Můj nejhezčí výlet s dědou

Lysá hora

Lysá hora

Domluvili jsme se s dědou, že se vydáme na vrchol Lysé hory, která je vysoká 1324 metrů nad mořem. Dědovi bylo tehdy 81 let. Vycházeli jsme z krásné vesničky s ještě hezčím jménem Malenovice.

Nahoru jsme šli cestou, která vedla hustým lesem. Asi v půli cesty jsme uviděli hezký dřevěný altánek, a tak jsme si sedli a najedli se. Asi po dvaceti minutách jsme se opět vydali na cestu. Došli jsme na Lysou horu a tam byl vysílač a restaurace. My jsme se ovšem nešli najíst, protože jsme ještě po svačině neměli hlad, a tak jsme si jen koupili pití a šli jsme na vyhlídku. Z té jsme viděli daleko, ale už jsme museli jít. 

Cestou dolů jsme už zase dostali hlad, a proto jsme se najedli v krásné restauraci ,,U Veličků“, která má heslo: Nebyl v Beskydách ten, kdo nebyl ,,U Veličků“. Ale potom už jsme museli jít domů. Asi kilometr před autem už dědovi došly síly. Protože jsme se o dědu báli, rychle jsme běželi pro auto a přijeli pro něj. Z tohoto výletu se děda ještě asi tři dny vzpamatovával, ale byl rád, že se tam ještě jednou podíval. Byl to můj nejhezčí výlet s dědou, ale byla to bohužel naše poslední velká túra a už se nikdy nezopakuje. 

Autor:  Martin, 11 let
 

Nové články v rubrice

  •  Fotogalerie

    Dismančata píšou

    Členové Dismanova rozhlasového dětského souboru napsali vlastní texty na téma cestování. Přečti si, co na cestách zažili, pobav se, zasměj se a inspiruj se.

     
  • Do školy přes kanál

    Jednoho pondělí jsem se vypravil na cestu do školy, ale nevšimnul jsem si kanálu, spadl jsem do něj a zjistil jsem, že se nemůžu dostat ven. V kanálu byla černočerná tma, takže mi chvíli trvalo, než jsem se rozkouk...

     
  • Cesta kolem světa

    Žil byl jednou jeden pán. Ale nebyl to obyčejný pán. No dobře, byl docela obyčejný. Jmenoval se Luis Cullen. A byl líný jako veš. I když, řekla bych, že byl mnohem línější než veš. Jeho strýc Richard, který se o něho...

     

Anketa

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas