Rozhovor s patronkou soutěže Česko zpívá Kamilou Nývltovou
O nové pěvecké soutěži Českého rozhlasu START s Kamilou Nývltovou.
Český rozhlas ve svém regionálním vysílání letos pořádá novou pěveckou soutěž START. Navazuje tak na loňský pilotní projekt, který pořádal Český rozhlas Hradec Králové. Tam pod názvem Zlatý mikrofon uzavřely spolupráci s rostoucí pěveckou soutěží Podhorský čtyřlístek a celá akce slavila velký úspěch. Ze stopadesáti přihlášených se vybralo 22 soutěžních snímků, které byly denně představovány ve vysílání. Posluchači pak svými hlasy vybraly vítěze. Stala se jí sedmnáctiletá Markéta Pešková ze Zlína.
Letos se soutěž rozšířila do všech regionálních stanic Českého rozhlasu a stále spolupracuje s původní pěveckou soutěží, která také změnila jména na Česko zpívá.
O pěveckých soutěžích si popovídáme s Kamilou Nývltovou, která je patronkou celé akce.
Kamilo, byla jste u zrodu této soutěže, jak a proč vlastně vznikla soutěž „ČESKO ZPÍVÁ“ aneb Podhorský čtyřlístek?
Ještě jako „malá“ holka jsem jezdila po různých pěveckých soutěží, které u nás v Čechách jsou, nebo byly. Navštívila jsem soutěže ZUŠ, kde mi porota řekla, že jsem mimo všechny kategorie a vyhrála jsem. Také jsem byla na soutěži Slavíci ve školní lavici v Brně. Tam bylo na 60 soutěžících, já šla na řadu až poslední. Do té doby moderátor říkal, že o výsledcích je asi již rozhodnuto… Přišla jsem rozklepaná jako poslední soutěžící a když jsem zazpívala, moderátor řekl: „tak a teď jsem zvědav, jak se s tímhle porota popere…“ skončila jsem druhá.
A dostala tip na prestižní soutěž „Zlín talent“, tady se vystřídali téměř všichni naši přední umělci. Myslím, že dříve to byl takový odrazový můstek. Dnes jsou nejvyhledávanější televizní pěvecké soutěže. Ale pro mě je moc důležitá ta naše soutěž, kterou jsme si vymysleli v TŠ BONIFÁC, v které jsem mimo jiné strávila celé své dětství a léta puberty. Prožila jsem tam mnoho krásného a když můžu a čas mi to dovolí, jedu tam. Jsem tam doma, mám tam kamarádky.
Pěveckou soutěž jsme začali pořádat proto, že jsme nasbírali mnoho zkušeností a tady u nás v tomto kraji podobná soutěž nebyla. Vůbec jsme netušili, že naše soutěž, která dostala původně název „Podhorský čtyřlístek“ bude mít takový ohlas a budou se k nám vracet lidé z celé republiky, v třetím ročníku už byla i mezinárodní účast ze Slovenska a Polska. Dnes se soutěž jmenuje „ČESKO ZPÍVÁ“ je propojená celoplošně s Českým rozhlasem a jeho cenou START.
Soutěžící mohou svoji nahrávku prezentovat právě díky Českému rozhlasu i v rádiu, prostě skvělé, co víc si přát. Je to pro všechny obrovská šance, jak dát o sobě vědět. Takže neváhejte a jděte do toho. Je to těžké, ale stojí to za to. A jsem fakt moc šťastná, že jsem mohla být tenkrát u zrodu „Podhorského čtyřlístku“ ,dnes již „Česko zpívá“ a že jsem rovněž patronkou této soutěže.
Co si myslíte o úrovni této soutěže? Začínali jste v malé obci ve Rtyni v Podkrkonoší, takže by si člověk mohl myslet, že půjde jen o „místní či okresní přebor“.
Když jsme viděla a slyšela pěvecké výkony v prvním ročníku, byla jsem hodně překvapená a už tehdy byla úroveň hodně vysoká. Mě bylo tenkrát 17 let a na soutěži jsem vystupovala pouze jako host i když jsem mohla soutěžit. Bylo by přinejmenším nefér, abych soutěžila, když jsem patřila mezi pořadatele soutěže. Když byl druhý ročník, já sama jsem byla v soutěži X FAKTOR a vzpomínám si, že se se mnou pořadatelé spojili na Čtyřlístku telefonicky. Telefon byl napojen na mikrofon a já jsem zdravila všechny soutěžící a dávala jim odvahu.
Když jsem se sama dostala na profi dráhu chtěla jsem se zapojit aktivně do naší soutěže. Stala jsem se patronkou soutěže a rovněž jsem začala působit jako členka poroty a musím říci, že úroveň pěveckých výkonů celé soutěže i atmosféra tam je naprosto skvělá.
Pokud mi to moje pracovní vytížení dovolí, budu tam každý rok a budu se ze všech sil snažit tuhle soutěž prosazovat a podporovat, protože cítím, že vše má velký smysl. V letošním roce tam bude se mnou i moje kapela FANCY FREE a pro všechny semifinalisty i veřejnost budeme hrát večer koncert, na to strašně těším.
Jste nejen zpěvačkou, ale zároveň i porotkyní v této soutěži. Jaká je to pro vás zkušenost?
Jak jsem již říkala, úroveň pěveckých výkonů je opravdu vysoká a stále stoupá. Z nahrávek na CD, které k nám dojdou poštou, musíme vybrat cca 60 – 70 semifinalistů, kteří pak přijedou zazpívat „na živo“. Už jen vybrat samotné semifinalisty je boj. Po dlouhém výběru a po nekonečném poslechu všech nahrávek, kde tým lidí se neustále dohaduje a hodnotí, vzejde skupina semifinalistů. Některé nahrávky se poslouchají i druhý den znovu a znovu a to myslím upřímně, protože nechceme opravdu někoho poškodit.
Vždy si s kolegy v porotě říkáme, že u nás je tolik talentů, kterým bohužel není dán prostor a šance se projevit. A zase z těch semifinalistů vybrat cca 15-20 finalistů je o hodně těžší, to už je výkon, jako výkon…, všichni se velmi snaží a máme z toho vždycky zamotanou hlavu. Pan profesor Klezla minule promlouval ke všem účastníkům, že je zcela šokován tak vysokou úrovní celé soutěže, ale především úrovní pěveckých kvalit soutěžících. Pan profesor je odborník velmi uznávaný, který má o úrovních pěveckých soutěží u nás velký přehled.
A když takový odborník dokáže pochválit a veřejně se vyznat z toho, že tato soutěž u nás nemá obdoby je i pro mě, jako pro jednu ze zakladatelek soutěže, velká pocta.
Naší soutěží prošli lidé, kteří zazářili i různých v TV soutěžích, např. Tereza Anna Mašková se probojovala do semifinále show TV Prima Česko Slovensko má talent. V soutěži ČESKO SLOVENSKÁ SUPERSTÁR zářila ve finále Markéta Konvičková a teď jsem viděla upoutávku na právě probíhající soutěž TV NOVA, že do dalšího kola SUPERSTÁR postoupil i zpěvák z našeho loňského ročníku Michal Šeps, který zpíval úžasně reggae. Jsem ráda, že ta obrovská práce mnoha lidí, kteří se na organizaci soutěže Česko zpívá podílí celý rok, má smysl.
Dnes ovlivňujete životy a úspěch mnoha začínajících zpěváků, ještě nedávno jste v této roli ale byla vy. Jak na svou hudební cestu vzpomínáte?
Když člověk něco umí a je přesvědčen, že to umí dobře, tak s tím má jít ven, má to ukázat. To neplatí jen o zpěvu. Já jsem měla velké štěstí, že jsem vyrostla v hudebně-taneční rodině. Takže jsem měla velkou podporu a naši mě na soutěže doprovázeli a celá rodina mi fandila. Je moc důležité jezdit, soutěžit, zkoušet to, sbírat zkušenosti, slyšet ostatní… to vše může člověka posunout dál.
Takové zkušenosti jsou k nezaplacení, protože vše se jednou zúročí. Když to člověk nezkusí, později si může jen říct: „… jo, tenkrát jsem mohla a nezkusila to…“. V mém raném dětství bylo mé zpívání dle slov mých rodičů dosti tristní, neměla jsem vůbec notu, pak se to nějak zlomilo. Samotnému zpívání, tak tomu jsem jako holka nikdy moc nedala, brala jsem to jako samozřejmost, že to „asi umím“. Nikdy jsem neměla žádný problém, otevřela jsem pusu a zpívala. Zpívat jsem se nikdy neučila, jen jsem mněla občas takový „záchvěv“, kdy jsem docházela asi půl roku do ZUŠ na zpěv.
Nejvíce mi dala fantastická paní Libuše Nováková – skvělá sopranistka, ke které jsme dojížděla do Jaroměře asi rok, ale prožívala jsem zrovna vzpurné období puberty a tak jsem to jen tak „šolichala“… Ale dnes se k tomu v myšlenkách často vrátím a vzpomenu si, co mi říkala vlídná paní učitelka. Ale v mé mysli je to asi tak, že mám pocit a čím jsem starší, tím mi to více dochází, že ten dar, že umím zpívat, mám někde shůry, prostě od pána Boha.
Co všechno vlastně dnes, kromě práce v porotě Česko zpívá, děláte?
Dnes jsem na profi dráze a není to vůbec žádná procházka růžovou zahrádkou. Možná, že si někdo myslí, že to mám už v pohodě. Musím se hodně snažit, konkurence je velká a každý rok přijdou nové talenty, které „vyplivne“ tzv. TV reality show. I když je pravda, že jsem si už určitý respekt mezi svými kolegy v divadle získala. To když jsem za sedm dní nastudovala hlavní roli královny Kleopatry a také odehrála premiéru. Hodně lidí z branže jsem tím šokovala.
Pak následovala role v úžasném Dráculovi a poté jsem za čtrnáct dní nastudovala tříhodinovou roli markýzy Angeliky ve stejnojmenném muzikále. V těchto dnech právě připravujeme nový muzikál „Kat Mydlář“, kde hraji dceru kata Mydláře. Premiéra má být koncem února, takže už máme na pilno. V únoru 2010 se mi podařilo natočit své první debutové CD, které mi pokřtily Dan Hůlka, Michal David a Hanka Křížková.
Poté se mi podařilo natočit videoklip, kde mi partnera hraje krásný Mirek Hrabě, založila jsem kapelu FANCY FREE a dnes se snažíme hrát. Na koncerty s námi jezdí hosté Dan Hůlka a Bohouš Josef, kde prokládáme můj koncert jejich skladbami a také nějakými duety. Na tuhle práci se vždy nesmírně těším. Miluju hraní naživo, kontakt s publikem…to mě strašně naplňuje. Nikdy nevíte dopředu, jaké se sejde publikum, jak bude reagovat…prostě je to živé.








