Proč cihla hozená do vody udělá kruhové vlny?

Kapky vody tvoří kruhy na hladině jezírkaFoto: Jan Rosenauer

Cihla hozená do vody udělá kruhové vlny, protože se vlny od cihly šíří v kruzích. Pochopit tento jev je ale trošku složitější.

Každý bod, který cihla potopí, je pro své okolí zdrojem, který kmitá a strhává částice v nejbližším sousedství. Jednotlivé částice na sebe vzájemně působí a ovlivňují se. 

Jedna částice tedy rozkmitá tu vedlejší, ta zase další a další částice. Z těchto miniaturních zdrojů se šíří vlny do všech směrů rovnoměrně, tedy v kruzích. Tyto jednotlivé vlnky se skládají do výsledné vlny. A protože i částice na pravoúhlém okraji je zdrojem kruhové vlny, dojde k zaoblení výsledné vlny. 

Hladina se navíc v důsledku vzájemného působení částic chová jako pružná blána. Vlivem toho ani samotné vniknutí cihly do vody není jednoduchý děj. Částice se při vhození cihly nestihnou tak rychle rozestoupit a vytvoří se jakýsi dolík, který se postupně protrhává. Částice vody se rozkmitají a toto kmitání je už při svém vzniku poměrně komplikované. Dolík není hranatý, ale zaobluje se. 

Když hodíme do vody dlouhý trám, budou vlny na krajích sice taky oblé, ale přece jen se budou šířit podél dlouhých stran ve vlnách rovnoběžných s trámem. Pokud se ale vlny budou šířit dostatečně daleko, bude celkový obraz ve větší vzdálenosti i v tomto případě v podstatě kruhový. 

Autor je učitel fyziky.