Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Malý, ale náš - první český dinosaurus II.

Frederik Velinský, Oldřich Fejfar  07.01.2004
První český dinosaurus - Autor:Pavel Major
První český dinosaurus
Autor:   Pavel Major  

K objevu prvního českého dinosaura došlo na jaře roku 2003 u Kutné Hory. Veřejnost se však o něm dozvěděla až na podzim toho roku - vědci si pochopitelně museli být svou věcí stoprocentně jisti, než předstoupili před novináře. Z období druhohor, kdy dinosauři žili, byly až dosud na území České republiky nalézány především pozůstatky mořské fauny, a to včetně nejrůznějších vodních "saurů". Laika proto pravděpodobně napadne, jak je tedy možné kutnohorský nález prohlašovat za vůbec prvního českého dinosaura? Je to však jednoduché. Mořské plazy, jako jsou třeba ichtyosauři, mosasauři nebo plesiosauři, řadí odborníci do jiné skupiny plazů. Sauros znamená řecky "plaz", deinos je zase "hrozný". K "hrozným plazům" - dinosaurům - se počítají výhradně suchozemští tvorové. A ti u nás neměli v druhohorách zrovna ideální životní podmínky. Například před 94 miliony let, v období svrchní křídy, ležela většina našeho území pod hladinou mělkého moře. A právě tehdy obýval souostroví u Kutné Hory i první známý český dinosaurus. Dál už se ptejme Oldřicha Fejfara. 

Křída je po triasu a juře nejmladší a zároveň poslední z druhohorních period. Dělí se na starší spodní a mladší svrchní křídu, kterou celé druhohory končí a s nimi i přítomnost dinosaurů na naší planetě. Znamená to, že první známý český dinosaurus už žil v jakémsi období dinosauřího úpadku?

První český dinosaurus
První český dinosaurus  

Nález českého dinosaura pochází ze svrchní křídy, ale nikoliv z té nejsvrchnější. Nebyl to ještě závěr druhohor - v té době před sebou měli dinosauři ještě dobrých třicet milionů let své existence. Český dinosaurus žil v období tzv. cenomanu, což je jeden ze stupňů spodní svrchní křídy. (Rozdělení druhohor viz Dodatek za textem.) Tehdy bylo v Čechách nepříliš hluboké moře. Pomalu ustupovalo a tím se vytvářely malé ostrovy. Ty, které se vynořily ve středovýchodních Čechách, kolem Kutné Hory a Hradce Králové, jsou i dnes velice dobře mapovatelné a nacházejí se tam chráněná naleziště. Právě kolem těchto ostrovů se vytvořily mělčí mořské zátoky s bohatou faunou měkkýšů, například mlžů rudistů a ježovek, a žily tam samozřejmě také ryby. Tento paleontologický obsah naší křídy byl odedávna intenzivně studován a kvalitně popsán v publikacích. Jedním z badatelů, kteří se křídou zabývali, byl Antonín Frič, v druhé půli 19. století ředitel sbírek Přírodovědného muzea v Praze. On a pak i jeho žáci a kolegové shromáždili ve sbírkách bohaté kolekce fosilií z české křídy. Frič celý život toužil po nálezu dinosaura. V několika případech dokonce větší kosti plazů jako zbytky dinosaurů označoval - byli to však bohužel právě mořští plazi, a nikoliv dinosauři. Jen o jednom zbytku z Fričovy sbírky máme důvodné podezření, že už to snad dinosaurus je. Bohužel je to zbytek natolik neurčitý, že se to nedá říci přesně. Víme o něm jen tolik, že se našel poblíž místa, odkud pocházejí dinosauří kosti, nalezené v roce 2003. Frič by měl nejspíš ohromnou radost.

Kosti prvního českého dinosaura
Kosti prvního českého dinosaura  

Jak k nálezu kostí prvního prokazatelného českého dinosaura došlo?

Stehenní kost dinosaura našel mladý kutnohorský lékař Michal Moučka ve vrstvách, indikujících mělčí moře. Kost byla poněkud rozpadlá, ale podařilo se ji slepit. Její délka je jen asi 40 centimetrů, jde tedy o poměrně malý typ dinosaura. Jinak je kost tak dobře zachovaná, že jsme od počátku nebyli na pochybách, že to je opravdu nález z křídového období a že se skutečně jedná o prvního českého dinosaura.

"Dinosaurus" je ale dost široký pojem. Podařilo se vám určit, k jakému rodu, anebo alespoň ke které dinosauří čeledi kutnohorský dinosaurus patřil? A je vůbec možné něco takového poznat jen ze stehenní kosti?

Kostra iguanodonta
Kostra iguanodonta  

Dospěli jsme k závěru, že podle té nalezené stehenní kosti skutečně není možné blíže určit rod ani druh dinosaura. Jsme však schopni určit, že nalezené pozůstatky patří býložravému dinosaurovi z čeledi Iguanodontidae. Ta je z Evropy známá poměrně dlouho, z nalezišť tzv. belgické spodní křídy a také z jižní Anglie. Právě z jihoanglických vrstev pocházejí i nejstarší nálezy iguanodontů, popsané Owenem. Ty belgické jsou z lokality Bernissart, což byla kdysi velká hnědouhelná šachta. Počátkem 20. století se tam našlo velké množství dinosauřích pozůstatků. Bruselský badatel Dollo tehdy navrhl zvláštní těžbu. V dolech blízko uhelné sloje se řezaly celé bloky zdejších tvrdých ulehlých jílovců a šachtovým zařízením se vyvážely na povrch. Potom se preparovaly v bruselském muzeu. Postupně z nich bylo získáno 38 dinosauřích jedinců čeledi Iguanodontidae. Dollo rozpoznal, že se na místě nacházejí dva typy iguanodontů; někteří z nich odpovídali jihoanglickým nálezům. Vyskytovali se tam však jedinci menší i větší a Dollo je popsal jako zástupce různých druhů. Dnes se soudí, že šlo o samice a samce téhož druhu. Kromě iguanodontů se v Bernissartu našla i celá řada fosilních ryb, protože i v tomto případě, stejně jako u nás na Kutnohorsku, šlo o příbřežní prostředí. Nebyly to tedy čistě terestrické sedimenty. Bernissartské naleziště má ovšem jednu podstatnou vadu na kráse. Je tu anoxické prostředí a sedimenty jsou prostoupené pyritem. Právě intenzivní pyritizace kostí byla pro toto naleziště tragédií. Kosti se ani těmi nejmodernějšími metodami nedají zachránit, stále se oxidací rozpadají a muzejníci i kustodi v bruselském muzeu tak mají neustále práci s tím, jak kosti spodnokřídových bernissartských dinosaurů zachovat. Kosti našeho českého dinosaura jsou těm bernissartským tvarově podobné; jsou ale podstatně menší a naštěstí bez pyritu.

Jak už jsme si řekli, dinosauři z kutnohorských ostrovů nebyli právě velcí. Z rozměrů nalezené kosti lze odvodit, že zvíře bylo maximálně pět metrů dlouhé a tři metry vysoké. To je v porovnání s bernissartskými iguanodonty skutečně málo. Čím mohl být způsoben takový nepoměr?

Podobné malé typy býložravých dinosaurů se našly i v jižní Francii, v Maďarsku a také v Rumunsku. Tamní dinosauři však žili v jiné době - buď v té nejspodnější, anebo naopak v nejsvrchnější křídě. My máme primát v tom, že náš nález je cenomanský, z poněkud hlubší svrchní křídy. Společným jmenovatelem francouzských, maďarských, rumunských a částečně i německých nálezů je jejich malá velikost. Rumuni dokonce nazvali své naleziště "oblastí trpasličích dinosaurů". Mají jich tam totiž víc a nejen býložravé, dokonce i predátory. Vysvětlením by mohlo být, že se možná jednalo o inzulární formy; tedy o formy, které se vyvinuly na ostrovech. Známe to i z mladších geologických období, dokonce i z těch nejmladších. Například docela nedávno zjistili ruští badatelé, že na severosibiřském ostrově Wrangel žilo ještě asi 5 tisíc let př. n. l. stádo drobnějších mamutů ostrovního typu. Jde tedy o stejný fenomén jako u těch křídových dinosaurů.

Uvažuje se také o tom, že na ostrovech poblíž dnešní Kutné Hory mohlo žít i živočišné společenstvo, postižené přírodními zvraty na konci druhohor. Vždyť i na české dinosaury měl nepochybně negativní vliv rozpad kontinentů a s ním spojené změny mořského proudění a klimatu; tyto změny se mohly podepsat i na jejich vzrůstu. Ze skeletu českého dinosauřího "ostrovana" se kromě stehenní kosti našel už jen jeden další malý úlomek - snad z pánve, anebo z žebra; bližší určení není možné. Je nějaká šance, že by na místě nálezu mohly být objeveny ještě nějaké další pozůstatky?

Když se třeba na Kubě projdete po mořském břehu, nejlépe divokého, plážového typu, vzácně se vám podaří najít mořem obroušené kosti velkých kytovců, velryb. Jsou to ale skutečně jen ojedinělé nálezy. Pohyby mořských proudů, příliv a odliv, to všechno působí velký rozptyl kdysi souvisejících částí skeletu. Proto si myslím, že další pozůstatky toho našeho individua mohou být i na nějakém úplně jiném místě, vzdáleném stovky metrů anebo třeba několik kilometrů. A teď si představte naši krajinu, která je zastavěná, zarostlá, křižují ji různé cesty. To není právě ideální prostředí pro pátrání po fosilních ostatcích jednoho konkrétního dinosaura. Nejsme v Mongolsku, v Číně nebo někde v Americe v badlandu - to je takový zvláštní geologický termín, který vznikl právě v severní Americe. Jde o pouštní až polopouštní terén, jehož vrstvy nejsou zarostlé. Pro první osídlence to byla "špatná země", která se nedá obdělat - anglicky badland. Paleontologové tímto termínem označují každé geologicky atraktivní území, které není zarostlé ani zastavěné.

A co okolnosti smrti našeho dinosaura? Kosti se našly v mořských usazeninách, on sám je však suchozemský. Jak se do moře dostal?

Stopy po žraločích zubech
Stopy po žraločích zubech  

Předpokládáme, že ten jedinec zahynul ve svém prostředí, tam kde žil - to znamená na ostrově. Jeho mršina byla odplavena proudem v ústí řeky do moře. I moře ji neslo nějakou dobu, mršina se postupně rozpadávala a pohyby mořských proudů byla roznesena na poměrně velkou plochu. Nález, který máme, může být proto zcela ojedinělý. Dokonce víme, že během transportu byla mršina předmětem zájmu mořských predátorů. Na povrchu stehenní kosti jsme našli stopy po ohlodání žraloky. Ty stopy jsou nejméně trojího typu, takže těch žraloků, kteří mršinu ohlodávali, bylo víc, různého druhu, anebo to byli různě staří jedinci. Těžko ale podle těch stop po zubech druh žraloka stanovíme. Důležitější je pro nás samotný fakt, že i mořští predátoři sehráli významnou roli při posmrtném ukládání dinosaurových ostatků.

Co se ví o životě podobných dinosaurů, jakým byl ten náš, český, od Kutné Hory?

Víme, že býložravé typy dinosaurů žily v malých stádech, stejně jako jiní býložravci, a ta malá stáda obsahovala různě staré jedince. Víme také, že tito dinosauři snášeli vejce, měli svá hnízdiště a pravděpodobně pečovali o svá mláďata. Možná i vytvářeli zvláštní hnízdní podmínky tím, že vejce zahrabávali do tlejícího rostlinstva, jak to dělají někteří ptáci dodnes. My jsme to místo nálezu dinosauřích pozůstatků u Kutné Hory navštívili, prosévali jsme usazeninu na jemných sítech a snažili se nalézt cokoliv dalšího, třeba i nějaké zbytky po vejcích, ale byli jsme naprosto neúspěšní. Nález je zřejmě skutečně izolován.

Zatímco on sám pro nás zatím tak trochu tajemným zůstává, životní prostředí prvního českého dinosaura pro nás asi žádnou velkou neznámou není?

Známe ho poměrně dobře. Česká křída totiž poskytla v přibližně stejně starých vrstvách, tedy v cenomanu, bohatou flóru a my o ní máme dobrou představu zejména zásluhou dvou botaniků a paleobotaniků, prof. Velenovského a jeho kolegy Vinikláře. Oni tu květenu vyčerpávajícím způsobem popsali a my máme dnes v Národním muzeu celé oddělení, které se tím zabývá dál. Jeho pracovník, dr. Jiří Kvaček, nám poskytl přesné informace o podmínkách, které nejspíš panovaly na kutnohorských ostrovech. Grafik, se kterým spolupracujeme, akad. malíř Pavel Major, pak pro nás mohl na základě těchto složitých informací vytvořit rekonstrukci. Dokonce máme i dost jasnou představu o převažující potravě těchto malých dinosaurů. Byly jí patrně pobřežní slanomilné a poléhavé jehličiny Frenelopsis alata.

Potrava dinosaurů, to je známý paleontologický problém... U predátorů je to jasné, ti se živili úlovkem anebo mršinami. U býložravých dinosaurů můžeme o převažujícím typu stravy usuzovat jen podle charakteru jejich chrupu. Pro zajímavost - čím se třeba živili velcí dlouhokrcí dinosauři, tzv. sauropodi?

Jejich chrup je tak chudý, že si těžko umíme představit, jak by se ta zvířata živila třeba ulámanými větvemi araukárií a sekvojí. Té potravy muselo být ohromné množství, protože tak gigantická zvířata musela vlastně nepřetržitě požírat rostlinné pletivo. To však mohlo být i menší - je možné, že se sauropodi živili příbřežními rostlinami, snad i řasami. I mně osobně připadá velmi problematické, že by měli požírat araukáriové či sekvojové větve nebo třeba i kapradiny; už z toho důvodu, že tyto rostliny jsou toxické. Uvažuje se ostatně i o tom, že toxicita těchto rostlin a nebo třeba odporná vůně plodů u gingka byla původně obranou proti spásání býložravými dinosaury. Tomuto procesu říkáme koevoluce. Rostliny se při něm samy přizpůsobují a chrání.

Dá se předpokládat, že stehenní kost, nalezená v roce 2003 poblíž Kutné Hory, náleží nějakému úplně novému druhu a možná i rodu dinosaura z čeledi Iguanodontidů. K jeho vědeckému popsání bohužel tak nepatrný zbytek kostry nestačí. Co všechno by ještě museli naši paleontologové najít, aby bylo možné nový druh dinosaura vědecky popsat?

Naši kolegové z Rumunska a Maďarska mají výhodu v tom, že už z některých jedinců našli části lebky a zejména chrupu. Právě tyto části kostry nesou významné určující znaky. O českých dinosaurech proto zatím skutečně víme pouze tolik, že se jedná o Iguanodontidy, příbuzné spodnokřídových bernissartských iguanodontů. Pravděpodobně jde o nový druh i rod, jeho určení a definice však bude záviset na tom, jestli na lokalitě objevíme něco víc, zejména z té lebeční části.

Na prozatím utajené místo nálezu kostí prvního českého dinosaura kdesi na Kutnohorsku se naši paleontologové chystají znovu na jaře. Přejme jim proto štěstí.

Obrázek a fotografie Planetáriu laskavě poskytla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

DODATEK :

Jako druhohory nebo též mezozoikum se označuje éra počínající před 225 miliony let a končící před 65 miliony let. Dělí se na tři periody, z nichž nejstarší je trias (225 až 195 milionů let), střední periodou je jura (195 až 136 milionů let) a nejmladší křída. Každá z period se dělí na kratší epochy - u triasu a jury jsou tři (od nejstarší po nejmladší vždy spodní, střední a svrchní), křída se dělí pouze na spodní a svrchní. Epochy se pak dále dělí na další, jemnější stupně, z nichž svrchnokřídový cenoman, z něhož pochází nález prvního českého dinosaura, spadá zhruba do období před 100 až 94 miliony let.


Planetárium
Sever

Čas vysílání: sobota 18:10 Délka pořadu: 55 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2017 esk rozhlas