Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Ve vědě se objevují nové veličiny E a H

Ivo Budil, Jiří Grygar  10.11.2005
Dr. Jiří Grygar - Autor:astro.cz
Dr. Jiří Grygar
Autor:   astro.cz   

To souvisí s tím, že vědci jsou zvyklí všechno převádět na nějaké číselné vztahy, a tak měří svou vlastní práci a snaží se ji vyjádřit nebo poměřit nějakými číselnými koeficienty. Je známo, že se používají zejména počty publikací, počty citací, počty citací na jednu práci a tak dál. Tyto scientometrické údaje se potom uplatní, když se hledá nový ředitel nějakého ústavu nebo když se hledá univerzitní profesor a podobně. Tam se tyto scientometrické údaje uvádějí, podobně i při získávání grantů nebo podpor na vědecký výzkum. 

Toto nejde vyjádřit ve fyzikálních jednotkách. První jednotka, o které se zde zmíníme, se nazývá Erdös. Paul Erdös byl maďarský matematik a na matematika neuvěřitelně plodný. Průměrně dobrý matematik, když za celý život publikuje řekněme padesát prací, tak to je docela výkon; zcela výjimečně to bývá sto prací. A teď se podívejme na Erdöse, ten za svůj dlouhý život publikoval 1500 prací. To je číslo, které je neuvěřitelné v kterémkoliv oboru přírodních věd.

A nedělali je jeho žáci. On se na nich podílel velmi aktivně, i když na druhé straně je pravda, že hodně těch prací publikoval se spolupracovníky. A to mohli být buď rovnocenní kolegové z té doby, kdy působil, nebo to byli jeho studenti anebo i doslova náhodní lidé. Tvrdí se, že když jednou jel Orient Expressem, tak než dojel do cíle, tak s průvodčím sepsal jednu matematickou práci, ale to je pochopitelně už spíše anekdota. Takže Erdös byl člověk velice přátelský a skutečně se snažil zapojit do mnoha výzkumů, měl spoustu dobrých nápadů a co nejširší okruh spolupracovníků. A když se podíváme na jeho celoživotní dílo, tak zjistíme, že měl v těch patnácti stech prací celkem pět set různých spolupracovníků.

Zdálo by se, že ani tolik lidí nepoznal ve svém životě. A to je právě ta výjimka, možná že to skutečně dělal i takovou metodou jako v Orient Expressu, že cestoval nejenom s průvodčími, ale také s matematiky. A tak vzniklo takové hnutí, které se snaží všem vědcům, kteří žili v době Erdösově nebo později, přiřadit tzv. Erdösovo číslo, které je definováno jako číslo E.

Jsou to celá čísla, která počínají nulou, nula je číslo vyhrazené pro Erdöse samotného, čili ten má Erdösovo číslo nula. Protože publikoval spoustu prací. A teď číslo 1, to je nejbližší vyšší celé číslo, dostávají lidé, kteří právě byli jeho přímými spolupracovníky. Čili těch pět set spolupracovníků, s nimiž Erdös publikoval, ti mají automaticky Erdösovo číslo rovno jedničce. A teď už je to velmi jednoduché - ti lidé, kteří publikovali s těmi lidmi, kteří mají Erdösovo číslo 1 aspoň jednu práci, ti mají Erdösovo číslo 2.

Dalo by se říci, že to jsou "vnuci" Erdösovi, alespoň tedy duchovní vnuci. A další jsou potom pravnuci, to znamená ti, kteří publikovali s těmi vnuky. A tak můžeme pokračovat, takže se dá zjistit, že prakticky každý dnes žijící vědec dříve nebo později publikuje práci, která mu zaručuje nějaké celé kladné Erdösovo číslo. V poslední době jsem si přečetl, že například známý americký magnát Bill Gates, počítačový guru, má Erdösovo číslo 4, čili publikoval s někým, kdo měl Erdösovo číslo 3.

Jaké číslo by měl dejme tomu třeba náš Heyrovský?

Tam je problém, ale vlastně možná ne, není to problém. Oni se určitě časově překrývali, takže určitě nějaké číslo bude mít a dá se to kupodivu zjistit docela přesně, protože existuje internetová stránka, kde si může člověk své Erdösovo číslo vypočítat. Ten druhý způsob, ten je možná vážnější, protože se snaží zkombinovat problémy s publikacemi, s citacemi. Na to jsou totiž nejrozmanitější názory, a tak se začíná ujímat nápad amerického fyzika Hirscheho, který přišel s jednoduchým indexem H, podle slova Hirsch.

Nápad spočívá v tom, že číslo H pro daného vědeckého pracovníka (dá se počítat spíše pro ty zkušenější vědecké pracovníky, kteří už publikují řekněme patnáct nebo dvacet roků v oboru, čili jde také o míru těch lidí, kteří se potom dostávají na vedoucí místa ve vědě) se počítá tak, že se vezme tolik prací, které byly citovány právě Hkrát. Čili to číslo H znamená: publikoval jsem H prací, které byly dosud v literatuře citovány jinými autory aspoň Hkrát. A to je tedy ten index, takže se to počítá dosti legračně, ale výsledek je zajímavý, protože se ukazuje, že pro určité vědecké disciplíny, a jak jsem říkal pro ty zralé vědecké pracovníky, se dá potom stanovit docela jednoduchá škála, která se dá velmi komplikovaně, nebo prakticky se nedá nějakým způsobem deformovat. To si člověk nemůže zařídit třeba tím, že bude hodně citovat jiné autory, aby oni zase obráceně citovali nás. Prostě je to velmi odolná metoda, jak získat objektivní údaj o konkrétním vědeckém pracovníkovi, o jeho výkonnosti. Čili ukazuje se, že například ve fyzice se počítá za velmi unikátní a prakticky na úrovni Nobelových cen, když má některý vědecký pracovník index H, kolem 50, v některých jiných oborech, jako třeba v biologii, to může být přes 100. Záleží to na tom, jak je konkrétní obor rozsáhlý. A na druhé straně, když chcete dostat řekněme ve Spojených státech definitivu na univerzitě, čili profesuru, tak se očekává, že budete mít index H alespoň 12, ale když chcete být jako špičkoví pracovníci, tak musíte mít H aspoň 25.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 esk rozhlas