18. března  2018 v 08:04  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

1186. schůzka: Jižní a západní fronta evropská.

Zaoceánskou osobní loď RMS Lusitania potopilo 7. května 1915 torpédo vypálené z německé ponorky U 20. Z dvou tisíc cestujících na palubě se jich 1198 utopilo, mezi nimi 128 Američanů - Foto:  © IWM

Zaoceánskou osobní loď RMS Lusitania potopilo 7. května 1915 torpédo vypálené z německé ponorky U 20. Z dvou tisíc cestujících na palubě se jich 1198 utopilo, mezi nimi 128 AmeričanůFoto:  © IWM

Německo na počátku Velké války předpokládalo, že během šesti týdnů dobude Paříž. Nepočítalo ale s chrabrostí a sebeobětováním vojáků zemí, které na této cestě napadlo. Západní fronta sahající od kanálu La Manche po hranice Švýcarska, ta pekelná linie, na níž se odehrávaly urputné, avšak bezvýsledné bitvy, dostala mezi vojáky pochmurnou přezdívku Mlýnek na maso. Válka v zákopech, chráněných houštinou drátěných zátarasů, učinila z vojáků potravu pro děla a kulomety.

Plán německého vpádu do Francie od severu, podniknutý za cenu bezskrupulózního porušení neutrality Lucemburska a Belgie, ležel ve vojenských sejfech už od roku 1905. Říkalo se mu Schlieffenův podle někdejšího šéfa německého generálního štábu Alfreda von Schlieffena. Tenhle koncept přepadení Francie počítal s momentem překvapení, bleskovým přesunem sil po železnici, s vytvořením ocelové sevřené pěsti, která udeří přes Belgii. Do dvaceti dnů měla padnout Paříž, obchvácená „zezadu“, ze západu, s dalšími dvaceti dvěma dny se počítalo na rozdrcení zbytků ustupující francouzské armády. 

Schlieffenův nástupce generál Helmuth von Moltke vytáhl tento plán že šuplíku, avšak v praxi jej chybně modifikoval, což německé armády draze zaplatily. Z šedesáti německých divizí určených pro západní válčiště jich devadesát procent soustředil u bran Belgie, zbytkem nechal střežit francouzsko-německé hranice. Změna spočívala jen v tom, že nemínil vzít Paříž obchvatem, věřil si, že ji dobude přímým úderem. Ale francouzští i belgičtí vojáci projevili až sebevražednou chrabrost. I přes udatný odpor pronikla přesila nepřítele belgickým územím jak po másle. Němci vtrhli do Francie v pěti mocných proudech, ten nejzápadnější se 5. září ocitl na dohled Eiffelovce, a to už francouzská vláda evakuovala do Bordeaux. 

První kolosální řež světové války - bitva na Marně - vyvolala naprostý šok dosud nepoznanými rozměry i brutálními ztrátami. Odehrála se pouhý měsíc po rozpoutání konfliktu mezi 5. až 12. zářím 1914. Zachránila však Francii, zmařila sny Němců o vítězném blitzkriegu. A jak se ukázalo, od základů proměnila charakter války. Na Marně se utopil Moltkeho plán vítězství nad Francií do šesti týdnů. Maršál byl za neúspěch odvolán a nahrazen generálem Erichem von Falkenhaynem. Cena za záchranu Paříže a Francie byla ovšem neslýchaná. Během jediného týdne, kdy proti sobě bojovaly dva miliony mužů, zahynulo nebo bylo zraněno na půl milionu vojáků obou stran. A válka na západě zamrzla. Proměnila se v nekonečné poziční boje. 

Rok 1914 byl také prvním rokem, v němž byly nasazeny nové zbraně. Jednalo se především o ponorky, vzducholodě a letadla. V roce 1915 následovaly bojové plyny, na jaře 1916 první tanky. Masivního nasazení se dočkaly ponorky. V září 1914 se německý podmořský člun U-9 premiérově představil šokujícím potopením hned tří britských křižníků v Severním moři. Admirála Tirpitze, šéfa německého námořnictva, relativně nová a neozkoušená zbraň nadchla. Vzápětí se proto německá neviditelná superzbraň začala ve zdokonalených modifikacích vyrábět sériově. Ve „vlčích smečkách“ slídily pak ponorky zejména po obchodních lodích. Lovily zejména britská a americká plavidla, mířící do Británie. 

V lednu 1917 maršál Hindenburg vyhlásil totální ponorkovou válku, jejíž jednou z prvních obětí byl přepychový civilní parník, pýcha Britů, Lusitania. Zkáza parníku byla obrovská tragédie, vedla k rozvrácení vztahů Německa s neutrálními Spojenými státy, protože 128 obětí byli američtí občané. Už tehdy pobouření Američané žádali, aby prezident Wilson skoncoval s neutralitou. Ten však oznámil vstup své země do války až o dva roky později, v dubnu 1917. 

Autor:  Josef Veselý
Pořad: Toulky českou minulostí  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: neděle 08:04; repríza: čtvrtek 18:05 a pátek 4:00  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. září  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1210. schůzka: Přelom 1917

    Na výpravách do našich dějin jsme se ocitli v přelomovém roce 1917. Na jeho začátku vyhlásilo Německo totální ponorkovou válku. Byl to z jeho strany hazardérský krok, založený na naprosto mylných kalkulech. V onom roce...

     
  • 26. srpna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1209. schůzka: "Mírový" císař

    Ve třetím, přelomovém roce první světové války se události valily jako mořské vlny při pobřeží jedna přes druhou a navzájem se ovlivňovaly. Tu propojenost dějů roku 1917 nedovedeme synchronně zaznamenat. Naštěstí už...

     
  • 19. srpna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1208. schůzka: Poslední

    „Arcivévoda Karel si za svou družku v životě vyvolil Zitu z Parmy. Blahopřeji mu k této volbě jeho srdce a nejsrdečněji přijímám arcivévodkyni Zitu za člena mého Domu. Nechť se oběma dostane životního štěstí, které...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas