Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Příběh stromu mamala

17.05.2000

"Vezmi dřevo ze stromu mamala a vař ho. Vodu slij a tomu, kdo má nemoc fiva samasama, dávej pít dvakrát denně," vypráví pomalu a bez velkého vzrušení Epenesa Mauigoa, léčitelka ze Západní Samoy. 

Ředitel Národní botanické zahrady z Havaje Paul Cox sedí proti sedmdesátileté léčitelce na podlaze její chýše. Prsty mu jen létají po klávesnici přenosného počítače, aby stačil zaznamenat vše, co mu Epenes Mauigoa říká.

Teď se ale zarazil. Strom mamala dobře zná. Botanici mu dali vědecké jméno Homalanthus nutans. Ví také, co je nemoc "fiva samasama". Evropská medicína ji zná jako virový zánět jater čili žloutenku. Coxovi se nechce věřit, že by stará samojská receptura skrývala tajemství léku proti této nebezpečné chorobě.

Nejprve potvrdili Paulu Coxovi jeho podezření další samojští léčitelé.

"Ano, vývar z dřeva stromu mamala vyléčí nemoc fiva samasama," přikyvovali a nechápali, čemu se Cox diví.

Pak přišlo potvrzení i z míst, která se u člověka z tzv. rozvinutých zemí těší mnohem větší důvěře. Vědci z amerického Národního centra pro výzkum rakoviny zjistili, že extrakt ze stromu Homalanthus nutans potlačuje množení virů. Působí i na původce aidsu, virus HIV-1. V amerických laboratořích izolovali biochemici ze stromu Homolanthus nutans účinnou látku a dali jí jméno prostratin. Americká vláda se zavázala, že obyvatelé Samoy dostanou polovinu všech příjmů, které kdy poplynou z prodeje prostratinu jako léku. Zatím se ale nenašla farmaceutická firma, která by investovala do příslušných testů a proměnila nadějnou chemikálii ve skutečný lék.

Ani to ale není konec příběhu o stromu mamala. Nedlouho po objevu prostratinu zazněl v těsné blízkosti stromů řev motorových pil. Samojci potřebovali novou školu a neměli na ni peníze. Rozhodli se proto prodat dřevařské společnosti to jediné, co měli - prales. Cena čtyři a půl dolaru za hektar se jim zdála lákavá. Za sto dvacet čtverečních kilometrů pralesa mohli utržit dost peněz na to, aby postavili školu a udrželi ji v provozu. Naštěstí si alespoň někteří Samojci uvědomili skutečnou cenu lesa a s finanční podporou ze zahraničí dokázali odvrátit od stromů mamala zkázu.

Jsme hrdí na to, co se o světě kolem nás dozvídáme. Hromadíme nové informace tempem, které nám samým bere dech. V dohledné době budeme znát pořadí všech tří miliard písmen genetického kódu lidské dědičné informace. Družice zkoumající z vesmíru Zemi na nás chrlí tolik informací, že kdyby to někdo zapisoval na papír, potřeboval by k uskladnění svých záznamů každé čtyři měsíce všechny vědecké knihovny Spojených států amerických.

Vědecké databáze jsou konstruovány tak, aby pojaly exabyty informací. Jeden exabyte obsahuje miliardu miliard bytů. Představu o dimenzích takového množství dat si můžeme udělat na základě odhadu, že za celou existenci lidstva pronesli lidé slova o celkovém objemu pěti exabytů.

Kdo ale spočítá, kolik informací dnes a denně ztrácíme? Počátkem 20. století se na Zemi mluvilo asi 6 000 jazyky. Dnes jich zbývá slabá polovina. Osmdesát procent těchto jazyků je vážně ohroženo, protože jimi mluví už jen pár lidí. Až zemřou poslední z nich, zmizí nejen jazyk, ale i kultura a znalosti předávané z generace na generaci.

Kdo bude za pár let znát rostliny, s jejichž pomocí dokázali přežívat ve vražedném prostředí nevadských pouští indiáni kmene Gosiute? Jejich jazykem hovoří posledních dvacet starců, kterým nikdo nenaslouchá. Kdo ví, jakou mastí si potírali tělo Křováci z pouště Kalahari, aby se na lovu ochránili před útokem lvů? A nemusíme chodit daleko do světa. Kdo ví, jaké květiny kvetly na polabské stráni, kde dnes vyrůstají jako houby po dešti montované rodinné domky? Kdo ví, jací se tam za slunných dnů proháněli motýli a že se tam za letních večerů ozýval chřástal?

Samojská léčitelka Epenesa Mauigoa nadiktovala Paulu Coxovi 121 různých receptů. Všechny jsou uloženy v Coxově počítači a věda po nich může v případě potřeby kdykoli sáhnout. O tom, jak cenná studnice informací to může být, svědčí i příběh stromu mamala.

Naše okouzlení z přívalu informací se podobá nadšení žíznivého pocestného. Nabíráme z pramene chladnou vodu a přitom nevidíme velkou trhlinu, kterou nám životadárná tekutina z nádoby zase vytéká. Poznávat nové je jistě krásné, ale chránit staré a poznané je neméně důležité.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

Související weby:

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas