15. července  2018 v 08:04  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

1203. schůzka: Skromné počátky osvoboditelské mise

Už jako prezident pózuje T. G. Masaryk fotografovi ve své pracovně na Pražském hradě při rozhlasovém projevu ke školákům (18. března 1932) - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Už jako prezident pózuje T. G. Masaryk fotografovi ve své pracovně na Pražském hradě při rozhlasovém projevu ke školákům (18. března 1932)Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Tomáš Garrigue Masaryk. K oslavě jeho šedesátin v roce 1910 mu přátelé a obdivovatelé vydali pamětní sborník, jakousi rekapitulační poctu jeho celoživotnímu dílu. Nikdo nemohl tušit, ani on sám, že nejdůležitější etapu života má teprve před sebou. Že se stane hlavním strůjcem samostatnosti Československé republiky.

Do aktivní politiky se Masaryk po letité pauze vrátil v roce 1907, kdy se objevil ve sněmovních lavicích vídeňské říšské rady jako jediný poslanec za svou pidistranu takzvaných realistů. Ale nevystupoval tam jako halasný nacionalista, naopak! Kráčel ve šlépějích Františka Palackého, jehož program austroslavismu, který vězel v přesvědčení, že slovanské národy v monarchii rozkvetou, získají-li jasnou autonomii, přijal Masaryk s úctou a respektem za svůj. Své stěžejní dílo Česká otázka napsal Tomáš Garrigue Masaryk už v roce 1895. A lze v něm najít překvapivé výroky: „Nečekám žádné světové katastrofy a velmi reálně počítám s existencí Rakouska." A dále: „Naše politika nemůže být úspěšná, nebude-li nesena opravdovým a silným zájmem o osud Rakouska. Politická samostatnost nás nespasí a nezachrání." 

Po vypuknutí první světové války si však Masaryk potřeboval utvořit pevný postoj a cítil, že bude patrně jiný než dosud. V září a říjnu 1914 vyjel do Nizozemska, aby se poradil se starým přítelem, anglickým historikem Setonem-Watsonem. Tehdy se zrodil vůbec první Masarykův koncept příštího československého státu. To už Rakousko-Uhersko v duchu, zatím zcela soukromě, odepsal. 

Členové Maffie v roce 1918 - Foto: Wikimedia Commons, public domain

Členové Maffie v roce 1918Foto: Wikimedia Commons, public domain

Osmnáctého prosince 1914 vyrazil TGM do ciziny potřetí. Tentokrát do Itálie, kam naoko doprovázel nemocnou nejmladší dceru Olgu. Z této cesty se Masaryk už nevrátil. Byl varován, že po návratu bude obviněn z vlastizrady. V lednu 1915 přejel do Ženevy, kde pak žil tři čtvrtě roku. 

Masarykova pozice v zahraničí nebyla růžová. Mohl se sice vykázat profesurou na pražské univerzitě, ta ovšem byla za hranicemi monarchie považována za vysokou školu dosti provinční. O Češích velká povědomost nebyla a že je poslancem, reprezentantem nejmenší české politické strany, ovšem bez jakéhokoli mandátu či pověření, nikomu vykládat nemohl. Zejména, pokud potřebovat dodat to hlavní, že přijel zbourat Rakousko-Uhersko. Profesor začínal svou spanilou jízdu jako naprosto soukromá osoba, nikoho nereprezentující. Chápal především, že je třeba českou věc v Evropě a ve světě nejprve náležitě zpropagovat. Zamýšlel vydávat tiskoviny, brožury, časopis, založit kontaktní kanceláře, vybudovat sekretariát. 

Ve vlasti bylo dál ticho jako v hrobě. Kromě několika přátel, s nimiž se už před odchodem domlouval na obapolných kontaktech a výměně informací včetně tajných a jimž se začne říkat Maffie, nejevil doma o zahraniční akci nikdo zájem. Masaryk žadonil, aby mu tedy politici vystavili aspoň nějaké pověření, legitimaci prokazující, že nejedná za sebe, nýbrž za národní reprezentaci, ale ničeho, čím by se mohl vykázat, se nedočkal. 

O samostatném státě začal TGM koncepčně uvažovat hned na počátku války. Vůbec první náčrt probíral s přítelem Setonem-Watsonem na sklonku října 1914 v Nizozemsku. Postupně se zrodilo ještě několik projektů dalších. Masarykovy představy se přitom flexibilně přizpůsobovaly vývoji války. Zajímavé je, že mu trvalo poměrně dlouho, než se přiklonil k republikánskému typu státu. V souladu s „přáním rozhodné většiny národa" - jak uvažoval - měl být český stát královstvím. Na trůn by usedl „některý západní princ", nejlépe dánský nebo belgický. Současně Masaryk považoval za nutné, aby stát hraničil s Ruskem. Vzhledem k německé menšině (ba i polské) připouštěl určité korektury hranic směrem do vnitrozemí. Stát by tedy byl o poznání menší, než jak potom vznikl. Ač už počítal se Slovenskem (bez Žitného ostrova obydleného Maďary), ještě nemluvil o Československu. 

Autor:  Josef Veselý
Pořad: Toulky českou minulostí  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: neděle 08:04; repríza: čtvrtek 18:05 a pátek 4:00  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas