevřen.