Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

I když jde o peníze, dokážeme být lidští

František Koukolík  24.05.2000

Adam Smith, autor asi dvě stě let starého, slavného a základního ekonomického spisu Bohatství národů, napsal v této knize větu, která se stále cituje. Říká, že lidé nezískávají oběd "díky dobré vůli řezníka, sládka nebo pekaře", ale "s ohledem na to, že sledují své vlastní zájmy." 

Rozumní lidé jsou podle této knihy pouze ekonomicky rozumní lidé, nicméně jak zkušenost, tak výsledky vědeckých prací ukazují, že lidské pohnutky nejsou jen ekonomicky racionální. Lidé například dokáží být velkorysí a hrdí, i když to znamená ekonomickou ztrátu.

Za jeden důvod proč ekonomická teorie dlouho ignorovala zkušenost a výsledky psychologických studií se považuje matematická formalizace ekonomie inspirovaná fyzikou. Za druhý důvod se považuje šedesát let stará argumentace, které se říká podle prvního písmena příjmení svého tvůrce a obhájce Miltona Friedmana "odbočka F" neboli "F twist". Říká, že z teorie, která vychází ze zřejmě mylných předpokladů, mohou plynout překvapivě přesné předpovědi. Dle Friedmanovy odbočky může ekonomická teorie vycházet z předpokladů, že jednotliví lidé jsou vysoce racionální, přesně posuzují míru pravděpodobnosti a maximalizují své bohatství bez ohledu na skutečnost, že psychologie prokazuje, jak jsou tyto předpoklady mylné. Což připomíná tvrzení některých politiků a nejméně jednoho novináře, že politici nemusí, dokonce nemají mít žádné odborné znalosti, prý proto, aby zůstali nestranní. Výsledky jsou u nás v Čechách případech podobné jak v případě ekonomie, tak politiky.

To se v poslední době začíná prudce měnit - v teorii. Současná, alespoň americká ekonomická teorie, se začíná sbližovat s kognitivní psychologií, která zkoumá, jak lidé poznávají, a ta se na oplátku sbližuje s dalšími vědami o mozku.

Nejzajímavější jsou výsledky pokusů. Klasická ekonomická teorie říká, že lidé odhadují výsledek nějakého počínání tak, že zváží užitek, který z výsledku vyplyne, na základě pravděpodobnosti, s níž se tak stane. Například k penězům, které získali, by se lidé měli chovat ve všech případech stejně. Psychologové však zjistili, že se lidé chovají k penězům, které získali různými způsoby.

Z jednoho druhu zisku lidé utrácejí s větší lehkostí než z jiného druhu zisku. Další řada pokusů prokázala, že si lidé váží stejné částky peněz v případě, že jde o zisk, méně, než v případě, kdy se jedná o ztrátu. Tu prožíváme bolestněji. Zjistilo se, že pocit plynoucí ze ztráty nějaké částky považují lidé za dvojnásobně intenzivní, než je pocit plynoucí ze zisku stejné částky. Jestliže pokusná hra znamená výlučně riziko ztráty, lidé se do ní pustí a riskují. Jestliže pokusná hra skýtá naději na zisk, lidé se riziku vyhýbají. A další zajímavost: jestliže někdo nebo něco lidem poškodí prostředí, v němž žijí, žádají lidé 2 - 10x vyšší sumu než jsou sami za odstranění stejné škody ochotni zaplatit. Takže je něco naprosto, ale naprosto jiného, vykaká-li se sousedův pejsek na vaší zahrádce nebo váš, stejně velký pejsek, na zahrádce sousedově.

Klasická ekonomická racionalita kromě toho předpovídá, že lidé poměřují poměr vkladu a zisku v průběhu času různě. Čím se zisk dostaví později, tím má být v lidských očích nižší. Pokusy dokazují něco jiného. Psychologové zjistili, že lidé dávají přednost okamžitému zisku 100 dolarů, před ziskem 110 dolarů odloženým o týden. Na druhé straně však dají přednost zisku 110 dolarů za 11 týdnů, před ziskem 100 dolarů za 10 týdnů, přestože v obou případech znamená čekání po dobu jednoho týdne zisk 10 dolarů.

Do třetice, klasická ekonomická teorie předpovídá, že se lidé starají o své bohatství a prostředky na to, aby někomu jinému pomáhali nebo škodili, nevydávají. Lidé se však opět chovají jinak. Podle klasické teorie by v průběhu jednoduché pokusné hry, v níž jedna strana nabídne druhé straně podíl z nějaké sumy a zbytek si ponechává, měla přijímající strana rozmnožovat své bohatství, tudíž bez mrknutí brvou přijmout sebenepatrnější částku. Pokusy provedené v řadě zemí však dokazují, že nabízející strana sama od sebe obvykle nabízí kolem 40% celkové částky, přestože dle klasické ekonomické teorie by měla nabízet co nejméně. A přijímající strana podíl, který je menší než 20%, v polovině případů odmítá. Přestože by podle klasické ekonomické teorie měla sebrat, co jí kdo dá.

Takže lidé nejsou jen ekonomické roboty, ale dokáží být velkorysí, hrdí... zkrátka lidští.

(Vybráno z rozhovoru, který s Františkem Koukolíkem vedl Ivo Budil.)


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas