Díky odborníkům z pražského IKEMu je Česká republika třetí nejúspěšnější zemí v Evropě v transplantacích slinivky břišní a ledvin. Čtěte dál, proč to není zákrok jednoduchý a jaké jsou jeho alternativy.
Slinivka břišní (pankreas) je součást trávicího ústrojí člověka. Je to žláza s vnitřní sekrecí, která plní v organismu člověka dvě základní funkce. Jednak produkuje enzymy, které pomáhají trávit přijímanou potravu. Speciální buňky slinivky břišní tzv. Langerhansovy ostrůvky pak produkují hormony regulující hladinu cukru v krvi (především inzulin).
Pokud druhá jmenovaná funkce slinivky břišní selže (netvoří se inzulin), hovoříme o diabetu mellitus 1. typu. Tedy o onemocnění, které trápí v České republice přes 50 000 pacientů.
Transplantace slinivky není pro každého
[1024x520]
Jednou z mnoha možností, jak léčit diabetes mellitus 1. typu je transplantace slinivky břišní. Je ovšem nutné dodat, že ne pro každého pacienta s touto diagnózou je transplantace nejvhodnějším způsobem léčby. Jestli bude transplantace slinivky břišní pro pacienta výhodná, určuje diabetolog na základě mnoha faktorů.
Transplantace slinivky břišní patří k nejsložitějším transplantacím. Chirurgicky dokonce je komplikovanější než transplantace srdce. Je to proto, že slinivka je žláznatý orgán, složitě uložený v dutině břišní bez vymezujícího pouzdra.
Proč měnit celý orgán, když můžeme nahradit jen buňky?
Alternativou orgánové transplantace slinivky břišní je transplantace Langerhansových ostrůvků, které jsou přímo zodpovědné za produkci inzulinu. Tato transplantace je pro pacienta šetrnější, ovšem zatím je považována za méně úspěšnou v porovnání s orgánovou transplantací. "Ostrůvků se při přenosu ze slinivky dárce do organismu příjemce ztratí skoro 90 %. Až se najde taková cesta, která umožní zachovat více kvalitních Langerhanosvých ostrůvků, pak bude vyhráno," říká přednosta Kliniky transplantační chirurgie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) prof. Miloš Adamec.
V oblasti experimentální se pracuje i s kmenovými buňkami, které celosvětová věda považuje za velkou naději. Jak říká prof. Adamec, i v oblasti diabetologie by se mohly výsledky objevů kmenových buněk uplatnit. "Kmenová buňka je pro nás určitá naděje, chceme se ji jednou naučit stimulovat k tomu, aby produkovala inzulin, ale jsme hodně na začátku této cesty." Také v IKEMu je laboratoř a skupina mladých vědců, kteří dosahují zajímavých výsledků výzkumu na kmenových buňkách. "Zdá se, že další výzkum půjde touto cestou a IKEM chce být u toho," dodává Miloš Adamec.
Celý magazín Ženšen najdete v Rádiu na přání
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
