Alberta Einsteina nemáme stále ve fyzice za svatého. Ověřujeme jeho teorii stále a stále. Jedním z takových posledních velkých projektů, které mají za úkol právě ověřit gravitační teorie Einsteinovy, bylo vypuštění Gravity Probe, družice speciálně určené k měření velice jemných efektů, kterými gravitační pole působí na tělesa.
Tato zkoumání skončila přesně 1. října letošního roku, kdy na družici došly zásoby kapalného helia. To bylo zapotřebí k tomu, aby vysoce citlivé přístroje byly chlazeny na teplotu blízkou absolutní nule.
Tato družice měla měřit dva efekty, které Einsteinova teorie gravitace předvídala. Jedním je tzv. geodetický efekt. Ten v podstatě znamená, že rovina dráhy tělesa obíhajícího kolem jiného se v důsledku gravitačního pole nepatrně stáčí. U polární družice Země obíhající ve výšce zhruba 600 kilometrů, to dělá 6,6 desetin obloukové vteřiny za rok. To je naprosto nepatrná hodnota. Když si položíte na stůl tužku a druhou tužku celou její délkou opřete o tu první, tak úhel, který tam vznikne mezi stolem a horní tužkou, je asi 3 stupně a toto je 250 000 krát míň.
Takovýto efekt už v astronomii pozorován byl. Je to efekt, kterým působí Slunce na oběh Merkuru kolem něho. Ovšem jeho změření bylo zatíženo relativně velkou chybou. Teď, u této družice, to má být zjištěno mnohem, mnohem spolehlivěji. Družice samozřejmě naměřila obrovské kvantum dat. Ta však bude nutno nyní pomocí kalibračních měření vyhodnotit a vědci, kteří se tímto projektem zabývají, počítají s tím, že to bude trvat nejméně rok.
Geodetický efekt je jenom jedním z efektů předpovězených Einsteinem. Další efekt spočívá v tom, že pokud se nějaké těleso pohybuje kolem jiného tělesa, a toto těleso rotuje kolem své osy, jako například rotuje Země kolem své osy, a kolem ní obíhá družice, pak ta Země svojí rotací strhuje s sebou to gravitační pole. A tento efekt je pouhých 41 tisícin obloukové vteřiny za rok. To je neuvěřitelně malá hodnota!
Tato družice je schopná změřit tuto hodnotu s přesností asi 10 procent. K tomu, aby se to dalo udělat, musela být vybavena čtyřmi naprosto přesnými kulovými setrvačníky vyrobenými z křemene. Přesnost výroby těch kuliček, sloužících jako setrvačníky, byla obrovská a víceméně to způsobilo, že teprve teď, téměř století po tom, co Einstein přišel se svojí teorií, byla technologie na takové výši, že je umožnila vůbec vyrobit. Představte si tyto kuličky, které mají asi 4 centimetry v průměru, že jste je zvětšili na velikost našeho Měsíce. Pak by největší kopeček na povrchu této superzvětšené koule byl něco přes půl metru. Takhle dokonale hladký je povrch těchto koulí.
Einstein si to ovšem zaslouží a zasloužíme si to hlavně my, abychom věděli, jestli teorie, na nichž je postavena velká část současné fyziky, jsou správné. Samozřejmě dokážeme-li, že jsou v souladu, tak ještě tím nedokazujeme správnost té teorie. Ale zjistíme-li, že je všecko jinak, budeme muset hned začít hledat novou teorii. Teď budeme muset tedy čekat zhruba rok, než se vědci prohrabou velkou hromadou dat, a pak snad uvidíme, že Einstein měl opět pravdu.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
