rubrika: Soutěže

Kdo to byl... soutěž

Otazník - Foto: Fotobanka stock.xchng

OtazníkFoto: Fotobanka stock.xchng

Scházeli jsme se pravidelně každých 14 dní po 18 let, a pokaždé s trojicí neznámých. Tedy: oni byli a jsou ve skutečnosti docela známí, mnozí z nich i velice slavní, jenomže my Vám jejich jména neprozradíme. To už bylo Vaším úkolem v této soutěži. No a my jsme se v roce 2018 k tomu staronovému názvu KDO TO BYL vrátili.

Neděle 7. ledna 2018
 
Představili jsme Vám profesora Františka Buriana.
Jako jedna z prvních ho (správně) určila paní Jana Hanáčková z Popovic. 

Neděle 14. ledna 2018
 
Tímto neznámým byl spisovatel B. (Bruno) Traven.
Odměňujeme odpověď paní Marcely Gambové ze Znojma. 

Neděle 21. ledna 2018
 
Tentokrát jsme vyprávěli o životě mořeplavce a objevitele Jeana-Françoise de La Pérouse.
Cenu posíláme paní Radce Mynářové do Dolní Rožínky. 

Neděle 28. ledna 2018
 
Slavný ruský sportovec, hokejista, se jmenoval Valerij Charlamov.
Určil ho správně nikoli muž, nýbrž žena, paní Vítězslava Urbanová z Podivína 

Neděle 4. února 2018
 
Jean–Baptiste–Camille Corot, tak se jmenuje další neznámý.Tuto odpověď nám poslala žákyně 8. třídy Polešovic Anežka Hrobařová. 

Neděle 11. února 2018
 
Tentokrát se jednalo o Jeana–Françoise Champolliona.
A my odměňujeme pana Aleše Jansu ze Znojma. 

Neděle 18. února 2018
Naším neznámým byl tentokrát Jan Blažej Santini–Aichel.
 
Za správnou odpověď posíláme odměnu paní Mgr. Marii Starnovské z Kunčic pod Ondřejníkem. 

Neděle 25. února 2018
 
Slavným tanečník, herec a zpěvák - Fred Astaire.
Cenu posíláme paní Soně Konečné do Krakovce.  

Neděle 4. března 2018
Tento neznámý se jmenoval Baruch Benedikt Spinoza.
A my odměňujeme pana Jarka Burýška z Mladcové.  

Neděle 11. března 2018
Jméno neznámého: Petr I. z Rožmberka.
Odměnu posíláme panu Zdeňku Koupilovi do Otrokovic. 

Neděle 18. března 2018
Slavný ruský herec se jmenoval Innokentij Smoktunovskij.
Správně ho určila mimo jiné paní Helena Dočekalová ze Žďáru nad Sázavou. 

Neděle 25. března 2018.
Tímto neznámým byl Vojtěch (původně Adalbert, potom jenom Vojta) Náprstek.
A odměněný výherce se jmenuje Pavel Jirouš a je ze Sadské

Neděle 1. dubna 2018
 
Tentokrát jsme Vám přiblížili jednoho z apoštolů, svatého Tomáše.
Výhra poputuje za paní Marcelou Gambovou do Znojma. 

Neděle 8. dubna 2018
Tento neznámý se jmenoval jeroným Pražský.
A my posíláme cenu panu Ladislavu Štěpánovi do Znojma. 

Neděle 15. dubna 2018
Byl to nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury, a jmenoval se Publius Vergilius Maro
A jméno výherce? Vlastně výherkyně. Je jí paní Mgr. Anna Bártová z Brna. 

Neděle 22. dubna 2018
Málokdo udělal pro poznání afrického vnitrozemí tolik jako skotský cestovatel, náš neznámý - David Livingstone.
Do toho jména se správně trefil pan Jiří Bukáček z Brna, 

Neděle 29. dubna 2018
Tato naše neznámá, rodačka z nového Jičína, která vyrůstala na moravské Slovácku a v Napajedlích, básníčka a spisovatelka se jmenuje Božena Benešová.
 
A my za tuto odpověď odměňujeme paní Marcelu Němečkovou z Veselí nad Moravou. 

Neděle 6. května 2018
Jednalo se o Howarda Cartera,
což správně stanovila paní Helena Tajčová z Litoměřic. 

Neděle 13. května 2018
Filippo Brunelleschi, tak se jmenoval slavný architekt, tvůrce hlavního dómu ve Florencii.
A Jarmila Grebeníčková z Kněžpole, to je zase jméno výherkyně.  

Neděle 20. května 2018
Tento náš (vlastně francouzský) neznámý (malíř) se jmenoval Georges Braque.
Správně to určil pan Bc. Petr Kralíček z Uherského Hradiště. 

Neděle 27. května 2018
Jméno jednoho ze zakladatelů české kanoistické školy, který na vrcholné úrovni závodil více než dvacet let., zní Jiří (Felix) Brzák.
A jméno vylosovaného soutěžícího: pan František Baják z Kyjova. 

Neděle 3. června 2018
Tento náš neznámý se jmenoval Howard Carter.
Oceňujeme správnou odpověď od paní Karly Páterové z Mutěnic. 

Neděle 10. června 2018
Jméno tohoto našeho neznámého zní: Josef Jungmann.
 
A jméno vylosovaného výherce: pan Radovan Lukáš z Uherského Hradiště. 

Neděle 17. června 2018
Tento neznámý byl nositelem jména Benjamin Franklin.
A toto jméno nám správně napsala mj. paní Karla Páterová z Mutěnic. 

Neděle 24. června 2018
 
Tento slavný vojevůdce se jmenoval Robert Edward Lee.
 
Odměňujeme paní Hanu Kornellyovou ze Znojma. 

Neděle 1. července 2018
Tento velký český malíř se se jmenoval Václav Vavřinec Reiner.
A správně jej určil pan Pavel Mikuláštík z Brna. 

Neděle 8. července 2018
 
Většinou jste s jistotou určili, jak se jmenoval český náboženský a sociální myslitel - Petr Chelčický.
Vylosovali jsme pana Ivana R. Mášu z Prostějova, ale chybí nám celá adresa.  

Neděle 15. července 2018
Podle Bible se naše neznámá jmenovala Rebeka.
Cena patří RNDr. Aloisi Halouzkovi z Brumova.
 

Neděle 22. července 2018
Jméno slavného autora sci-fi: Isaac Asimov.
Za správnou odpověď posíláme odměnu panu Pavlu Mikuláštíkovi z Brna. 

Neděle 29. července 2018
Tento náš neznámý se jmenoval Abrahám.
A náš výherce: paní Vítězslava Urbanová z Podivína. 

Neděle 5. srpna 2018
Tento neznámý se narodil se jménem Sókratés, původem Athén.
A jméno výherkyně: paní Lenka Treppeschová z Borovan. 

Neděle 12. srpna 2018
Tento náš neznámý je znám pod jménem Konfucius.
A my odměňujeme za správnou odpověď paní Blaženu Fiedorovou ze Strachotína.  

Neděle 19. srpna 2018
Tento ruský spisovatel se jmenoval Fjodor Dostojevskij.
Odměnu posíláme paní Bedřišce Stejskalové do Telnice. 

Neděle 26. srpna 2018
Náš neznámý, původem z Tišbe v Zajordání, a žil v 9. stolelí před Kristem v Severním království, vstoupil do histortie jako prorok Eliáš.
Správně nám odpověděla (mj.) paní Zuzana Šoupalová z Pardubic. 

Neděle 2. září 2018
Tento český spisovatel, který patří do generace národních obrozenců, se jmenoval Václav Beneš Třebízský.
A my za tuto odpověď odměňujeme paní Květu Pospíšilovou ze Ždánic. 

Neděle 9. září 2018
Španělská královna se jmenovala Isabella Kastilská.
Cenu posíláme panu Bronislavu Římskému do Štarnova. 

Neděle 16. září 2018
Pojněkud nsekutečná neznámá se jmenovala za starého Řecka Chimaira (Chiméra).
Na jméno jí příšla paní Pavla Tollerianová z Prostějova. 

Neděle 23. září 2018
Narodila se 24. května 1898 v americké Cambridgi. Máma jí zemřela, když jí bylo osm. Museli se bratrem velice brzy spoléhat především na sebe. Ta štíhlá, poněkud chladná a odměřená dívka šla pevně a cílevědomě za tím, co si umanula.
Podařilo se jí vystudovat medicínu, i když se musela prát s vlastním handicapem – trpěla dyslexií. Protože chtěla zůstat na vysoké škole, musela dlouho hledat universitu, která by ji zaměstnala. Nastoupila na dětském oddělení v Baltimore jako řadová lékařka, od roku 1938 je vedla. V té době začalo zbývat získaných srdečních vad způsobovaných revmatickými horečkami. O to víc vystupovaly do popředí vady vrozené. Lékařům se dařily diagnózy, ale to nestačilo – bylo zapotřebí pochopit změny ve stavbě a funkci srdce i krevního oběhu u jednotlivých vad, a hlavně najít účinnou léčbu. Dnes by si žádný doktor nedovolil to, k čemu byli nuceni jeho předchůdci – diagnostikovat i tak závažná postižení jenom s pomocí stetoskopu. Jí to muselo stačit. Začala porovnávat a vyhodnocovat svoje i cizí poznatky a přicházela s originálním vysvětlením toho, co se děje uvnitř postiženého srdce i dětského organismu. Začala s takzvanými modrými dětmi. Jejich kůže získává tuto barvu až několik hodin po narození, po uzávěru tepenné spojky mezi velkým a malým krevním oběhem. Ta je nutná pro nitroděložní vývoj plodu, ale po narození se brzy uzavírá. Z postižených dětí nejlépe prospívaly ty, z nichž současně zůstala nedopatřením otevřena i tato spojka.
Naše neznámá správně odhadla, že její potřeby tu plyne z úplně opačného důvodu než u plodu: tam totiž dovoluje průtok krve z plícnice do aorty, tady je tomu naopak; jenom touto cestou se vrací část krve k okysličení do plic. Odtud byl už jenom krůček k návrhu, aby se taková spojka vytvořela uměle, chirurgicky. Taussigová však nebyla chirurg. Musela teprve najít toho, kdo by měl odvahu tu operaci uskutečnit. Jmenoval se profesor Blalock a tu operaci udělal jednoho listopadového dne ve válečném roce 1944. Podařilo se mu spojit tepnu s plícnicí – tím se výrazně zvýšilo množství krve protékající a okysličované plícemi. Modrá barva u dětí zmizela, jejich subjektivní i objektivní stav se rychle zlepšil. Do své zprávy mohla napsat: „Dramaticky se zlepšil." Její představený na její adresu dodal: „Jen ona byla schopna najít v dr. Blalockovi mladého muže na létající hrazdě." To, co následovalo potom, se dá těžko popsat. Po několika dalších operacích jako by se protrhla hráz. Klinika byla zaplavena novináři, kteří chtěli psát o „zázračné léčbě" modrých dětí. Přicházeli další a další chirurgové, kteří se chtěli naučit operační postup. Klinika byla zaplavena rodiči s dětmi. Vypadalo to u nás skoro jako v Lourdech. Aby se informace dostaly rychle do světa, napsala naše neznámá knihu.
Psala v ní o nových technikách – četně katetrů pronikajících až do nitra srdce, o několika nových způsobech operací srdce – včetně toho, který nese dodnes jméno její a prof. Blaslocka. Ta kniha se stala jakousi biblí dětských kardiochirurgů na celém světě. Dostalo se jí uznání a taky nějakých poct. Jednou z těch nějakých poct bylo i jmenování presidentkou Americké asociace kardiologů. Snažila se dětem pomáhat jak mohla – i když své vlastní neměla. Všechny děti světa byly jejími dětmi. Osobně se zasadila o tom, aby byl zakázán lék contergan, po kterém se matkám rodily deformované děti. Její láskou byly květiny. Když jí rozkvetl některý ze vzácných exemplářů, neváhala sezvat své přátele, aby ho obdivovali. Nikdy neodešla do důchodu – až do posledních dnů svého života pracovala v lékařském muzeu. Její dny se naplnily 21. května roku 1986 – pouhé tři dny před jejími 88. narozeninami.
A na Vás je, abyste této neznámého dali její jméno. Pište na adresu Kdo to byl, PSČ 657 42 Brno, Český rozhlas, anebo na e-mail: kdotobyl@rozhlas.cz. 

Neděle 30. září 2018
 
Náš neznámý proslul zejména jako autor oper, jichž vytvořil téměř čtyřicet. Komponoval však i sakrální, instrumentální a komorní díla. Narodil se 29. února 1792 v hudební rodině. Otec Giuseppe Antonio hrál na lesní roh, matka zpívala v divadle. O hudební slávu muselo jeho rodiště Pesaro bojovat. Starosta města Lugo v okrese Ravenna totiž začal tvrdit, že se náš neznámý narodil právě v Lugu. "V sezení městské rady byla zvolena komise, která má o tom podati pozitivní, na listinách se zakládající důkazy." Ty nakonec potvrdily, že z Luga pocházel otec našeho neznámého. Jeho syn už od svých šesti let hrál u otce na triangl, pak se učil hrát na cembalo a klavír a od r. 1807 na violoncello. V deseti letech byl schopen zpívat sólo v kostele a v roce 1805 účinkoval již jako zpěvák v divadelním představení. Vystudoval konservatoř v Bologni, ale jeho první opera byla roku 1813 uvedena v Benátkách. Tím prvním rozhodným úspěchem byla opera Tancred s tragickým momentem smrti hlavního hrdiny podle Voltaira. Uznávaný a obávaný vídeňský kritik Eduard Hanslick po vídeňském provedení charakterizoval operu slovy: "Tancred zvítězil přirozenou silou revolučního zjevení." Podle něj publikum ocenilo novost celého díla od melodií, přes instrumentaci až po "živější, přirozenější tón celku", který skladatel čerpal z opery buffa, jež mu zvlášť přirostla k srdci. Po uvedení Tancreda neměl v Itálii soupeře, velká divadla v Benátkách, Miláně i Neapoli se přela o jeho partitury a vznikl jeho fenomén. O dva roky později dostal dvacetiletý skladatel finančně mimořádnou nabídku a odešel do Neapole. V r. 1816 byl poprvé uveden v Římě Lazebník sevillský, opera jejíž libreto vzniklo podle hry Pierre-Augustina Carona Beaumarchaise. Lazebník sevillský zůstal dodnes repertoárovou trvalkou, a přitom vznikl v neuvěřitelných čtrnácti dnech. Skutečnost, že do něj neznámý převzal čísla z jiných svých děl, na věci nic nemění. Vedle bezkonkurenčního Lazebníka se některé jeho opery (např. Popelka) objevují jen výjimečně. Z jiných známe pouze předehry (např. Straka zlodějka), mnohé zapadly úplně. Za jeho života tomu bylo jinak, jeho opery se lavinovitě šířily z Itálie do celého světa. Všude vyvolávaly mohutnou odezvu - u kritiky sice ne vždy jednoznačnou, ale u publika Rossini vítězil. K prvním městům, která sáhla po rossiniovské novince bezprostředně po premiéře, patřila obvykle Barcelona, Vídeň, Mnichov, Londýn, Lisabon, Paříž, Drážďany. Náš neznámý se však dostal až do Rio de Janeira, Buenos Aires i Mexika. Polovinu všech svých oper napsal mezi lety 1815 a 1823 a ve 20. letech byl vůbec nejhranějším autorem. Jeho konkurentem byl s operou Elisa e Claudio Saverio Mercadanto, dnes snad po právu zapomenutý.Vlna šílenství po díle našeho neznámého zasáhla roku 1822 i Vídeň, jeho melodie si lidé pískali na ulicích, oblékali se jako on, jedli jako on. Vkusem v oblékání a labužnictvím byl ostatně již tehdy proslulý neméně než svou hudbou. Německý filosof Georg Friedrich Hegel, který v té době pobýval ve Vídni, byl jeho hudbou tak nadšen, že napsal manželce: "Dokud budu mít peníze na italskou operu, tak se z Vídně nehnu." Když náš neznámý ve věku 37 let opustil komponování, uchýlil se do Francie a oblíbil si Paříž. Do Itálie se sice načas vrátil, ale ve Francii nalezl nejlepší publikum pro své kuchařské experimenty, na něž byl patřičně hrdý. Jednou svému příteli napsal: "Více než mé opery vás bude asi zajímat, že jsem vytvořil nový salát, jehož předpis vám bez otálení posílám. Vezměte olivový olej, anglickou hořčici, francouzský ocet, sůl, pepř a vše dobře promíchejte. Vhoďte do toho jemně nakrájené lanýže. Lanýže a tato salátová zálivka chutnají tak, že každého labužníka přivedou do extáze. Jeden kardinál, s nímž jsem se v těchto dnech seznámil, mi dal za tento výtvor své apoštolské požehnání. Lanýž, to je jakoby Mozart mezi houbami." Jeho pochoutky jsou dodnes klasickou ozdobou světové kuchyně stejně jako je jeho hudba ozdobou předních scén. Zemřel 13. listopadu 1868 v Ruelle u Paříže.
A my na jeho jméno čekáme na adrese Kdo to byl, PSČ 657 42 Brno, Český rozhlas, anebo na e-mailu: kdotobyl@rozhlas.cz. 

Autor:  Josef Veselý

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas