Vda a technika - archiv

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONEN.
Tuto strnku jsme pesunuli do Archivu web Ro.
Uveden informace proto nemusej bt aktuln a nkter soubory mohou bt nedostupn.

O jednom konci světa

11.05.2000

Kořením archeologie jsou buď nové nálezy, nebo nová datování nálezů starých. Američtí a čínští archeologové svou vědní disciplínu "okořenili" opravdu vydatně. Objevili nejstarší asijské pěstní klíny, kamenné nástroje kapkovitého tvaru s hrotem a ostřím, které vyráběli pravěcí lidé. 

Ten den se rozpoutalo v jihovýchodní Asií peklo. Poklid tropického pralesa proťal výbuch a země se otřásla. Z nebe pršely kapky roztavené horniny, les hořel a slunce zastínil prach a dým. V koutku jeskyně se krčili vystrašení pravěcí lidé a nic nechápali. Nemohli vědět, že se stali svědky srážky Země s velkým meteoritem. Když nakonec sebrali odvahu a vyšli z úkrytu, nevěřili svým očím. Všude, kam dohlédli, se rozprostírala jen mrtvá, spálená pustina. Co si počnou? Prales jim skýtal vše, co potřebovali k životu. Lovili tu zvěř, sbírali lesní plody, z dřeva si vyráběli nástroje. Během jediného dne přišli o všechno.

Před 800 tisíci lety zničil dopad meteoritu rozsáhlou oblast na území dnešního Vietnamu, Laosu a Kambodže. Vědci zatím nedospěli k jednoznačnému závěru, zda meteorit dopadl na zem nebo zda explodoval ve vzduchu. Dopadový kráter se zatím nepodařilo objevit, ale je možné, že ho překryly mohutné vrstvy usazených hornin. Odborníci nepochybují o tom, že šlo o katastrofu obrovského rozsahu. O síle výbuchu svědčí výmluvně i skutečnost, že kousky roztavené horniny vymrštěné z místa kolize lze nalézt až na australském kontinentu.

Těžká životní zkouška dala pravěkým lidem z jihovýchodní Asie příležitost, aby prokázali své schopnosti. Našli na spáleništi pralesa jen kamení. Chopili se očazených valounů a s jasnou představou o výsledku svého snažení se pustili do práce. Pod přesnými údery se měnil kamenný valoun na nástroj kapkovitého tvaru. Oblý konec padl dobře do dlaně, ostrý hrot byl nebezpečnou zbraní a klikatým ostřím mohli lovci řezat kůži i maso zvířat. Archeologové označují tento typ nástrojů jako pěstní klíny.

Pravěcí výrobci pěstních klínů z jihovýchodní Asie dávno zmizeli, ale jejich kamenné nástroje tu zůstaly. Čínští a američtí archeologové jich objevili v rudých nánosech řeky You Jiang poblíž jihočínského města Bose tisíce. Pro současnou vědu znamenal tento objev obrovské překvapení. Ještě nikdy nenašli vědci na asijském kontinentu tak staré pěstní klíny.

Za vynálezce pěstních klínů je považován člověk druhu Homo erectus čili člověk vzpřímený. Poprvé vyrobil tyto účinné nástroje asi před jedním a půl milionem roků v Africe. Podle některých odborníků mu právě tento vynález otevřel cestu k osídlení Evropy a Asie. Jiní archeologové se domnívají, že se pravěcí lidé vydali na dalekou pouť do Asie ještě před tímto důležitým objevem a znalost výroby pěstních klínů si do nové domoviny nepřinesli.

Vědci byli přesvědčeni, že se nejstarší obyvatelé Asie museli bez pěstních klínů dlouho obejít a využívali při výrobě nástrojů především dřevo. Nejstarší dosud nalezené asijské pěstní klíny pocházely až z doby před 200 tisíci lety. Proto nahlíželi vědci na Asii jako na periferii vývoje lidstva. Před více než padesáti lety označil harvardský antropolog Hallam Movius pravěkou Asii za okrajovou, kulturně zaostávající oblast a následující generace badatelů neměly důvod z jeho názoru slevit.

Objevy pěstních klínů v rudých nánosech řeky You Jiang ale staví asijského člověka vzpřímeného do zcela nového světla. "Dávní lidé z Číny rozhodně nežili v kulturních stojatých vodách," prohlásil jeden z objevitelů pěstních klínů Richard Potts.

Možná si asijští pravěcí lidé přinesli znalost výroby pěstních klín z africké domoviny. Možná přišli do Asie bez této znalosti. Tváří v tvář katastrofě, jakou si moderní lidstvo dokáže představit nanejvýš z pochybných vědecko fantastických filmů, si ale buď vzpomněli na dávnou dovednost předků, nebo dokázali zopakovat vynález pravěkých lidí z Afriky.

V každém případě neztratili ani ve zdánlivě beznadějné situaci hlavu a dokázali si vyrobit nesmírně účinný kamenný nástroj. S pěstním klínem v ruce se pak dál prali s nepřízní osudu. Nálezy od čínského města Bose asijského člověka vzpřímeného plně rehabilitují a rozhodně nám nedovolují, abychom ho považovali za obyvatele kulturní periférie. Nezbývá, než si přát, abychom se i my uměli vypořádat s problémy stejně dobře jako náš dávný předek.


Meteor
ČRo Dvojka

Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00 Délka pořadu: 52 minut

Radio na p��n�

Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.

Podcast

Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.

iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.

Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.

 

 

Nachzte se

v tematickm okruhu: Tmata
na webu: Vda a technika - archiv

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 esk rozhlas