1. května  2016 v 08:00  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

1088. schůzka: Všivá historie

Stanislav von Prowazek - Foto:  Anonym

Stanislav von ProwazekFoto:  Anonym

Dovolte nám, abychom se ohlédli… jednak za osobností, jednak za událostí, a také nějakým tím datem, ale víte, co především zaujalo naši pozornost? Jedna lidská nemoc. Věnujeme jí dnešní schůzku… hlavně však muži, který proti ní statečně bojoval, stal se světově uznávaným objevitelem a nakonec jí podlehl.

„Dějiny říší jsou dějinami utrpení. Dějiny vědy jsou dějinami lidské velikosti a lidského štěstí. Přesto však lidé vzpomínají více na své ničitele než na své dobrodince.“ To napsal před čtvrt tisíciletím jeden z nejvýznamnějších britských historiků a spisovatelů, a jinak i člen parlamentu Edward Gibbon. A nejspíš byla v jeho slovech (a dodnes je) pravda. 

Stále je nám povědomější takový francouzský císař Napoleon, který má na svém účtu nejméně 900 000 mrtvých, než vědci, kteří lidské tvory zachraňovali, a nehnali je do válek. Kupříkladu tací (zůstaneme-li pouze u představitelů naší vědy, najmě medicínské a biologické): Albík z Uničova, Tadeáš Haenke, Jan Evangelista Purkyně, Jan Janský, Josef Thomayer, Antonín Holý a další. 

V tom zástupu osobností se nachází zcela přehlédnutelné jméno. Zní docela úsměvně. Prowazek. Stanislav Prowazek. Jak Napoleon, tak Prowazek byli vojáci. Jenomže první z nich vojevůdcem druhý vojenský lékař. 

Pokusme se vyprávět historii lékaře Stanislava Prowazka. A nelekejte se, že dnešní schůzku s našimi dějinami nazvali Všivá historie. Začneme u Prowazkova tatínka: Provázek Josef… rakouský důstojník z povolání… účastnil se druhé bitvy u Custozzy… jmenován šlechticem jako Prowazek von Lanow… zemřel v Praze roku 1922 jako plukovník ve výslužbě. 

Manželka Marie, rodem Koppová, narozena v Pravíkově. Děti Josefa Provázka a Marie Provázkové, rozené Koppové: syn Stanislav, narozen 12. listopadu roku 1875 v Jindřichově Hradci; dcera Marie, narozena roku 1880 tamtéž, později provdána za malíře Galimbertiho. 

Sestra Marie se věnovala výtvarnému umění, stala se žačkou věhlasného francouzského malíře, sochaře a filmového tvůrce Fernanda Légera. S prvorozeným synem měl otec velké plány. „Dá–li bůh, budeš generálem!“ Ale bůh zřejmě nedal. 

Místo boje prvoci 

Mladý Provázek si to namířil po úplně jiné cestičce do úplně jiného života, než jak si to představoval tatínek. Byl to tichý a přemýšlivý mladík, který už v sedmnácti letech uveřejňuje v populárně vědeckých časopisech přírodovědná a filosofická pojednání. 

Zvíkov, Orlická přehrada, Vodní nádrž Orlík - Foto: Jana Matznerová

Zvíkov, Orlická přehrada, Vodní nádrž OrlíkFoto: Jana Matznerová

A na scénu nám připlouvá Vltava. Zmínka o této řece je v souvislosti se Stanislavem Prowazkem zcela na místě. Napsal pojednání o biologii vltavských vod. 

Výzkumy prováděl Provázek na Vltavě u Zvíkova – řeka tu tehdy ještě tekla svým korytem, její hladinu ani do ní ústící Otavu Orlická přehrada nezvyšovala. Zájem o život v říčních vodách vedl Provázka ke studiu malých tvorů, kterými se ty vody hemží, a kteří tvoří třídu Protozoa. (Neboli prvoci.) 

Stanislav Provázek se stal protistologem. Protistologie = nauka o protistech (tedy o jednobuněčných organismech). Povolání protistologa… to bylo (a dodnes je) dost tvrdý chleba. Stanislav si záhy uvědomil, že při výzkumu těch drobných potvůrek, které pouhýma očima vidět nejsou, mu mohou pomoci přesnější metody, které už tehdy začala užívat rychle se rozvíjející fyzika a chemie. 

Ke svým třicátým narozeninám obdržel Stanislav Prowazek místo vedoucího prostistologické laboratoře v císařském zdravotním ústavu v Hamburku. 

Osud zvaný tyfus 

Veš šatní přenáší skvrnitý tyfus - Foto:  Centers for Disease Control and Prevention, Wikipedia, public domain - volné dílo

Veš šatní přenáší skvrnitý tyfusFoto:  Centers for Disease Control and Prevention, Wikipedia, public domain - volné dílo

Skvrnitý tyfus, zvaný též skvrnivka, latinsky typhus exanthemicus, jinak mu lidé během staletí říkali různě: bleší nemoc, červená horečka, maďarská nemoc, vězeňská horečka, hladová horečka, irská horečka. Projevuje se náhlou horečkou, vyrážkami na kůži (čili výkvětky), celkovou slabostí a nervovými poruchami. Nemoc vyvolávají mikroorganismy, řazené spíše k baktériím. Nazývají se rickettsie, po americkém patologovi Howardu Rickettsovi. „Rickettsia prowazeki.“ 

Stanislav Prowazek toto pojmenování rickettsie ještě neznal. On sám říkal původcům skvrnitého tyfu Chlamydozoa – podle řeckého „chlamys“, což znamená plášť. Proč zrovna plášť? Protože tyto mikroorganismy pro něj byly jakoby zahaleny pláštíkem tajemství. To, co Prowazek zjistil, to dodnes vědci obdivují. I s tím detailem ze života vši šatní, která rickettsie přenáší. 

Jaké bylo to důležité zjištění českého vědce? A kdo pojmenoval původce nepříjemné nemoci jeho jménem? To se dozvíte z dalšího dílu Toulek českou minulostí. 

Autor:  Josef Veselý
Pořad: Toulky českou minulostí  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: obnovená premiéra na Dvojce v pondělí–pátek 20:00; reprízy nejlepších dílů v neděli 08:04  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 28. října  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1218. schůzka: Republika rok 1

    Začátkem října 1918 už na tom byla monarchie tak zle, že požádala o mírová jednání – ovšem na základě starých lednových čtrnácti bodů presidenta Wilsona. Aby svým krokům dodal váhy, vydal císař o deset dnů později (18....

     
  • 21. října  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1217. schůzka: Poslední etapa na cestě ke svobodě

    Ještě v polovině roku 1918, čtyři měsíce před rozhodnutím, bylo Německo před výhrou. Okupovalo ohromný kus severní Francie a k tomu mnohonásobně větší území na východě Evropy, ukořistěné podepsáním brestlitevského ...

     
  • 14. října  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1216. schůzka: První bitva legií československých

    Československé legie si prošly v Rusku nejprve těžkým křtem bitvy u Zborova, aby posléze poté, co si vydobyly jméno, uvízly v zemi rozpolcené občanskou válkou, zmítající se v chaosu bolševické revoluce. Jejich cesta...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas