Věda a technika - archiv
HLEDÁNÍ: Témata>Věda a technika - archiv
Tato stránka byla přesunuta do Archivu webů Českého rozhlasu. Aktualizaci obsahu tohoto projektu jsme už ukončili. Upozorňujeme, že stránka už slouží pouze k archivním účelům. Informace a kontakty v ní uvedené proto už nemusejí odpovídat skutečnosti a některé soubory mohou být nedostupné.

Mýty promlouvají rovněž ke geologům

23.12.2005
Skála
Skála  

Pohádky, pověsti, báje a mýty možná nejsou tím nejlepším tématem pro článek věnovaný vědě. Spojení mezi vědou a mýty však bývá překvapivě těsné. Heinrich Schliemann objevil starověkou Tróju jen proto, že uvěřil zvěstem dochovaným v Homérově Iliadě. Také badatelé z jiných vědních disciplín už nejednou docenili informace skryté v lidových bájích. Nedávno objevili venezuelští biochemici v krvi vačic hned dvě molekuly neutralizující jed nebezpečných hadů křovinářů. Na stopu je přivedly pohádky místních venkovanů, podle kterých má vačice kouzlo proti uštknutí schopnému usmrtit i mnohem větší zvířata. K domorodým mýtům se obracejí i geologové. Nacházejí v nich poselství varující přes propast věků před rozsáhlými přírodními katastrofami. Naší zemi nehrozí cunami, jaká smetla pobřeží Indického oceánu v roce 2004. Můžeme si být jisti, že českou kotlinu nezdevastuje zemětřesení podobné tomu, které postihlo na podzim roku 2005 pákistánský Kašmír. Přesto by i pro nás mohla být pátrání geologů v mýtech z mnoha důvodů poučná. 

Mokové obývají nejrůznější kouty Indonésie a Malajsie. Říká se jim tam Orang-Laut čili Lidé moře. Plným právem. Mnozí žijí stejně jako jejich předci na obytných člunech a obživu hledají na moři. Znají tento živel lépe než kdo jiný a vyprávějí si o něm bezpočet příběhů a bájí. Jeden je zachránil před obří vlnou cunami, jež zasáhla v roce 2004 pobřeží Indického oceánu a připravila o život 300 tisíc lidí. Pověst Moků vypráví o velké lidožravé vlně přicházející po rychlém a silném odlivu. Odráží se v ní fakt, že přívalovou cunami obvykle předchází nápadný, náhlý pokles mořské hladiny. Pověst tradovaná mnoha pokoleními mořských lidí nabádá k útěku do vnitrozemí na vyvýšená místa. Většina Moků poslechla a ve chvíli, kdy cunami udeřila, byli dávno v bezpečí.

Některé ničivé katastrofy udeří jednou za mnoho staletí, nebo dokonce po tisíciletích. V psaných dokumentech o nich není ani zmínka a lidé mohou propadnout mylnému dojmu, že žijí na bezpečném místě. Když američtí geologové objevili v 90. letech minulého století do té doby neznámý tektonický zlom pod městem Seattle na východním pobřeží USA, uviděli ve zcela novém světle i báje tamějších indiánů. Ti si po generace vyprávěli o děsivých démonech yahos. Bytosti s tělem hada obdařené parohy a předníma nohama jelena se čas od času rozzlobily a pak třásly zemí a bouraly skaliska. Geologové rozeznali v těchto pověstech svědectví o dávných mohutných zemětřeseních, která hrozí Seattlu i dnes. Báje pomohly geologům odhadnout sílu možných otřesů a stavební firmy už zpevnily ohrožené budovy a silnice. Studium bájí tak pomohlo k záchraně mnoha lidských životů, o materiálních škodách nemluvě.

Zemětřesení nepředstavuje pro Seattle jedinou hrozbu. Mnohé indiánské pověsti vyprávějí o zápasech obří velryby s bájným ptákem bouřlivákem. Mýtičtí zápasníci vzedmuli v moři obrovské vlny, jež se prodraly daleko do vnitrozemí. Geologický výzkum odhalil v údajných dějištích těchto fantaskních příběhů mocné nánosy písku. Ty na několika místech překryly tábořiště původních obyvatel západoamerického pobřeží. Dokazují, že v intervalech několika staletí postihovaly celou oblast opakované vlny cunami. Poslední zřejmě uhodila v lednu roku 1700. Další taková vlna může podle dobrozdání geologů přijít prakticky kdykoli.

Někdy se ukážou mýty jako spolehlivější zdroj informací než vědecký výzkum. Přesvědčil se o tom geolog Patrick Nunn působící na pacifickém souostroví Fidži. Obyvatelé vulkanického ostrova Kadavu si vyprávějí o dávném výbuchu místní sopky. Tvrdí dokonce, že nedávno zaslechli hřmění z nitra hory, jako kdyby se vulkán znovu probouzel k životu. Nunn provedl na Kadavu předběžný průzkum a nenašel stopy po vulkanické činnosti, jež by byly mladší než 50 000 let. Došel k závěru, že si obyvatelé pověsti o výbuchu sopky přivezli na ostrov před 3000 roky ze své původní domoviny. Zprávy o současných projevech aktivity vulkánu považoval za projevy zjitřené fantazie. Jen o měsíc později byly při stavbě silnice na Kadavu objeveny zbytky staré vsi zasypané metrovou vrstvou sopečného popela. "Pověst nelhala a já jsem se mýlil," přiznal Nunn.

Vědci vzali na vědomí, že vulkán na Kadavu je podstatně čilejší, než se na základě zběžného průzkumu zdálo, a už ho rozhodně nepodceňují. Stejně vážně berou i havajské mýty popisující mohutné sopečné erupce jako zápasy bohyně ohně Pele s jinými božstvy. Tyto výbuchy lze dokonce přesně datovat, protože Havajci udávají, za kterého krále se sopeční bohové poprali. Rodokmeny vládců znají plných 95 generací nazpět.

Bohužel, některá varování zůstala nevyslyšena. V roce 1986 zahynulo u kamerunského kráterového jezera Nyos za záhadných okolností 1700 lidí. Všichni se zadusili jedovatými plyny. Jenže kde se plyny vzaly, když v té době sopka pod jezerem nevykazovala nejmenší známky aktivity? Teprve následný výzkum odhalil, že se ve vodách jezera pomalu hromadil oxid uhličitý, který se náhle uvolnil a zadusil vše živé. Geologové se nikdy předtím s ničím podobným nestřetli. Mýty místních kmenů však dokazují, že tu k podobným výronům plynu nedošlo poprvé. Pro mnoho místních obyvatel jsou jezera tabu. Nesmějí se k nim přiblížit a kmenové tradice jim přikazují stavět si obydlí na vyvýšených místech. Dodržování těchto zásad je velmi dobrou prevencí proti katastrofám, jakou byl výron oxidu uhličitého z roku 1986. Podobné pověsti kolují i v okolí jezera Monoun a dokonce i u jezera Kivu, na jehož březích žijí 2 miliony lidí. Geologové odhalili, že i ve vodách těchto jezer se za určitých okolností může hromadit nebezpečné množství oxidu uhličitého a hrozí tu stejná tragédie, jaká postihla břehy Nyosu.

Zdaleka ne všechny mýty jsou záznamem skutečných událostí. V řadě případů jsou to opravdu jen pohádky, nádherné výplody lidské fantazie. Ani to jim neubírá na významu. Naopak, pokud se v nich ukrývá zrnko pravdy o dávných katastrofách, pak to můžeme brát jako cenný návdavek k základnímu poslání všech bájí a pověstí povznést lidského ducha nad všední, každodenní starosti.


Meteor
ČRo 2 - Praha

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 00:05

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 
Oznámkujte (jako ve škole) kvalitu!     1   2   3   4   5       Průměr: 2.25
Linkuj.cz  Linkuj.cz  |  Facebook  Facebook  |  Google  Google  |  Jagg.cz  Jagg.cz  |  Digg  Digg

Přidání názoru
Předmět:

Jméno:

Email:

Text:


Český rozhlas neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. Český rozhlas si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR (např. obsahují vulgární výrazy, nadávky, rasistické, xenofobní či šovinistické narážky), poškozují dobré jméno Českého rozhlasu nebo obsahují neplacenou reklamu.

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Věda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2012 Český rozhlas