27. dubna  2011 v 16:15  rubrika: Zaujalo nás

Současné vysílání Rádia Svobodná Evropa

Budova Rádia Svobodná Evropa v Praze - Foto: Khalil Baalbaki

Budova Rádia Svobodná Evropa v PrazeFoto: Khalil Baalbaki

Signál Svobodné Evropy pokrývá oblast Ruska, bývalých zemí Sovětského svazu, centrální Asii, Pákistán, Afghánistán, Irák, Írán a části Evropy jako je například Bělorusko, Rumunsko a balkánské země.

Podle mluvčího Juliana Knappa Svobodné Evropy se poslání stanice za posledních šedesát let v podstatě nezměnilo. V zemích, které nemají svobodná média, ať už kvůli cenzuře, nebo se sdělovací prostředky teprve vyvíjejí po změně režimu, poskytuje stanice profesionální, vyváženou a objektivní žurnalistiku. 

Vezměte si třeba Írán, kde je velice silná cenzura státu. Internet je filtrován, rozhlasový signál je blokován, jedná se o starý klasický model autoritativního režimu. Existují ale také země jako je Gruzie, Irák nebo Afghánistán, kde nefunguje cenzura jako taková, ale přetrvávají tam etnické překážky, nebo objektivitu médií zpochybňuje to, kdo je vlastní. Případně jsou zde jiné důvody proč Svobodná Evropa, ale také třeba BBC nebo Hlas Ameriky mohou hrát důležitou úlohu. 

Význam Svobodné Evropy se dá ilustrovat na Afghánistánu, kde jí poslouchá padesát procent dospělé populace. Díky roztříštěnosti místních médií plní stanice unikátní roli, zpravodajsky pokrývá celostátní události. 

Podle Juliana Knappa, přítomnost vysílání pomáhá nastavit hranice novinářské etiky a žurnalistky jako takové. 

Něco podobného se stalo v středních a východní Evropě po roce 89. V zemích jako Rumunsko, Bulharsko nebo Polsko byla Svobodná Evropa přítomná a setrvala tam několik let, zatímco se místní média vyvíjela a časem dokonce s lokálními sdělovacími prostředky splynula, jako se to stalo v České republice. 

Pro Svobodnou Evropu pracuje po celém světě asi dva tisíce lidí. Na rozdíl od minulosti se stanice snaží najímat profesionální novináře ze zemí do kterých vysílá. Někteří z nich byli tak režimu tak nepříjemní, že museli opustit vlast. To je případ i iránského satirika Fáršída Manáfího, který v televizi i rozhlase tepal představitele vlády i církve kousavými poznámkami tak dlouho až byl zakázán. 

Teď je u nás a pracuje pro naší íránskou stanici, rádio Farda na němž má velmi oblíbený satirický pořad. Samozřejmě pravidelně zaměstnáváme novináře, kteří museli z Íránu odejít, buď byli pronásledováni, nebo přišli o práci, případně byli jinak utiskování. 

Rozhovor proběhl v ostře střežené budově stanice, která připomíná nedobytnou pevnost. V příštím díle se dozvíte proč je opatrnost na místě. 

Autor:  Petr  Kořínek
 

Nové články v rubrice

  • 2. května  2011 v 15:51     Audio  rubrika: Zaujalo nás

    Pavel Pecháček o Rádiu Svobodná Evropa

    Právě před šedesáti lety se z německého Mnichova ozvala znělka Rádia Svobodná Evropa.

     
  • 27. dubna  2011 v 16:38     Audio  rubrika: Zaujalo nás

    RFE nese pochodeň pravdy dál

    Svobodná Evropa má kanceláře téměř ve všech jednadvaceti zemích do kterých vysílá. Kromě tří, v Íránu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Jak říká mluvčí stanice Julian Knapp novináři musí počítat s tím, že jim může hrozit...

     
  • 27. dubna  2011 v 15:59     Audio  rubrika: Zaujalo nás

    Příběh Zuzany Bartošové

    Na adresu Českého rozhlasu dorazily desítky dopisů v nichž posluchači na Svobodnou Evropu vzpomínají s láskou a dojetím. Dlouholetá redaktorka Lída Rakušanová dnes říká, že Svobodná Evropa byla jedinou zbrání, kterou lidé v Československu měli, aby „úplně nezblbli“.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace