Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Mýty promlouvají rovněž ke geologům

23.12.2005
Skála
Skála  

Pohádky, pověsti, báje a mýty možná nejsou tím nejlepším tématem pro článek věnovaný vědě. Spojení mezi vědou a mýty však bývá překvapivě těsné. Heinrich Schliemann objevil starověkou Tróju jen proto, že uvěřil zvěstem dochovaným v Homérově Iliadě. Také badatelé z jiných vědních disciplín už nejednou docenili informace skryté v lidových bájích. Nedávno objevili venezuelští biochemici v krvi vačic hned dvě molekuly neutralizující jed nebezpečných hadů křovinářů. Na stopu je přivedly pohádky místních venkovanů, podle kterých má vačice kouzlo proti uštknutí schopnému usmrtit i mnohem větší zvířata. K domorodým mýtům se obracejí i geologové. Nacházejí v nich poselství varující přes propast věků před rozsáhlými přírodními katastrofami. Naší zemi nehrozí cunami, jaká smetla pobřeží Indického oceánu v roce 2004. Můžeme si být jisti, že českou kotlinu nezdevastuje zemětřesení podobné tomu, které postihlo na podzim roku 2005 pákistánský Kašmír. Přesto by i pro nás mohla být pátrání geologů v mýtech z mnoha důvodů poučná. 

Mokové obývají nejrůznější kouty Indonésie a Malajsie. Říká se jim tam Orang-Laut čili Lidé moře. Plným právem. Mnozí žijí stejně jako jejich předci na obytných člunech a obživu hledají na moři. Znají tento živel lépe než kdo jiný a vyprávějí si o něm bezpočet příběhů a bájí. Jeden je zachránil před obří vlnou cunami, jež zasáhla v roce 2004 pobřeží Indického oceánu a připravila o život 300 tisíc lidí. Pověst Moků vypráví o velké lidožravé vlně přicházející po rychlém a silném odlivu. Odráží se v ní fakt, že přívalovou cunami obvykle předchází nápadný, náhlý pokles mořské hladiny. Pověst tradovaná mnoha pokoleními mořských lidí nabádá k útěku do vnitrozemí na vyvýšená místa. Většina Moků poslechla a ve chvíli, kdy cunami udeřila, byli dávno v bezpečí.

Některé ničivé katastrofy udeří jednou za mnoho staletí, nebo dokonce po tisíciletích. V psaných dokumentech o nich není ani zmínka a lidé mohou propadnout mylnému dojmu, že žijí na bezpečném místě. Když američtí geologové objevili v 90. letech minulého století do té doby neznámý tektonický zlom pod městem Seattle na východním pobřeží USA, uviděli ve zcela novém světle i báje tamějších indiánů. Ti si po generace vyprávěli o děsivých démonech yahos. Bytosti s tělem hada obdařené parohy a předníma nohama jelena se čas od času rozzlobily a pak třásly zemí a bouraly skaliska. Geologové rozeznali v těchto pověstech svědectví o dávných mohutných zemětřeseních, která hrozí Seattlu i dnes. Báje pomohly geologům odhadnout sílu možných otřesů a stavební firmy už zpevnily ohrožené budovy a silnice. Studium bájí tak pomohlo k záchraně mnoha lidských životů, o materiálních škodách nemluvě.

Zemětřesení nepředstavuje pro Seattle jedinou hrozbu. Mnohé indiánské pověsti vyprávějí o zápasech obří velryby s bájným ptákem bouřlivákem. Mýtičtí zápasníci vzedmuli v moři obrovské vlny, jež se prodraly daleko do vnitrozemí. Geologický výzkum odhalil v údajných dějištích těchto fantaskních příběhů mocné nánosy písku. Ty na několika místech překryly tábořiště původních obyvatel západoamerického pobřeží. Dokazují, že v intervalech několika staletí postihovaly celou oblast opakované vlny cunami. Poslední zřejmě uhodila v lednu roku 1700. Další taková vlna může podle dobrozdání geologů přijít prakticky kdykoli.

Někdy se ukážou mýty jako spolehlivější zdroj informací než vědecký výzkum. Přesvědčil se o tom geolog Patrick Nunn působící na pacifickém souostroví Fidži. Obyvatelé vulkanického ostrova Kadavu si vyprávějí o dávném výbuchu místní sopky. Tvrdí dokonce, že nedávno zaslechli hřmění z nitra hory, jako kdyby se vulkán znovu probouzel k životu. Nunn provedl na Kadavu předběžný průzkum a nenašel stopy po vulkanické činnosti, jež by byly mladší než 50 000 let. Došel k závěru, že si obyvatelé pověsti o výbuchu sopky přivezli na ostrov před 3000 roky ze své původní domoviny. Zprávy o současných projevech aktivity vulkánu považoval za projevy zjitřené fantazie. Jen o měsíc později byly při stavbě silnice na Kadavu objeveny zbytky staré vsi zasypané metrovou vrstvou sopečného popela. "Pověst nelhala a já jsem se mýlil," přiznal Nunn.

Vědci vzali na vědomí, že vulkán na Kadavu je podstatně čilejší, než se na základě zběžného průzkumu zdálo, a už ho rozhodně nepodceňují. Stejně vážně berou i havajské mýty popisující mohutné sopečné erupce jako zápasy bohyně ohně Pele s jinými božstvy. Tyto výbuchy lze dokonce přesně datovat, protože Havajci udávají, za kterého krále se sopeční bohové poprali. Rodokmeny vládců znají plných 95 generací nazpět.

Bohužel, některá varování zůstala nevyslyšena. V roce 1986 zahynulo u kamerunského kráterového jezera Nyos za záhadných okolností 1700 lidí. Všichni se zadusili jedovatými plyny. Jenže kde se plyny vzaly, když v té době sopka pod jezerem nevykazovala nejmenší známky aktivity? Teprve následný výzkum odhalil, že se ve vodách jezera pomalu hromadil oxid uhličitý, který se náhle uvolnil a zadusil vše živé. Geologové se nikdy předtím s ničím podobným nestřetli. Mýty místních kmenů však dokazují, že tu k podobným výronům plynu nedošlo poprvé. Pro mnoho místních obyvatel jsou jezera tabu. Nesmějí se k nim přiblížit a kmenové tradice jim přikazují stavět si obydlí na vyvýšených místech. Dodržování těchto zásad je velmi dobrou prevencí proti katastrofám, jakou byl výron oxidu uhličitého z roku 1986. Podobné pověsti kolují i v okolí jezera Monoun a dokonce i u jezera Kivu, na jehož březích žijí 2 miliony lidí. Geologové odhalili, že i ve vodách těchto jezer se za určitých okolností může hromadit nebezpečné množství oxidu uhličitého a hrozí tu stejná tragédie, jaká postihla břehy Nyosu.

Zdaleka ne všechny mýty jsou záznamem skutečných událostí. V řadě případů jsou to opravdu jen pohádky, nádherné výplody lidské fantazie. Ani to jim neubírá na významu. Naopak, pokud se v nich ukrývá zrnko pravdy o dávných katastrofách, pak to můžeme brát jako cenný návdavek k základnímu poslání všech bájí a pověstí povznést lidského ducha nad všední, každodenní starosti.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 esk rozhlas