Hora růží
Vloni v srpnu jsme byli s mámou a bráchou na jednom z nejkrásnějších jihočeských hradů – Rožmberku. V sobotu ráno jsme vyrazili z Prahy směr Český Krumlov. Zhruba ve čtyři hodiny odpoledne jsme přijeli do Rožmberka a první, co jsme uviděli, byla dominanta hradu tyčící se nad meandrem řeky Vltavy.
Ubytovali jsme se v podkrovní místnosti hotelu Růže na náměstí a šli jsme prozkoumat hrad. Během prohlídky jsme viděli mnoho zajímavých místností, třeba hodovní sál, ale byli jsme i nahoře na Anglické věži a seznámili se s bohatou historií hradu.
Za samotným hradem stojí stará nepřístupná věž Jakobínka, na které se podle pověsti za války zjevila nacistickým děvčatům Bílá paní Rožmberská a vyděsila je natolik, že hrad opustili.
Nedávno byly na Jakobínce instalovány nové schody a vchod zamřížován. Naštěstí pro mě nebyly mříže moc blízko u sebe, a tak jsem se protáhl dovnitř. Na schodišti byla úplná tma, a tak jsem se dostal jen do výšky první střílny. Bylo to vzrušující, sám na staré věži, kde možná chodila (spíš plula) Bílá paní.
Byla už tma, když jsme scházeli k horní bráně hradu na kostýmovanou noční prohlídku.
Jakmile jsme vkročili do brány, pohltil nás temný středověk (doslova), jen zbrojnoši s pochodněmi osvětlovali nádvoří. Najednou vyšel na pavlač paláce sám Petr Vok a jeho doprovod.
Ráno jsme se probudili do krásného počasí a už jsme spěchali vstříc našemu dalšímu cíli, klášteru ve Vyšším Brodě.