Jak vzniká fata morgana?

Poušť na západu Libye, součást SaharyFoto: Luca Galuzzi , licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5

Fata morgana je optický jev, který vzniká v atmosféře v důsledku ohybu paprsku v různých vrstvách atmosféry.

Zkuste do akvária nasypat hodně soli, aby u dna vznikl koncentrovaný roztok, jehož hustota směrem k hladině klesá. Když si posvítíte laserovým ukazovátkem blízko dna směrem vzhůru, paprsek se ohne a při vhodném naklopení dokonce doletí zpátky na dno. Podobná situace může vzniknout v atmosféře, pokud je vzduch při povrchu země studenější, a tedy hustší než nahoře. Takové podmínky vznikají při teplotní inverzi nebo při pěkném počasí nad studeným mořem či ledovou plání. Známá jsou vyprávění námořníků, kteří viděli lodě vznášející se nad hladinou a někdy plující vzhůru nohama. 

A co v případě, že se atmosféra např. na poušti nebo nad rozpálenou silnicí ohřeje a její spodní vrstvy jsou teplejší než horní? Paprsek přicházející shora se zakřivuje a než stačí dopadnout na zem, ohne se tak, že do oka pozorovatele přichází zespodu. Oblohu pak vidíme i na zemi, což vyvolává dojem zrcadlení na vodní hladině. Tato iluze pak láká žíznivé poutníky na poušti do míst, kde voda široko daleko není. 

Autor je učitel fyziky.