Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Život by mohl rozkvést i na diamantových planetách

Vladimír Karpenko  28.11.2005
Exoplaneta - Autor:aldebaran.cz
Exoplaneta
Autor:   aldebaran.cz   

"Patrně by neválčili kvůli takové maličkosti pro ně běžné, jako jsou paliva na bázi uhlíku," soudí o potenciálních mimozemšťanech na diamantové planetě dva američtí astronomové, dr. Marc Kuchner a dr. Sara Seagerová. Jejich slova platila mimozemšťanům, pokud nějací jsou, na planetách bohatých na uhlík, kde by podle všeho nebyla skutečně nouze o palivo typu ropy. 

Tato dvojice amerických vědců totiž věnovala pozornost planetám, jež jsou v jiných slunečních soustavách, nikoli v naší. Dnes známe více než sto takových planet, přičemž se soudí, že přinejmenším některé z nich mohly vzniknout kondenzací plynů a prachu bohatých na uhlík.

Připomeňme, že uhlík patří k nejvíce rozšířeným chemickým prvkům ve vesmíru a předstižen je pouze takovými prvky, jako jsou například vodík, helium nebo kyslík. Pokud by tedy některé planety vznikaly z materiálu, který obsahuje větší množství uhlíku, v průběhu kondenzace takového materiálu by se mohly tvořit sloučeniny typu karbidu křemíku, který známe z pozemského použití jako karborundum, velmi tvrdý brusný materiál. Předpokládá se totiž, že v kosmickém prachu by byl také křemík nezbytný ke vzniku této sloučeniny.

Než se dostaneme k diamantům, vraťme se k dalším úvahám obou amerických vědců. Pokud by skutečně takové planety bohaté na uhlík vznikaly, pak by prý měla být jejich kůra tvořena více nebo méně silnou vrstvou grafitu, tedy tuhy, ale pod ní, vlivem vysokého tlaku, by se z uhlíku tvořil diamant. Na povrchu planet, kde není tak vysoký tlak, by měly podle této představy vznikat z uhlíku různé jednoduché uhlovodíky, které by tam tvořily jezera a moře, a samozřejmě, pokud by to podmínky dovolovaly, vyskytovaly by se tyto sloučeniny i v atmosféře. To platí především pro nejmenší uhlovodík, metan, jehož bod varu je téměř minus 162 stupňů Celsia.

Do jisté míry má tato úvaha reálný základ. Podpořila ji nejnovější pozorování Titanu, měsíce Saturnu, kde jsou podle všeho na povrchu jezera a řeky tvořené kapalnými uhlovodíky a občas tam doslova prší kapalný metan.

Ovšem tento měsíc samotný je tvořen zřejmě směsí ledu, různých hornin a železa. Podobně jsou na tom vnitřní planety naší sluneční soustavy, jejichž jádro tvořené kovy, železem a niklem především, je obklopeno horninami na bázi křemičitanů. To byly materiály, z nichž se z původní mlhoviny tyto planety formovaly.

Jak je to však s uhlíkem? Na to se pokouší odpovědět dr. Katharina Loddersová, americká odbornice na kosmickou chemii, která soudí, že se materiál bohatý na uhlík soustřeďoval kolem Slunce v jisté vzdálenosti, kde vytvořil jakýsi prstenec. Tato odbornice ho nazývá obrazně "dehtový prstenec".

Pro tuto hypotézu hovoří existence jednoho druhu kamenných meteoritů známých jako uhlíkaté chondrity, které vznikly asi před 4,6 miliardami let a od té doby neprodělaly žádnou změnu, takže svým obsahem chemických prvků představují jejich původní zastoupení v utvářející se sluneční soustavě.

Jestliže se tedy kdysi zformoval takový "dehtový prstenec" kolem našeho Slunce, nic nebrání tomu, soudit, že se podobný proces mohl odehrát i v okolí jiné hvězdy. Kolem našeho Slunce planety na bázi uhlíku nevznikly, což neznamená, že by se tak nemohlo stát jinde.

Právě tuto myšlenku dr. Loddersové zkoumá dvojice amerických astronomů. Podle nich mohlo v jiných slunečních soustavách dojít k tomu, že se právě v tomto pásu bohatém na uhlík občas vytvořily planety. Pak by opravdu mohly mít jádro z uhlíku a není vyloučeno, že by je dokonce mohla obklopovat atmosféra obsahující patrně především metan nebo oxid uhelnatý. Samotné jádro takových planet by tvořily sloučeniny uhlíku vznikající za extrémnějších podmínek, jako jsou karbid křemíku, ale také karbid titanu. Na něm se mohl zformovat silný obal z grafitu, v němž, v hloubce několika kilometrů, by mohla pod vysokým tlakem vzniknout diamantová vrstva.

Dr. Kuchner a dr. Seagerová však jdou ještě dál. Vycházejí z toho, že pozemský život vznikl na bázi uhlíku, a mohl by tedy na takových uhlíkových planetách velikosti zhruba naší Země vzniknout život, možná inteligentní. Ať by šlo o jakékoli bytosti, odpadla by jim podle těchto badatelů starost o palivo, protože jejich svět by byl bohatý na uhlovodíky, takže by nemuseli válčit o naftu, což nás vrací k úvodní větě.

Když už padla zmínka o uhlíku a o životě na jeho bázi, dopřejme si na závěr historickou vzpomínku, která nechť zároveň slouží jako určité varování. Roku 1880 vydal, zřejmě vlastním nákladem, jistý dr. Otto Hahn v německém Tübingenu knihu Mateority (Chondrity) a jejich organismy, v níž uvedl, že nalezl v kamenných meteoritech zkamenělé zbytky živých organismů. Celkem zpracoval čtyři sta vzorků, z nich vyobrazil 142, což učinilo z jeho knihy vcelku velmi hezky ilustrované dílko.

Tím však obdiv končí. I když vidíme na obrázcích struktury, které se mohou opravdu podobat rozvětveným rostlinám nebo větevnatým korálům, přesto jsou tyto drobné útvary milimetrových rozměrů jen náhodné krystalické struktury v chondritech. V případě dr. Hahna byla víra silnější než kritický pohled.

Tato poznámka na závěr jen připomíná, jak už v minulosti vědci hledali mimozemšťany. Možná že takové živé bytosti jsou. A tak jim přejme život na uhlíkové planetě, kde nemusejí válčit o ropu.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 esk rozhlas