Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

Člověk budoucnosti na rozhraní?

16.05.2000

Knihy literárního vědce a myslitele Petra Stodelijka se doma v Německu prodávají jako bestsellery. Každá je tak trochu provokace a pro novináře je jejich autor "harlekýn filozofie". 

Nyní opět učinil tomuto titulu zadost: v několika veřejných vystoupeních nastínil Stodelijk společnost budoucnosti jako "lidské zoo", kde populaci řídí pravidla selekce a chovatelské produkce. Pojmy jako "genově optimalizované lidstvo", "chov lidí", "antropotechnika" zasáhly do černého a vyvolaly vlnu mediální diskuse.

Oplodnění, narození, zdraví, smrt. Dva a půl tisíce let byly pro člověka západní civilizace tyto nejdůležitější věci života v rukou božích, osudu nebo přírody. Náhle si na ně činí nárok obyčejní smrtelníci - genetik, lékař, biolog, farmakolog. Pokroky v genetice, diagnostice, transplantacích slibují zbavit postižené lidi jejich handicapu. Nové objevy se s nebývalou energií tlačí z laboratoří ven, do života. Tam se jim ovšem staví do cesty takzvané "nevědecké" zábrany.

"Přebíráme kontrolu nad svou vlastní evolucí. Není žádné cesty, jak to zastavit," konstatuje americký biofyzik Gregory Stock z losangelské University of California. Snad v každém vyvolají taková slova lehké mrazení.

Člověk se pouští na velmi tenký led. Je nucen k rozhodování, na která nestačí. Duševně, tělesně, a ani morálně. Dřív člověk zemřel, když "nastal čas". Pár manželů byl obdařen dětmi - nebo také ne. Když přišly, bral je takové, jaké jsou. Dnes se člověk o tom může rozhodnout - a rozhoduje tak o osudu svých blízkých, o jejich životě nebo smrti. Zpravidla přitom není poblíž žádný morální filozof, který by mu pomohl alespoň radou. Kdo se takto rozhoduje, pohybuje se eticky v zemi nikoho a možná ani netuší, v jakém olabyrintu právních protikladů se ocitl.

Není však lákavé nahlédnout do budoucnosti? Právě to umožňuje genová analýza už od chvíle oplodnění vajíčka. Není ohromující předpovědět celý další biologický osud jedince? Předejít chorobám, které by mu hrozily? Na takové argumenty odpovídá protistrana rovněž otázkou: bude život takových "přestavěných" lidí hodnotnější? Nebudou zbaveni své jedinečnosti? A především - umíme si vůbec představit, jak to v budoucnu ovlivní genetickou podstatu lidstva?

Odpověď na tuto otázku se zdá logická: společný biologický kořen lidí je starší, hlubší a větší, než povrchní pozorovatelné rozdíly mezi nimi. Nedovolí, aby kosmetické opravy znamenaly v osudu lidstva cosi rozhodujícího. Možná. Co však bude nový civilizační styl znamenat pro kulturu, morálku a právo?

Německý spolkový sněm rozhodl svolat v pořadí už druhou "Průzkumnou etickou komisi". Tvořit ji má třináct poslanců a právě tolik vědců. Do konce legislativního období - tedy do roku 2002 - mají objasnit složité právní a etické otázky, vyvolané pokrokem lékařské vědy. Z hlavních témat se jmenuje: reprodukční medicína, ochrana embrya, genetická diagnostika, klonování, cílené zásahy do dědičné výbavy člověka a výzkum na lidech, kteří k tomu nemohou dát souhlas.

Je otázka, zda lze takový úkol během pouhých třech let vůbec splnit. Německo však usiluje o to, aby ve všech zemích Evropské unie byly zavedeny stejné právní normy, které by garantovaly minimální standard. Jen tak lze zabránit, aby lidé necestovali do zahraničí za tím, co se nesmí doma.

"Hlavní objev, který nám přineslo toto století vědy a výzkumu, je objev hloubky naší neznalosti přírody." Tato slova nepronesl nikdo jiný než Francois Jacob. Nositel Nobelovy ceny a spoluobjevitel molekulárního mechanismu, jímž jsou aktivovány geny DNA. Když on a Jacques Monod v roce 1961 takzvanou genetickou regulaci proteosyntézy popsali, byl to průlom, srovnatelný s objevem dvojité šroubovnice nukleových kyselin. Proměnil biologii z vědy, která se snaží pochopit život, ve vědu, která může život měnit.

Uplynulo pouhých čtyřicet let. Sotva koho dnes opravdu udiví, když časopis Scientific American prorokuje začátek doby genetických prohlídek u lékaře. Už dnes je možné s pomocí takzvaných DNA-čipů otestovat najednou stovky dědičných vloh organismu. Americká firma Hewlett-Packard vyvíjí přístroj, který by s pouhými deseti takovými čipy přečetl dědičnou výbavu lidstva.

Tato udivující technika vznikla jako doprovodný pomocník v megaprojektu biologie: chce rozluštit tři miliardy kombinací 80 až 100 tisíc genů dědičnosti lidstva. Human Genom Projekt je srovnatelný snad jen s vývojem atomové pumy. Dopředu jej však nežene ideologie a ani jenom touha být mezi prvními. Vidina obrovského zisku nutí chemické a farmaceutické koncerny vydávat prostředky na vývoj, na jehož konci má být malá tableta: bude moci oddálit stárnutí nebo likvidovat nemoc, která se ještě ani neohlásila.

Opět jednou věda, oslněna vlastním úspěchem, bojuje sama o sebe. O svobodu výzkumu, a o svou dobrou pověst. Citujme k tomu alespoň dva z hlasů, které v německé diskusi na toto téma zazněly.

Ernst-Ludwig Winnacker, biochemik, prezident Německé společnosti pro výzkum, sdružující všechny vědecké ústavy Německa: "Riziko genových proměn organismů jako takové neexistuje. Je dáno pouze charakterem organismů, s nimiž se bude pracovat. V debatě o rizicích zůstává nevyřešena jen řada etických otázek. Začínají tam, kde se předmětem genetické manipulace stává dědičnost člověka. Mimo jiné mám na mysli diagnostické možnosti odhalit předpoklady chorob, které nejsou léčitelné. Vyvolá to těžko řešitelná rozhodnutí a také otázku, do jaké míry může být někdo třetí (zaměstnavatel nebo pojišťovna) do diagnózy zasvěcen. Musíme najít cesty, jak zajistit důvěrnost takové diagnózy. Se skepsí sleduji plány, jak odstranit dědičné vady pomocí malého zásahu. Z dnešního pohledu je to spojeno s nemalými riziky. Nejenom proto, že to předpokládá manipulaci na lidském embryu, která je u nás zakázána. Ale i proto, že tyto zásahy nelze provést s nezbytnou přesností... Ústavou zaručená svoboda bádání nebyla nikdy absolutní. Vždy byla podřízena základnímu právu na život, na zdraví, na nedotknutelnost lidské důstojnosti. Tak to také musí zůstat."

Wolf Singer, neurolog, ředitel Max Planckova ústavu pro výzkum mozku ve Frankfurtu nad Mohanem: "Věříme-li výsledkům vědy, máme v ruce důkazy, že náš budoucí vývoj je ovlivnitelný, ale ne plánovatelný. Komplexní systémy evoluce se nevyvíjejí lineárně. Jejich dlouhodobé vývojové tendence nejsou ani předpověditelné, ani řiditelné. V evolučním systému ovšem člověk nepřijímá roli nezávislého pozorovatele - je pozorujícím spoluhráčem. Je přitom zajatcem v kruhu souvislostí, které se týkají jeho samého. Je proto principiálně neschopný dosáhnout takového stupně "metavědění", které by bylo zapotřebí k ovládnutí celého systému. Což zase není důvodem k odvolání poplachu. I když manipulace nepromění lidský genom, ovlivní náš kulturní vývoj. Ať chceme nebo nechceme, budeme stále zasahovat do společenských a biologických procesů. Budeme tudíž nuceni stále se rozhodovat, co učinit a co ne. Budeme se muset smířit s tím, že nemůžeme vědět, kam jsme unášeni. Budeme se muset naučit toto vědomí vydržet."


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas