5. schůzka: Nejstarší zemědělci - první revoluce dějin

Na mlýnský kámen si museli naši předkové ještě chvíli počkat. - Foto: Lukáš Peška

Na mlýnský kámen si museli naši předkové ještě chvíli počkat.Foto: Lukáš Peška

Konečně začali lidé využívat přírodu se vším všudy, co tehdy nabízela. Byl položen základní kámen budoucím řemeslným profesím. A začal se rozvíjet obchod.

Jakmile vzklíčilo první zrno, cílevědomě zahrabané do země, jakmile vzešla první, sice ještě skromná, nicméně člověkem předvídaná úroda a byla sklizena - rozhodující impuls byl tady. Vyvolal nekonečný řetězec proměn. V dějinách člověka nastal moment, který znamenal vykročení na cestu k budoucímu ovládnutí přírody.  

Vědomým "ochočením" obilí přestali být lidé příživníky přírody a stali se jejími svéprávnými partnery. Tím, že semleli první hrst mouky, tím, že přestali výhradně kořistit a začali i vyrábět, učinili vlastně zásadní, i když bezděčné rozhodnutí - přimět postupně přírodu k službě člověku...  

Bylanská sila
 

Obilné jámy - to je taková archeologická lahůdka. Nejstarší zemědělci si je totiž vymazávali každoročně hlínou a vypalovali - tím způsobem silo dezinfikovali a vysušili - ty tenké vrstvičky výmazů jsou vidět ještě dnes. Ano, a archeologové mají tím pádem k dispozici skvělou datovací pomůcku... jakýsi pravěký kalendář.  

Sečtením vrstev v obilní jámě lze totiž odhadnout dobu, po jakou byly osady v určité době osídleny. Jedno z nejstarších sídlišť mladší doby kamenné u nás stálo v Bylanech, nedaleko Kutné Hory. Tam se dochovalo v obilních jámách maximálně čtrnáct výmazů. To znamená: po čtrnácti letech se zřejmě zdejší rolníci přestěhovali zas o kousek dál.  

Období vynalézání 

Keramika kultury zvoncovitých pohárů z Rožďalovic na Nymbursku - Foto:  Národní muzeum,  Archeologický ústav AVČR

Keramika kultury zvoncovitých pohárů z Rožďalovic na NymburskuFoto:  Národní muzeum, Archeologický ústav AVČR

Objev číslo 1: Keramika. Na počátku byla koule. Vlastně úseč koule. Čtvrtina koule představovala misku, polovina až tři čtvrtiny hrnec nebo zásobní nádobu. Hrdla vyšších nádob byla kónicky rozšířena, na způsob váz. Keramika byla dílem... a snad i objevem... žen. V každé rodině se hrnce vyráběly samostatně... Tolik, kolik bylo potřeba. Používala se hlína, která byla v bezprostředním okolí. Přidávalo se do ní ostřivo, to byla zpočátku řezanka, později kamínky, písek, slída... Zručnost hrnčířek byla veliká. Modelovat a zdobit se muselo rychle, protože hlína rychle zasychala. 

Novinka číslo 2: Domy. No tak domy... spíš: velkodomy. Životnost těchto domů byla na tu dobu dlouhá - asi dvacet let. Konstrukčně nevynikaly nějakých zvláštními architektonickými finesami. To ne, stavitelům dělala problémy příčná vazba krovu a zavětrování, zpočátku ani nedokázali spojit napevno tři trámy v jednom bodě.  

Každý dům byl otočen zadním štítem k severu anebo ke směru převládajících větrů, průčelí se koukalo na jih. Základní konstrukci tvořilo pět řad kůlů zahloubených do země. Mezi těmi kůly propletli stavitelé proutí a omazali je hlínou. Jeden dům byl skoro jako druhý, mohlo by se říct "podle jednoho mustru," od sebe se lišily jenom délkou. Svou architektonickou jednotvárností se sídliště podobala jako vejce vejci. Ano. Už tenkrát.  

Objev číslo 3 má jméno obilí. To jsme už tak říkajíc semleli, a pak taky zvířata.. Domácí zvířata. Domestikace zvířat. I tento děj se odehrál natolik v přítmí zmizelého času, že nynější znalosti jsou jen velmi kusé. Je logické očekávat, že domestikace začala právě tam, kde příští společníci lidí žili ve volné přírodě a zároveň v bezprostřední blízkosti svých budoucích pánů.  

Šakal obecný - Foto:  Wikipedia

Šakal obecnýFoto:  Wikipedia

Které zvíře zdomácnělo první? 

Stalo se to pravděpodobně v oblasti úrodného půlměsíce. Přesně takový půlměsíc tvoří na mapě země Přední Asie - od Egypta přes Mezopotámii až k Perskému zálivu. Ale - v jakém pořadí? Hned první zvíře, které přichází v úvahu, působí potíže. V kdejaké publikaci se uvádí, že to byl pes, který se stal zaručeně prvním ochočeným přítelem člověka. Ano, podle některých autorů provázel lidi už v době lovců mladší doby kamenné. Jenomže nejnovější díla tento fakt zpochybňují... 

Když je shrneme, tak zjišťujeme, že pes byl ochočen až v neolitu, tedy mladší době kamenné, v době nejstarších zemědělců, a že jeho přímým předkem byl vlk z íránského pohoří Zagros. Dřívější názory na ochočení psa vycházely z nálezů kostí. Ty ovšem nepatřily psu, ale - šakalovi. Ono to tak vypadá, že byl ochočen patrně ve stejném čase jako ovce a kozy. O něco později lidé domestikovali ještě prase, a pak, s ještě podstatnějším odstupem si ochočili skot a nakonec koně. Zatímco na východě se kůň stal služebníkem člověka možná ještě ke konci neolitu, u nás zdomácněl, až když doba kamenná byla vystřídána dobou bronzovou.  

Radikální změna v odívání 

Primitivni tkalcovské stavy se v některých zemích stále používají. Tkadlena z vesnice ležící na řece Nam Tha - Foto: Jakub Hříbal

Primitivni tkalcovské stavy se v některých zemích stále používají. Tkadlena z vesnice ležící na řece Nam ThaFoto: Jakub Hříbal

Objev s pořadovým číslem 4: Nástroje. Druhy? Byly kamenné, byly hlazené, ale hlavně - vrtané.
A přehlídka objevů nejstarších zemědělců vrcholí. Tedy - jestli je textil zrovna tou perličkou na vrcholu koruny - o to se přít nebudeme... V každém případě: žádný vynález neovlivnil módu tak jako tento. Přeslen. Vlastně setrvačník k přeslici, na kterou se navíjela nit. Na pohled nezajímavá drobnost. Na pohled. 

Vyrobena byla z keramického střepu a zabroušená do tvaru okrouhlé destičky. Ta maličkost je však náramně důležitá. Představuje jeden ze sice nepřímých, zato přesvědčivých důkazů, že zemědělci z mladší doby kamenné už ovládli výrobu textilií, že první zemědělci znali tkalcovský stav, o tom svědčí i nálezy hliněných závaží, kterými se vypínala osnova. Jejich švýcarští současníci nám zanechali alespoň zbytky řídkého lněného pletiva.  

Jak se tkalo? Do vláken osnovy, která splývala z horního břevna a dole byla zatížena kameny, se jednoduchým člunkem vplétal příčný útek. Jednoduché. Ne v každá jednoduchosti se skrývá genialita. V této ano. Skončil matriarchát, začal patriarchát. Té době říkáme eneolit, nejmladší doba kamenná... 

Autor:  Josef Veselý
Pořad: Toulky českou minulostí  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: neděle 08:04; repríza: čtvrtek 18:05 a pátek 4:00  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 19. listopadu  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1169. schůzka: Jak šaty dělaly člověka

    „Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka...“ zpívají Voskovec a Werich ve známé písničce. Kdy se zrodilo rčení, že šaty dělají člověka, netušíme, ale s jistotou víme, že ještě na počátku 20. století platilo v míře dnes...

     
  • 28. října  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1218. schůzka: Republika rok 1

    Začátkem října 1918 už na tom byla monarchie tak zle, že požádala o mírová jednání – ovšem na základě starých lednových čtrnácti bodů presidenta Wilsona. Aby svým krokům dodal váhy, vydal císař o deset dnů později (18....

     
  • 30. září  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Vysílá ČRo Dvojka

    1214. schůzka: Dobrý voják Hašek. Opilý, chrabrý, nezvěstný…

    V životním příběhu spisovatele, novináře a obchodníka se psy Jaroslava Haška přicházíme k dalšímu milníku. V době, kdy založil obchod se zvířaty, se dostal do problémů, kvůli nimž nakonec skončil za vraty psychiatrie....

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas