7. ledna  2018 v 08:04  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

1176. schůzka: Já nevím, co má ten kluk furt s tou pokličkou

František Janda-Suk - Foto:  olympic.cz

František Janda-SukFoto:  olympic.cz

„Na jaře roku 1897 přinesl mi Otakar Krajíček první disk, v Paříži pro mne objednaný. Předtím jsem házel kamenem.“ To jsou slova atleta a vůbec prvního Čecha, který se umístil na stupních vítězů na olympijských hrách.

Jako první člověk na světě v moderních dějinách při hodu diskem použil otočku a tím výrazně poznamenal vývoj techniky této sportovní disciplíny. Jeho jméno? František Janda-Suk (1878-1955).Německé turnery, české sokoly ani americké atletické supermany nic takového nenapadlo. To až selský synek František Janda krátce před koncem 19. století vymyslel diskařskou otočku. 

Narodil se v Postřižíně, obci ležící na staré teplické silnici mezi Prahou a Kralupy. Na svět přišel v rodině poměrně bohatého sedláka. Do svého deníku si o svých sportovních začátcích zapsal: „Při pražském studiu gymnázia vstoupil jsem na podzim 1895 se třemi kamarády do AC Praha. Během zimy jsme vzpírali činky a cvičili se v řecko-římském zápasení. Na jaře trénovali jsme běh a házení koulí v Kunertově zahradě u Karlova. V květnu 1896 na klubových závodech AC Praha zvítězil jsem ve vrhu koulí a od té doby měl jsem zvýšený zájem o vrhačské disciplíny. 

V článcích Jiřího Gutha-Jarkovského, jediného Čecha v dějišti prvních novodobých olympijských her v Aténách, se Janda dočetl, že hod diskem vyhrál Američan Garrett výkonem necelých dvacet metrů. Janda, nyní již student práv, závodil zatím jen s koulaři. S diskem dovezeným z Paříže trénoval doma za stodolou, skoro by se dalo říct tajně. Stále studoval sochu Diskobola od Myróna a v univerzitní knihovně se snažil o dávné antické disciplíně dozvědět co nejvíc. 

„Dočetl se, že o disku psal jako první básník Homér," píše Pavel Kovář v knize Vítězové a poražení. „Dozvěděl se i to, že hod diskem byl od starověkých olympijských her v roce 708 před Kristem součástí pětiboje, spolu s během, hodem, oštěpem, skokem dalekým a zápasem. Když však byly v roce 393 našeho letopočtu antické olympiády zrušeny, nepadla dlouhá léta v historických pramenech o disku nejmenší zmínka. Teprve až ve středověku se objevila nová rytířská zábava - házení kotoučem zvaným touš na cíl. A 18. stoletím počínaje napadlo německé turnery, že by mohli rytíře napodobit - návrat k antickým ideálům byl totiž v módě. Údajně se tak stalo v roce 1865 na slavnosti v Drážďanech." 

Tvůrce techniky hodu diskem s otočkou František Janda-Suk - Foto:  Výukový web Marka Šimoňáka

Tvůrce techniky hodu diskem s otočkou František Janda-SukFoto:  Výukový web Marka Šimoňáka

První mezinárodní závod diskařů se v Praze konal v červnu roku 1897. Vyhrál Maďar Pall, druhý skončil devatenáctiletý František Janda, kterému rozhodčí naměřili výkon dvacet šest a čtvrt metru. Na svém vynálezu, hodu otočkou, stylu, jakým házel pouze on, nadále pracoval a věřil, že jde správnou cestou.  

Studoval, trénoval, závodil, a protože se v posledním roce 19. století konala v Paříži druhá olympiáda, věřil, že by Eiffelovku, novou věž, o níž se tolik mluvilo, mohl vidět na vlastní oči. Pařížská olympiáda se stala součástí Světové výstavy 1900. Olympijské hry byly pouze její okrajovou atrakcí. Závodilo se v Bouloňském lesíku, kde si atleti sami připravovali hřiště. Když jeden diskař poslal disk nedopatřením mezi publikum, hrstka diváků se rozutekla a už se nevrátila. František Janda hodil třicet pět a čtvrt metru a z osmnácti diskobolů skončil na skvělém druhém místě. Vítězný Maďar Bauer ho přehodil o tři čtvrtě metru. 

Výtečnou formu měl Janda i příští rok. Tehdy -bylo to přesně 16. června 1901 - nastal další velký den vjeho kariéře i v dějinách české atletiky. Na atleticko-cyklistických závodech, pořádaných Atletickým klubem Sparta na hřišti v Praze-Bubnech, poslal disk do vzdálenosti třiceti devíti metrů čtyřiceti dvou centimetrů. Jako první český atlet vytvořil světový rekord. Po hřišti, kde k této pro český sport významné události došlo, bychom už nenašli nejmenší stopu. Nacházelo se totiž v místech dnešní stanice metra Vltavská... 

Po dokončení studií práv nastupuje Janda na pražské policejní ředitelství a práce dostává před atletikou přednost. Ke sportování se ale vracel. Ještě v šestačtyřiceti se účastnil olympiády, jeho životním výkonem v hodu diskem bylo 42 metrů a 36 centimetrů... 

Komunistický režim, který jej jako bývalého velkostatkáře a policejního radu zatratil, smrt našeho prvního olympijského medailisty ani nepostřehl. V polistopadových časech byl příliš „zaprášeným titánem". Vynálezce diskařské otočky, stejně významného objevu, jakým byl třeba flop amerického výškaře Fosburyho, tak odpočívá na hřbitově v Černovičkách mezi Prahou a Kladnem. Na náhrobku čteme pouze: František Janda-Suk.
 

Autor:  Josef Veselý
Pořad: Toulky českou minulostí  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: neděle 08:04; repríza: čtvrtek 18:05 a pátek 4:00  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. září  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1210. schůzka: Přelom 1917

    Na výpravách do našich dějin jsme se ocitli v přelomovém roce 1917. Na jeho začátku vyhlásilo Německo totální ponorkovou válku. Byl to z jeho strany hazardérský krok, založený na naprosto mylných kalkulech. V onom roce...

     
  • 26. srpna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1209. schůzka: "Mírový" císař

    Ve třetím, přelomovém roce první světové války se události valily jako mořské vlny při pobřeží jedna přes druhou a navzájem se ovlivňovaly. Tu propojenost dějů roku 1917 nedovedeme synchronně zaznamenat. Naštěstí už...

     
  • 19. srpna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1208. schůzka: Poslední

    „Arcivévoda Karel si za svou družku v životě vyvolil Zitu z Parmy. Blahopřeji mu k této volbě jeho srdce a nejsrdečněji přijímám arcivévodkyni Zitu za člena mého Domu. Nechť se oběma dostane životního štěstí, které...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas