Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Jak neklidný je Český masiv

Ivo Budil, Petr Jakeš  16.12.2005
Skála
Skála  

Naše krajina, geologicky řečeno Český masiv, je součástí variské Evropy. Slovo variský (nebo také hercynský) udává období, ve kterém proběhly poslední horotvorné procesy, po nichž se kůra "slepená" během tohoto procesu konsolidovala. Stalo se tak na konci devonu a ve spodním karbonu. Podle názvu Český masiv by se mohlo zdát, že je omezen na území Čech a Moravy, zasahuje však do všech okolních států kromě Slovenska. Velká část Českého masivu leží v Německu a v Rakousku, menší pak v Polsku. Geologické hranice, které oddělují geologické jednotky, například Český masiv od Karpat nebo Alpského předpolí, nesledují hranice ortografické, ba ani hranice státní. 

Z geologické stavby a rozdílů i podobností přeměněných a usazených hornin vyplývá, že Český masiv byl "slepen" z několika různých jednotek. V místě současného Českého masivu tedy bylo vysoké "variské horstvo". Na jeho existenci se usuzuje z množství usazených hornin, které se v Českém masivu objevují a k jejichž usazování docházelo právě na konci této kolize v dobách konce devonu a ve spodním karbonu.

Pevninská kůra měla v té době poměrně velkou mocnost (byla tlustá). O tom zase svědčí přeměněné horniny, jejichž nerosty nesou stopy vzniku za vysokých tlaků. To znamená, že nad nimi byl "sloupec" hornin vysoký až 60 kilometrů.

Žulové masivy se umisťovaly nepříliš hluboko pod povrchem (v hloubce 5 až 15 kilometrů). Eroze posléze odnesla kilometrové mocnosti hornin, obrousila horstvo a přispěla ke ztenčení kůry. Znamená to, že došlo k odlehčení horstva a že se zároveň s tímto odlehčováním horninské kůry, zabořené do pláště, zdvihly - asi tak jako korková zátka z hustého oleje.

Z geologického hlediska se tento proces odehrál "nedávno" - před 350-300 miliony let. V té době byl jistě Český masiv bohatý na zemětřesení podobně jako dnešní Turecko nebo Středomoří. Poté se zklidnil; horniny, které se na něm posléze usazovaly, o takovém zklidnění svědčí. Jsou nezvrásněné a vodorovně pokojně uložené a patří druhohorám, jejich nejvyšší části - svrchní křídě.

Neklid se v Českém masivu projevil jen o málo později jako ozvěna na vznikající a vrásnící se Alpy. Bylo to v době, kdy na planetě končili svou 150 milionů let dlouhou životní dráhu dinosauři, tedy na konci druhohor. V malé části Českého masivu došlo k vulkanickým projevům a podél zlomů, které zasahovaly až do zemského pláště, i magma našlo cestu na povrch. Vznikly také zlomové systémy, podle kterých některé bloky poklesávaly, a na těch vznikly sedimentární pánve, jiné bloky byly vyzdviženy, například Krušné hory a Krkonoše.

Dobrých 50 milionů let se na povrch dostávaly sopečné horniny a pozůstatky této činnosti nacházíme v Českém středohoří. Všechny tyto rysy, tedy sešlost, únavu a labilitu starších geologických komplexů, ale i poměrně mladou vulkanickou činnost, která naznačuje "omlazení" systému, je důležité vzít v úvahu při hodnocení seismického nebezpečí v Českém masivu. Předpolí Alp, Alpy a Karpaty nejsou nikterak daleko, jsou to oblasti dodnes živé a pohyblivé a každé uvolnění nastřádaného napětí vyvolává zemětřesné vlny.

Další a podstatně výraznější pohyblivou zónou je styk africké a euroasijské desky ve Středomoří. Pravda, do Řecka, Itálie, na pobřeží Chorvatska a do Makedonie je to od nás hodně daleko - 600 a více kilometrů, přesto jsou některá zemětřesení z obou oblastí, a to jak Alp, tak Středomoří, v Čechách zaznamenána. Desky jsou tuhá tělesa, a tak se seismické vlny šíří, byť vyčerpány dlouhou cestou, až do Čech.

Vzhledem k tomu, že tektonické linie a zlomy uvnitř Českého masivu jsou do jisté míry "vychladlé" a nečinné, je málo pravděpodobné, že se v Čechách vyskytne katastrofální zemětřesení "z vlastních zdrojů", tedy že bude mít původ v Českém masivu.

Svědčí o tom i geodetická měření. V letech 1993-1994 byla v západních Čechách vybudována síť geodetických bodů, na nichž se provádějí přesná geodetická měření. Určuje se poloha těchto bodů, jejich zeměpisná šířka, délka a nadmořská výška. Měření se opakují dvakrát ročně.

Z opakovaných měření mezi roky 1994 a 2004 vyplynulo, že se poloha bodů nezměnila v měřítku, které jsou schopny přístroje rozlišit, a že nedošlo k posunům. Z tohoto měření lze opravdu usuzovat, že zlomy jsou v této - ač seismicky málo uklidněné - oblasti zřejmě nefunkční a nedošlo na nich k pohybům.

I když účinky zemětřesení v Čechách zatím nebyly nikdy katastrofické, zemětřeseními se u nás zabývají v seismickém oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a také v Ústavu fyziky Země na Masarykově univerzitě v Brně.

Vápencová skála - Autor:Jan Rosenauer
Vápencová skála
Autor:   jkr  

Všechno ubezpečování o stabilitě Českého masivu by bylo v pořádku, kdyby ... Kdyby neexistovalo na západě Čech území, které je seismicky neklidné, kde se vyskytují malá, zato četná zemětřesení, která přicházejí v rojích časově shluknutých do několika týdnů nebo měsíců.

Jde o oblast Chebska, okolí Mariánských Lázní, Tachova, a hlavně Sokolovsko a Kraslicko. Podobný neklid existuje i v sousedním Německu v okolí Marktredwitzu a Selbu.

Také v severních a severovýchodních Čechách na Trutnovsku a Náchodsku občas dojde k malým zemětřesením spojeným zřejmě s hronovsko-poříčským zlomem. Naposledy tam bylo zemětřesení v roce 1901, mělo magnitudo 4,5 a způsobilo nejen mírné poškození budov, ale i pořádnou paniku mezi lidmi. Seismická situace je tu rozdílná - nebyly pozorovány "roje" zemětřesení tak jako v západních Čechách. Také na Opavsku a Jesenicku došlo k otřesům, a to v roce 1931.

Je důležité se zmínit, že v oblasti západních Čech velice rychle přibývá teploty s hloubkou, že jsou tu hluboce založené zlomy sahající zřejmě na hranici kůry a pláště a že tu plášť těmito zlomy "komunikuje" s povrchem Země. V: Toto "takzvaně odborné" prohlášení si opět žádá vysvětlení. Je to oblast téměř současné (bráno z geologického hlediska) sopečné aktivity - nejmladší sopky byly činné před 170 000 lety, ale dnešní spojení povrchu a pláště je patrné ze složení plynu, který je obsažen v minerálních vodách vyvěrajících z hlubin. V těch jsou rozpuštěny plyny, podobně jako oxid uhličitý v sodovce.

Plyn, který ukazuje na původ hluboko v zemi, je helium. V zemské atmosféře je jiné helium než v zemském plášti. Má jiné složení. Helium v atmosféře je ovlivněno Sluncem i procesy radioaktivního rozpadu ve svrchních částech země. A právě tady, v západních Čechách, jmenovitě v Mariánských Lázních, je ve vodách zvýšené množství helia, o němž se domníváme, že pochází ze zemského pláště. V Evropě takových míst není mnoho, a tak jsou mariánskolázeňské prameny v tomto ohledu výjimkou. Podobné složení mají ještě vody v Panonské nížině v Maďarsku a v Itálii.

Zmínili jsme se, že zemětřesení se v západních Čechách a v přilehlém Sasku objevuje v rojích. Znamená to, že se vyskytne mnoho malých zemětřesení (až několik tisíc) velmi záhy za sebou, v období dvou tří měsíců. Potom následuje poměrně dlouhé období klidu. Nejsou to zemětřesení velká a maximální magnitudo se pohybovalo kolem 4,5, ale i takové zemětřesení může způsobit paniku v oblastech, kde lidé na zemětřesení zapomněli. Dojde-li k poškození budov, a v tomto případě je to možné, vyvolá i "malé" zemětřesení obavy obyvatel.

První zprávy o zemětřesení v západních Čechách jsou opravdu velmi staré - pocházejí z roku 1198.

Kromě zemětřesení, která vznikají tektonickým způsobem a lidé s ním v současnosti nemohou nic dělat, ovlivňují území České republiky také seismické jevy vyvolávané lidskou činností. K nim patří především důlní otřesy, vázané na oblasti s intenzivní nerostnou těžbou.

Z knihy Petra Jakeše Vlny hrůzy. Zemětřesení, sopky a tsunami. Nakladatelství Paseka.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 esk rozhlas