Je mi to líto, že Česká republika není podílníkem Evropské jižní observatoře, protože pro malé státy, a já myslím, že my nejsme nějakým obrovským státem třeba jako Německo nebo Francie nebo Spojené státy, tak pro malé státy jsou velké vědecké projekty velmi těžko provozovatelé. Ono i pro velké státy jsou těžko provozovatelné a pro ty malé obzvlášť. Proto pro rozvoj astronomie v České republice, a myslím, že nejen astronomie, ale té vysoké technologie, která s tím jde ruku v ruce, je naprosto otázkou téměř života a smrti, abychom v této organizaci byli, protože není možno si představovat, že na koleně tady sami ve střední Evropě si postavíme podobný dalekohled, který dnes staví jedenáct evropských států sdružených do organizace ESO.
Evropská jižní observatoř, neboli ESO, je takovou odnoží nebo byla mladší sestrou dejme tomu organizace CERN, taky v 70. letech ESO sídlilo přímo v CERNu u Ženevy. Teprve koncem 70. let bylo na základě návrhu Německa přemístěno do budovy, kterou Německo zkonstruovalo v Gaachingu u Mnichova. Takže ESO je celoevropskou nebo tedy sdružení jedenácti evropských států, je to skutečně velmi analogická organizace CERNu, má zhruba 1/5 velikosti CERNu. CERN je tedy větší a je to hlavní ropská, dnes jedna z největších astronomických organizací.
Evropská jižní observatoř umí řadu věcí. Mimo vyvíjení a stavby teleskopů, rozvíjení nových technologií, jako je třeba adaptivní optika, která zde byla rozvinuta a která způsobuje, že teleskopy mohou daleko přesněji vidět objekty i skrze chvějící se atmosféru, tak ESO umí spravovat velké vědecké projekty, umí také velmi dobře rozšiřovat znalosti a výsledky těchto projektů do širší komunity, umí dělat popularizační akce, je zaměřeno na integraci evropské komunity i na vzdělávání široké veřejnosti. Čili nedá se říct, že by ESO snad byla pouze a výlučně jenom astronomická organizace. Ta organizace má daleko širší záměr.
Rodí se tu objevy, které se týkají především planet mimo sluneční soustavu. Jak víte, dnes je objeveno už víc než sto planet, které se pohybují okolo blízkých hvězd a můžeme říct, že první přímý snímek takové planety u jedné z blízkých hvězd byl udělán právě jedním z těch nových velkých dalekohledů v ESO. Jiná velká oblast, která se rozvíjí, se týká vzdáleného vesmíru, to znamená tam zjišťujeme, že galaxie někdy v dobách první miliardy let stáří vesmíru už měly mnoho hvězd, velmi silně zářily, byly plné prachu. Takže to je oblast, která se velmi rozvíjí. Myslím si, že astronomie a astrofyzika je dnes v takové situaci, která se trošku podobá situaci před vyplutím Kryštofa Kolumba do ještě neobjevené Ameriky. Kryštof Kolumbus tam jistě neplul proto, že by si myslel, že Země je placatá, on už tušil, že Země je kulatá. Chtěl se dostat do Indie, ale objevil nový kontinent. My si taky myslíme, že vesmír v zásadě je možno zmapovat, je ho možno celý přehlédnout, a chtěli bychom to udělat. Nikdo to zatím neudělal, ale možná se to stane.
Domnívám se, že jižní hvězdné nebe k astronomům štědřejší. Tedy alespoň k těm astronomům, kteří se zabývají Mléčnou dráhou nebo tedy naší galaxií. Střed Mléčné dráhy se nachází v souhvězdí Střelce, tj. na jižní obloze, tudíž je tam i více hvězd, které jsou koncentrovány ke středu naší galaxie. Ve středu naší galaxie máme také černou díru, to je taková nejbližší hmotná černá díra, která je velmi podrobně probádána, máme změřenou její hmotnost, měříme pohyby hvězd. Okolo toho centrálního kompaktního objektu je hvězdokupa a pohyby hvězd této hvězdokupy nám říkají o tom, jak je ta černá díra hmotná a jak vypadá.
Kdyby se nám podařilo stát se členem Evropské jižní observatoře, chtěli bychom především zkoumat tyto černé díry a jiné kompaktní objekty, jaké děje se dějí v jejich okolí. Dále potom nepochybně vývoj galaxií, to je to, co nás zajímá, jakým způsobem je vývoj galaxií ovlivňován tvorbou hvězd, jakým způsobem tvorba hvězd naopak je ovlivňována těmi velkorozměrnými strukturami, které se vyskytují v galaxiích. Je to celá řada takových tematických okruhů, které se tady v České republice rozvíjejí a které pociťují ze svého nitra, že potřebujeme mít přímý přístup k těm špičkovým datům, abychom se mohli dále rozvíjet.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
