V šedesátých letech 19. století jak Britská akademie, tak Francouzská lingvistická společnost zatrhly debaty o původu jazyka. Měly oprávněně za to, že jsou zcela marné.
Budil: O sto let později do výzkumu zasáhla nyní tak často citovaná osobnost - Američan Chomsky.
Koukolík: Ano, tento geniální muž zásadním způsobem ovlivnil lingvistiku druhé poloviny 20. století. V rozporu s předchozím obecně přijatým názorem prokázal, že jazyk není výsledkem pouhého učení, ale že máme vrozený jazykový modulus - univerzální gramatiku. Ten propůjčuje schopnost skládat slova do vět.
Budil: Má tento velký objev nějaký stín?
Koukolík: Má. Vědci si jej začali uvědomovat přibližně před patnácti lety. Noam Chomsky nevysvětluje, kde a jak se jeho jazykový modulus vzal. Kromě toho je přesvědčen, že se na to nedá přijít. Tento jeho spíš filosofický než vědecký názor byl pojmenován mysterianismus.
Budil: Jak vědce znám, mají tajemství rádi proto, že se mohou pokusit o jejich rozluštění.
Koukolík: Neocenitelnou pomocí v rozlouskávání tohoto tajemství jsou nové objevy paleontologie, genetiky i funkčních zobrazovacích metod mozku.
Budil: Takže počet vědeckých prací na téma evoluce a jazyk začal prudce stoupat...
Koukolík: Mezi rokem 1980 a 1990 se zdvojnásobil.
Budil: Vycházíme z toho, že zvířata komunikují, zatímco lidé mají jazyk a mluví.
Koukolík: Pokud platí, že se náš druh vyvíjel nejméně pět milionů let, je těchto pět milionů let propastí mezi komunikací zvířat a naším jazykem. Jednou z možností je vznik alespoň primitivního jazyka v době, kdy naši vývojoví předci začali vyrábět nástroje, což je asi před dvěma, čtyřmi miliony let... Někteří vědci jsou pro, jiní mají za to, že výroba nástrojů vznik jazyka předcházela, a to značně. Dalším prahem mohla být doba před dvěma miliony let, kdy se mozek našich předků začal prudce zvětšovat a objevily se oblasti, které dnes slouží řeči. Je možné, že klíčové byly takzvané zrcadlové neurony. Jsou v mozcích opic i lidí a jejich činnost je podkladem napodobování a schopnosti vcítit se.
Budil: Zrcadlové neurony? O co se jedná?
Koukolík: Dívá-li se opice nebo člověk na experimentátora, který dělá něco rukou nebo pusou, jsou zrcadlové neurony v jejich mozku činné stejně, jako by tu činnost dělala opička nebo člověk sám. Zrcadlové neurony jsou u opic právě v těch oblastech mozku, které lidem umožňují tvořit řeč.
Budil: Naši prapředkové tedy zpočátku mluvili spíše rukama než hlasem?
Koukolík: To je další problém. Hrtan, který umožňuje vyslovovat všechny hlásky, se objevil až před 300 tisíci lety. Jestliže jazyk a řeč existovaly předtím, byly co do hlásek daleko chudší. Lidský hrtan je níž, než je hrtan primátů. Za dar řeči však platíme rizikem, že se můžeme udusit, mluvíme-li s plnou pusou.
Budil: Co na to řekla genetika?
Koukolík: Překvapivě posunula plně vyvinutou řeč až do doby, měřeno biologickým vývojem, velmi nedávné. Podle ní se schopnost mluvit objevila v rozmezí před 100-200 tisíci lety.
Budil: Jak se na to přišlo?
Koukolík: Studiem vrozené řečové a jazykové vady. Existuje rodina s charakteristickými řečovými a jazykovými změnami. Zjistilo se, že má odchylný gen, který je znám pod zkratkou FOXP2. Novináři jej pokřtili "gen řeči", ale to je nepřesné. Tenhle gen odpovídá za správnou výstavbu těch částí mozku, které se podílejí na řízení řečových pohybů.
Budil: Jazyk a řeč se tedy vyvíjely nejspíš pomalu celé statisíce let?
Koukolík: Za jisté se považuje, že lidé plně mluvili přibližně před 50 tisíci lety, v době, kdy se objevilo symbolické umění. Možná, že dokonalejší jazyk a řeč umožnily našim předkům vytlačit neandertálce. Vypadá to, že evoluce sjednotila gesta a zvuky do jednotného systému umožňujícího přenášet významy.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
