1143. schůzka: Raději budu péct v Americe koláče!

Aspoň rok Masarykovi trvalo, než se jakžtakž sžil s pražským prostředím. Bůhvíjaké hřejivé uspokojení se nedostavovalo. Naopak, občas ho přepadala skepse. Ještěže mu dodávala sil Charlotta: „Dal ses na vojnu, tak bojuj! Máš mě za zády!“ Kdeco v Masarykově novém domově mělo své ale. Zrod samostatné české university zajisté znamenal významný krok vpřed.

Jenže materiálně škola živořila a s personálními záležitostmi to na universitě nebylo o moc lepší. Skutečné vědecké osobnosti, velkorysé a s nadhledem, aby člověk počítal na prstech. Co horšího, půlku z nich vzdalovala od pěstění skutečně moderní vědy jejich tragikomická samolibost. Pánové už všechno vědí a nemíní o ničem diskutovat. Stávající nehybnost jim plně vyhovuje.

Masaryk viděl všechno přesně naopak. Pokud mají universita i česká věda co nejdřív zamířit výš – od šosácké strnulosti k opravdové modernizaci – bude třeba vypracovat přesvědčivou koncepci reforem a současně najít zapálené hlavy, ochotné současný stav zgruntu změnit.

Rok pobytu v Praze Masarykovi stačil, aby si udělal představu kdo je kdo, a navázal řadu perspektivních pracovních vztahů. Sblížil se s osobnostmi cennými, a naopak odhadnout, se kterými pány, profesory a docenty si názorově neporozumí. V tom výčtu nějak chybějí studenti… Vysokoškoláci. Ti na tom byli jako sirotci, protože o ně se nikdo nestaral. Potřebovali inspiraci a výchovu. Ty nejlepší zval profesor Masaryk k sobě domů.

Půda university zůstala pro české studenty nevlídná, nehostinná, a s výjimkou učeben a veřejné knihovny nedostupná. Po přednáškách a seminářích se před vysokoškoláky rozevíralo vzduchoprázdno. Hlavní nabídkou k zábavě a společenskému vyžití zůstávala hospoda s báječně levným pivem, avšak i se všemi průvodními nešvary – karbanem, pitím, sprostou mluvou a hlavně prostitucí provázenou nezbytnými dalšími průvodními vulgaritami.

Průvan na české univerzitě

Masaryk téma pohlavního života ve svých přednáškách zdvihl, a dobře věděl, proč se odvážil. „Vemte si, jaká dvojaká pohlavní morálka platí pro muže a pro ženy. Z toho, co pozoruji v životě a v literatuře, vidím, že ve většině zkažených manželství je vina na muži. Neříkám tím, že ženy všecky jsou géniové a andělé; celkem jsou s muži na stejném stupni vývoje; mají však tu přednost, že životem a jeho povinnostmi se udržují čistějšími než mužové. Nepijí tolik, nekouří tolik, neflámují a tak – proto tak mnoho mužů hledá záchranu v manželství.“

Pohlavní život bylo tématem aktuálním a bolavým, nicméně přece jenom druhořadým. Tedy pro TGM. Rozhodl se totiž zakonzervovaný stav na universitě oživit komplexem kroků směřujících k podstatné modernizaci vědeckého života. Často mu česká pohodlná zpomalenost připadala nesnesitelná. Přepadaly ho myšlenky na útěk. Sebere rodinu a půjdou do Ameriky. Masaryk věřil, že by se uplatnil. Dokázal by se uživit i řemeslem. „Raději budu péct v Americe koláče!“

Teprve v Masarykovi se na pražské universitě objevila osobnost jak intelektuálním, tak lidským profilem vskutku mimořádná… Vytasil se s pokusem vydávat periodikum zcela nového typu. Tanul mu na mysli měsíčník velmi věcný, bohatě a aktuálně informovaný. A tak se k nám dostalo až ze starého Říma Athenaeum. Musela to být fuška, sehnat schopné, zaujaté spolupracovníky. Masaryk po nich obezřetně… jak to vyjádřit, inu: slídil. Zjišťoval, že pro jeho záměry mají více porozumění spíše jeho vrstevníci než autority o generaci starší.

S majitelem Českého universitního knihkupectví, akčním a pružným podnikatelem Janem Ottou, se Tomáš Garrigue Masaryk snadno domluvil na tisku a distribuci časopisu. První číslo vyšlo v říjnu roku 1883, rok po příchodu Masaryka do Prahy. Byl vzbuzen zájem, a v lecčems i rozruch. Šíře záběru, informační bohatost, čtenářská náročnost, zejména však odvážná kritičnost Athenaea – to tedy bylo v Čechách novum. Ohlasy byly rozporuplné. Pochvalné i kritické.

Vůdce národa (takto se říkalo Františku Ladislavu Riegerovi) byl upřímně pohoršen, že skrze reference o vydávání odborných novinek ve světě se studenti mohou na stránkách Athenaea dozvídat o nejnovějších krocích vědy dřív než z úst svých profesorů. Celá ta kritika vyzněla, jakoby si snad Athenaeum přisvojilo patent, ba monopol na informace, nikoli augurům (to jest doslova přeloženo věštcům) matky university.

Nejvíc rozruchu však vyvolaly kritiky, zvláště páně Gollův rozbor nekvalitního spisu Karla Jeřábka o romantickém básnictví. Uražen byl nejenom kritizovaný autor, ale i jeho ochránce Rieger a řada dalších. Ukázalo se, že kritiku vnímá česká inteligence jako osobní napadení, jako invektivy mířící k zostuzení či k zničení soka.

Nicméně Athenaeum přes lecjaké úšklebky a pomluvy ze strany protivníků začalo konat svou užitečnou výchovnou a vzdělávací práci. Na sklonku druhého ročníku uveřejnil Masaryk studii, která představovala první celistvou koncepci, jakou cestou by česká vzdělanost a kultura měla dohnat své zpoždění za světem. Bylo neuvěřitelné, jak měl TGM jasno. Ne všechny jeho plány byly splnitelné, ale oprávněné dozajista ano.

autor: Josef Veselý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.