Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Aby česká věda získala křídla

Václav Hořejší  10.1.2006
laboratorní sklo
laboratorní sklo  

Naši přední badatelé sdružení v Učené společnosti České republiky mají svou představu, jak by mohla být věda ještě prospěšnější naší společnosti. Proto se obracejí s otevřeným dopisem na naši vládu. Naše vědecká komunita docela oceňuje to, že v posledních sedmi osmi letech se výrazně začala zlepšovat finanční situace vlády od roku 1998, že začala výrazně přidávat finance na podporu našeho výzkumu, a proto si myslíme, že by se tyto peníze měly využívat co nejúčelněji. 

Hovoří jeden z autorů dopisu prof. Václav Hořejší.

Jedním z takových velkých nedostatků je, že peníze, které dostáváme, se někdy utrácejí způsobem, který je příliš zatížený byrokratickými komplikacemi. Ty byrokratické komplikace jsou několikerého druhu. Jedna z nich je, že když podáváme nějaký návrh nějakého projektu výzkumného, na který žádáme podporu z nějakého ministerstva školství nebo od nějaké grantové agentury, tak musíme vyplnit poměrně komplikované formuláře. Tato práce je zdlouhavá, zabírá spoustu času, ale my ji rádi uděláme, pokud slouží dobré věci.

Zdá se nám, že jsou to spíš těžké okovy, že některé údaje, které tam jsou požadovány, jsou úplně zbytečné. Myslíme si, že by to mělo být tak, že poskytovatel, kterého žádáme o peníze, by po nás měl žádat opravdu údaje, které zcela nezbytně potřebuje. Někdy se zdá, že je to přímo naopak. Že se snaží vymýšlet co nejvíc kolonek, které máme vyplnit, a zvláště v případech, kdy jde o projekty, kde požadujeme hodně peněz, tak ten počet požadovaných vyplňovaných papírů stále vzrůstá. Jako kdyby si ten úředník myslel, že čím víc peněz, tím tlustší je potřeba složka, kterou je potřeba vyplnit, a že tato úměra nějakým způsobem má odrážet množství toho, co chceme.

Obsah tohoto otevřeného dopisu je zaměřen především na to, aby ti poskytovatelé - ministerstvo školství, velké grantové agentury, ministerstvo zdravotnictví a další - nelpěli tolik na formálních detailech. Často se totiž stává, že se v té přihlášce požaduje, aby byly vyplněny mnohé formální detaily: identifikační číslo subjektu, který žádá, podpis toho či toho představitele organizace, potvrzení o trestní bezúhonnosti atd., atd., velké množství všelijakých detailů, a pokud některý z těch detailů má nějakou formální vadu, tak se často stává, že z těchto zcela formálních, podružných důvodů je tato žádost vyřazena, a to přesto, že ti, kteří ji připravovali, tomu věnovali často i měsíce tvrdé práce.

Například potvrzení o trestní bezúhonnosti. V principu není sice zbytečné, ale myslíme si, že většina těchto věcí by se dala řešit až teprve u projektů, které byly uděleny. Je to totiž tak, že když my žádáme o nějakou grantovou podporu, tak zpravidla jenom dejme tomu dvacet procent, někdy i méně, žádostí uspěje. Přitom všech sto procent samozřejmě musí vyplnit všechny předepsané formuláře, musí naplnit mnoho stránek odborného popisu toho projektu. A daleko lepší by bylo - a ve světě se to velice osvědčilo, kdyby celá ta soutěž probíhala například dvoukolově. V prvním kole by se dala taková velmi stručná předběžná přihláška, tu by odborná komise prohlédla, vyřadila by ty, které evidentně nesplňují to, co se má podporovat, a teprve ve druhém kole by podstatně redukovaný počet uchazečů byl požádán o to, aby poskytl plnou přihlášku včetně detailů. A ty poslední detaily, ty úplně formální úřední detaily, by klidně mohly být vyžadovány až teprve u projektů, které byly definitivně přijaty.

Naše další upozornění se týká toho, že je takovou až nebezpečnou iluzí těch úředníků, že s penězi se bude hospodařit tím lépe, čím podrobněji budeme kontrolováni a čím podrobněji budou rozčleněny ty prostředky na náš výzkum do jednotlivých kategorií. Takže například my, když žádáme o nějaký grantový projekt, musíme prokázat, že to máme dobře rozmyšlené a že ty kategorie jako chemikálie, laboratorní přístroje, peníze na cestovné a další a další takové kategorie jsou dobře definovány, my musíme napsat, kolik přibližně peněz na ně chceme spotřebovat a na těchto částkách se potom někdy dost detailně lpí. Přestože potom během roku nebo dalších let vývoje toho projektu se ukáže, že by je bylo potřeba modifikovat. Já si myslím, že by bylo lepší, kdybychom v tomto dali badatelům větší volnost, spolehli se na jejich zodpovědnost a posuzovali hlavně výsledky toho projektu.

To, že je rozdíl mezi penězi na chemikálie a přístroje, je problém asi na celém světě. Souvisí to s tím, že s přístroji se potom musí hospodařit, vyžadují další prostředky na jejich provoz a tak dále, takže je určitě rozumné, aby se regulovalo to, jak mnoho přístrojů se koupí, aby byla určitá rovnováha v tom, co se vydá na přístroje, co se vydá na chemikálie. Ale pokud máme regulovat i to, kolik peněz má jít na ten či onen typ chemikálií, na jiné laboratorní pomůcky, prostě na detaily naší práce, tak už je to opravdu úplně zbytečné.

Já si nemyslím, že v zahraničí to je jednodušší, například v takové Francii je byrokracie asi taková jako u nás, ale mnohem lepší je to u některých velkých světových poskytovatelů podpory vědeckému výzkumu, například u soukromých nadací, které se chovají velice nebyrokraticky. To je velký rozdíl od těch všelijakých státních grantových agentur a jiných poskytovatelů, protože jejich formuláře jsou asi tak pětkrát jednodušší. Vyžadují naopak stručnost a trestají to, když struční nejste, a to si myslím, že je ten správný způsob. A hlavně dbají potom velice na to, jak jste uspěli, nesoustřeďují se na průběžné kontroly, nesnaží se kontrolovat, jestli užíváte každý rok jejich prostředky tak do detailu, jak jste původně navrhovali, ale na čem jim záleží, je ten konečný výsledek. A pokud ho nemáte, tak příště od nich nic nedostanete.

Já si myslím, že soukromí dárci víc věří vědcům.

Potřebujeme pomáhající spolupracovníky v úřednících. Ve výzkumné komunitě sílí v poslední době dojem, jako kdyby se někteří hlavní poskytovatelé účelové podpory výzkumu a vývoji v této zemi chovali z nějakého důvodu jako nějací nepřátelé vědecké komunity.

Možná to jsou trochu silná slova, ale vypadá to, jako kdyby nám těmi byrokratickými komplikacemi chtěli zkomplikovat život. Já vím, že je to práce úředníků, že se snaží, aby prostředky, které nám dávají, byly dobře využity a aby nedocházelo k nějakým podvodům - dejme tomu - nebo nějakým nesrovnalostem. Ale my si myslíme, že jak my, tak oni jsme součástí jednoho systému a že bychom se měli domluvit a že bychom si život neměli komplikovat.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 esk rozhlas