28. října  2018 v 08:04  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

1218. schůzka: Republika rok 1

František Miroslav Čapek 28. října 1918 shazuje na dlažbu českobudějovického náměstí rakouského orla z budovy poštovního úřadu - Foto: archiv Jana Ciglbauera

František Miroslav Čapek 28. října 1918 shazuje na dlažbu českobudějovického náměstí rakouského orla z budovy poštovního úřaduFoto: archiv Jana Ciglbauera

Začátkem října 1918 už na tom byla monarchie tak zle, že požádala o mírová jednání – ovšem na základě starých lednových čtrnácti bodů presidenta Wilsona. Aby svým krokům dodal váhy, vydal císař o deset dnů později (18. října) manifest, slibující proměnu Předlitavska ve spolkový stát, „Svaz svobodných národů“. Wilson v odpovědi označil svou lednovou deklaraci (oněch 14 bodů) za překonanou a sdělil, že o budoucnosti monarchie svobodně rozhodnou její národy podle principu sebeurčení.

V témže okamžiku, 17. října, vypověděli Uhři dualismus, čímž se odtrhli. Rakouští Němci svolali 21. října ústavodárné shromáždění takzvaného Německého Rakouska a za součást svého nového státu vzápětí prohlásili i pohraniční oblasti českých zemí. 

Vznikly čtyři německé provincie: Na severu Čech Deutschböhmen se sídlem v Liberci, na Moravě a ve Slezsku Sudetenland se středem v Opavě, na jihu Moravy kolem Znojma Deutschsüdmähren a v Pošumaví Böhmerwaldgau s centrem v Prachaticích. Do Karlovy federace však už rakouští Němci nemířili: fakticky opustili habsburskou říši jako první. 

Zoufalý císař doufal, že své impérium ještě zachrání 

Zoufalý císař doufal, že své impérium, aťsi okleštěné, ještě zachrání, ne však bez ekonomicky a technicky vyspělých českých zemí. Leč také Národní výbor československý Karlův federalistický projekt odmítl s odvoláním na to, že osud Čechů a Slováků vyřeší po skončení války mírová konference. 

Stržený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí (1918) - Foto:  autor neznámý,  Radical History Review, Wikimedia Commons, Public domain

Stržený Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí (1918)Foto:  autor neznámý, Radical History Review, Wikimedia Commons, Public domain

Přesto rakouské úřady, už zjevně bezradné, dovolily české delegaci v čele s Karlem Kramářem, aby odjela na setkání s představiteli zahraničního odboje do neutrálního Švýcarska. Ve Vídni si nejspíš mysleli, že se Češi vrátí s koncepcí spolkového státu s rámci společné říše. Na břehu Ženevského jezera se po letech setkali Kramář s Benešem, aby naopak hledali cestu z říše pryč. 

Nebyla to revoluce, nýbrž koncert 

Jenže brána ke svobodě se vinou všeobecného rozvratu otevřela zpola automaticky, už nebyly potřeba žádné klíče. Řízení převratu se musili chopit politici, co doma zbyli, slavná pětka „mužů 28. října". Tedy Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, Alois Rašín, Vavro Šrobár a František Soukup. Každého z nich přitom ještě čekal zajímavý a někdy i dost pohnutý osud. 

V pondělí 28. října 1918 ráno si lidé přečetli nótu ministra zahraničí Andrássyho, žádající presidenta Wilsona o zahájení brzkých mírových jednání. Pražané si však žádost přeložili jinak: Vídeň kapituluje. Byl to chybný a předčasný „překlad". Ale rozhodující. 

Nastal slavný 28. říjen 1918. Zatímco obecný lid začal slavit, strhávat rakouské cedule, vlajky staré vyměňovat za nové, červeno-bílé, zatímco vojáci odhazovali „karlíky“ (odznáčky z čepic), zatímco se jak zázrakem dávaly dohromady dechovky, aby vyrazily do ulic, Národní výbor, totiž především pětka „mužů 28. října" se dala do práce. 

Nebyla to revoluce, nýbrž koncert. Nepadl jediný výstřel, nebyla prolita kapka krve, prý nebyla rozbita ani výkladní skříň či okenní tabulka. Nezvonilo se tenkrát klíči… To ne, Češi vymysleli melodičtější, hlasitější a rytmičtější hříčku. Prý to prozíravě přikázal Stříbrný: „Kapely do ulic!“ 

Autor pořadu Toulky českou minulostí Josef Veselý - Foto: Khalil Baalbaki

Autor pořadu Toulky českou minulostí Josef VeselýFoto: Khalil Baalbaki

A opravdu, jako mávnutím taktovkou začaly po celé Praze vyhrávat krojované dechovky. Právě zrozený samostatný stát měl před sebou dvacetiletí klikaté, ale úspěšné cesty mezi nejvyspělejší demokratické státy Evropy. 

30 450 minut za námi, loučíme se 

Těmito Toulkami českou minulostí tento seriál končí. Po 23 a půl roku se loučíme. Během té doby jsme odvysílali 30 450 minut, což představuje 507 hodin a to je víc než tři týdny, pokud bychom chtěli poslouchat všechny díly nepřetržitě. Nejde však jen o čísla. Během té dlouhé doby jsme navázali úzký, řekli bychom přímo přátelský vztah s mnoha posluchači. Svědčí o tom bohatá korespondence a četné e-maily, a nikoli jen z Česka, ale také ze zahraničí, dokonce i toho za oceánem. Děkujeme Vám a věříme, že se budete i nadále k Toulkám vracet, třeba poslechem cédéček, na kterých jsou zachyceni lidé a události, jež jsme potkávali. 

Autor:  Josef Veselý
Pořad: Toulky českou minulostí  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: neděle 08:04; repríza: čtvrtek 18:05 a pátek 4:00  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas