25. června  2017 v 08:00  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

1148. schůzka: Kubista Kubišta

Bohumil Kubišta: Hypnotizér (olej na plátně, 30,5 x 58 cm, 1912 - výřez) - Foto: Bohumil Kubišta, Wikimedia Commons, Public domain

Bohumil Kubišta: Hypnotizér (olej na plátně, 30,5 x 58 cm, 1912 - výřez)Foto: Bohumil Kubišta, Wikimedia Commons, Public domain

Vydáme se opět po stopách jednoho z největších českých malířů, což si o něm málokdo myslel, když byl naživu, ba ještě dlouho po jeho předčasné smrti, zatímco dnes už o této pravdě není žádné pochyby. Přitom prožil pouhých deset let dospělého života, a to ve věčné nouzi a existenční nejistotě, i když se mu strýc snažil ze svých skromných prostředků venkovského kantora pomáhat, jak mohl. Delší čas ani lidštější životní podmínky mu vyměřeny nebyly. Zemřel v letech, kdy se druzí teprve začínají prosazovat.

V pouhých čtyřiatřiceti. Těsně po válce, té první světové, kdy si pln energie a elánu začal plánovat, jak se on, voják, konečně vysvlekne zas do civilu a vrátí se k umělecké práci. Bylo to jinak. Bylo to, jako kdyby sjel blesk. „Kubista Kubišta.“ Touto slovní hříčkou vstupujeme do vrcholného období Kubištovy tvorby. 

Členové skupiny Osma, okouzlení symbolismem, expresionismem, brzy i počátky kubismu, se stali terčem nevybíravých útoků a nechutného osočování. V zápase argumentů byla hranice slušnosti překročena opravdu hodně přes hranu. 

Bohumil Kubišta byl Prahou značně znechucen, což se při jeho povaze přihodilo raz dva. Kromě toho byl existenčně i nadále nezajištěný. To všechno ho přimělo k odchodu do Paříže. S prodejem obrazů mu to pořád nevycházelo. Jeho výtvarný styl byl ještě stejně nežádoucí jako kdysi on sám při příchodu na svět. Vydržel v Paříži až do června 1910. A tenkrát se poprvé Kubišta setkal s kubismem, dokonce (letmo) s jeho tvůrci Pablem Piccasem a Georgesem Braquem. Hned ho napadlo, že nový přístup ke skutečnosti by se dal „zduchovnit“ expresionistickou metodou. Byl svými vizemi nadšen. 

První kubistické obrazy 

Jestli jde o malířskou latinu, to nedokážeme posoudit, ale Picasso prý ocenil, že člověk jménem „Kubišta“ chce být kubista. Kromě toho ho však dost rozčilovalo, že ten Čech od něj „opisuje“. Kubišta namaloval 18. března 1910 tuší obraz Vlastní podobizna, který je považován za první kubistický pokus českého původu. 

Bohumil Kubišta: Kuřák (autoportrét) - Foto: Národní galerie v Praze

Bohumil Kubišta: Kuřák (autoportrét)Foto: Národní galerie v Praze

A na sklonku téhož roku vznikl už barevný – ovšemže kubistický obraz – Kuřák. Tehdy vznikly jeho obrazy Zátiší s lampou, Kavárna, Koncert. Bohužel, finanční prostředky, poskytnuté Bohumilovi jeho strýcem Oldřichem, se rozplynuly až příliš rychle. Odjížděl do Prahy s tím, že se co nejdříve do Paříže vrátí. Tehdy se už na malíři neprojevoval vliv pouze Vincenta van Gogha, ale i dalších moderních výtvarníků – Edvarda Muncha, Paula Cézanna, Paula Gauguina. 

Po svém návratu z Paříže vytvořil Bohumil Kubišta některé ze svých kubistických obrazů. Převážně to byla zátiší – Kuchyňské zátiší s homolí cukru, Zátiší s nálevkou, Zátiší s košíkem. Nejednalo se však v těchto případech o obvyklé idylické a uklidňující výjevy. Kubištova zátiší spíš provokují a také symbolizují umělcovu neutěšenou lidskou situaci. 

V těžké duševní krizi se Kubišta ocitl v roce 1913. Měl všeho dost. Hádky mezi skupinami výtvarníků, jak přijímat nové umělecké směry, se utápěly v nepřehlednosti a naschválech. Kubišta pochopil, že i on svými útočnými eseji pomáhal ty bouře v malé české louži podněcovat. Výsledek? Kdekdo ho nesnášel. Vlastně si rozuměl jenom se třemi lidmi: s Šaldou, Fillou a Zrzavým. Ovšem co horšího: žil z ruky do úst, půjčoval si, ač nebylo už skoro u koho, aby měl aspoň na barvy. 

Žádný kupec o jeho „bláznivé“ obrazy nezavadil. Vystavování v Paříži také nepřineslo kýžený finanční efekt. Na pokraji zoufalství zvolil nakonec východisko přímo dobrodružné: opustí umělecké kolbiště plné intrik, a vrátí se, tentokrát jako placený „žoldnéř“ mezi dělostřelectvo na hlavní námořní základnu Rakouska–Uherska, do chorvatské pevnosti Pula na jihu Istrijského poloostrova. 

Před odchodem do aktivní vojenské služby učinil Bohumil Kubišta několik kroků. Obeslal tradiční jarní výstavu spolku Mánes svými posledními pracemi, sbalil knihy a díla ve svém skromném ateliéru, přičemž většinu obrazů poslal svému strýci Oldřichovi. Jednu bednu obrazů dal na půdu k bratřím Čapkům. Obešel věřitele, aby je ujistil, že veškeré dluhy vbrzku vyrovná. A zmizel z Prahy. Strýci do Kuklen začalo brzy chodit 70, 80 korun měsíčně k postupně úhradě mnohaletých půjček. 

Bohumil Kubišta na smrtelné posteli (1918) - Foto:  autor neznámý, Wikimedia Commons, Public domain

Bohumil Kubišta na smrtelné posteli (1918)Foto:  autor neznámý, Wikimedia Commons, Public domain

Po roce mírové vojny začala rakouskému dělostřelci pravá, nefalšovaná válka. Domů se vrátil den před vyhlášením samostatnosti, 27. října 1918. Setkal se s přítelem Janem Zrzavým. „Šli jsme spolu na večeři,“ vzpomínal Jan Zrzavý. „Byl plný plánů do budoucna. Druhý den jsme se setkali znova. Bylo to 28. října, na Václavském náměstí, na Příkopech. Večer jsme strávili u Václava Špály, vzrušeně jsme hovořili až do rána. Ale Kubišta se pořád halil do pláště, krčil se, moc nemluvil, lomcovala jím zimnice, asi se už hlásila nemoc. To bylo naposled, co jsem ho viděl živého.“ 

Na epidemii proslulé španělské chřipky zemřely toho roku u nás desetitisíce lidí, ve světě miliony. Byl mezi nimi i český expresionista a první kubista, který ve své době nedokázal prodat jediný obraz, zato dnes se jeho díly obrazárny i soukromé sbírky pyšní. A pokud se semtam nějaké jeho dílo vůbec prodává, tak je to za desítky milionů korun. Bohumil Kubišta zemřel ve věku 34 let a tří měsíců ve vojenském špitále na pražském Karlově náměstí dne 27. listopadu 1918. 

Autor:  Josef Veselý
Pořad: Toulky českou minulostí  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: neděle 08:04; repríza: čtvrtek 18:05 a pátek 4:00  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace